Národní dům
Palackého 134 | |
ukaž na mapě | http://kulturafm.cz/ |
významné události
historie
V Místku se v roce 1890 ustavil divadelní odbor Sokola pod názvem Družstvo českých divadelních ochotníků (DDO) v Místku. Poprvé se uvedl 7. 4. 1890 na jevišti v hostinci U Deutscherů, kde sehrál dvě jednoaktovky Francinovy námluvy od A. C. Paula a Půl hodiny knížetem od P. Jankeho. Jako v mnoha podobných případech, výtěžek z představení byl věnován na obecně prospěšné účely, v tomto případě na stavbu gymnasia a Národního domu.
Národní dům byl společný projekt více místních českých spolků, které také financovaly jeho stavbu. Dohromady založily Družstvo pro vystavění Národního domu v Místku na ustavující valné hromadě dne 7. 3. 1885. Původní záměr bylo poskytnutí vhodných prostor místnímu českému gymnasiu, ale záměr se v průběhu času rozrostl do spolkové budovy s mnohými funkcemi. Velmi rychle se jim podařilo zakoupit pozemek v dnešní Palackého ulici. Návrh vypracoval Antonín Staněk z Valašského Meziříčí a stavitel Srna z Ostravy. Položení základního kamene došlo 12. 5. 1896. Budova byla zkolaudována 31. 10. 1896. V roce 1899 byl přistavěn zadní trakt podle plánu architekta Tebicha z Brna, ve kterém se nacházel velký sál s jevištěm a malý sál. Štukovou výzdobu velkého sálu vytvořil František Skořepa. Slavnostní otevření tohoto sálu se odehrálo 6. 7. 1900 Klicperovou Veselohrou na mostě.
Výrazové prostředky patrové nárožní stavby jsou novorenesanční. Původní část budovy se skládala z traktu s hlavním vchodem do Palackého ulice. Tato vstupní část je symetrická, sevřená z obou stran risality: jednak nárožním a jednak dalším se sdruženými okny, s centrálním vchodem vyznačeným polosloupy s kladím a frontonem. Podobně symetrická je i pravá fasáda, jejíž trakt mimo nároží je dostavbou z roku 1899, jejíž šest okenních os je sevřeno nárožím a risalitem, za nímž se nachází sál, se třemi okenními osami po každé straně. Protože tedy jsou obě fasády každá symetrická svým způsobem, samotný mírně vystupující nárožním risalit je asymetrický. Je také převýšen atikou s balustrádou a patrovou věží. Do věže jsou zasazena dvě okna v edikulách. Fasáda celé fronty je završena vlysem se zubořezem, který je převýšen v v zadní části přístavby s jevištěm. Přízemí je artikulované bosáží a okny s půlkruhovými záklenky a klenáky s vlysy. Pravoúhlá okna v prvním patře mají trojúhelné nadokenní frontony.
Patrový sál s rovnou podlahou s parketami je bohatě vyzdoben štukovou výzdobou. Jeho obvod je lemován v přízemí dvojící vstupů po stranách, mezi něž je vsazeno zrcadlo, a trojicí ve stěně naproti jevišti. Nemá galerii, ale po stranách jsou v prvním patře ve štuku naznačena vysoká slepá okna. Na stěně naproti jevišti jsou tři půlkruhové balkony, přičemž ten centrální je dvakrát širší než každý jeden ze zbývajících. Každý z nich je sevřen polosloupy. Jevištní portál je zasazen do štukového rámce, v jehož horních rozích jsou vyvedeny reliéfy múz hudby a divadla a v jeho centru znak.
Celou budovu spravovala Matice místecká a její Družstvo pro vystavění Národního domu. Spolek vedle divadla organizoval i společenský život pořádáním slavností, večírků a dalších akcí. Budova se tak stala společenským centrem, ve kterém se odehrávala značná část sociálního života místních obyvatel. Ochotnický spolek se osamostatnil na ustavující valné hromadě 17. 8. 1905. V roce 1913 byla pod jevištěm vybudována šatna pro herce. V průběhu první světové války byla část budovy využívána jako lazaret a kasárna pěšího pluku. V roce 1923 byla do sálu zavedena elektřina. V roce 1930 utichla činnost spolku a po čtyřleté pauze byl ustaven konkurenční spolek Sdružení divadelních ochotníků pro Místek, Frýdek a okolí (SDO). Ten se v roce 1939 sloučil s původními ochotníky do Družstva divadelních ochotníků (DDO). V průběhu druhé světové války budovu využívali němci jako skladiště a kanceláře.
Obě organizace, které spravovaly Národní dům, byly po únoru 1948 zlikvidovány a jejich místo převzal Okresní dům osvěty, který v roce 1957 nahradil národní podnik Slezan. Podobně spolek splynul v roce 1952 s divadelním odborem závodního klubu OKD v Místku. Ten byl v roce 1954 přejmenován na Závodní klub Ostravských dřevařských závodů. V roce 1956 přešel soubor pod Osvětový dům v Místku, který sídlil v Národním domě. V roce 1968 se konalo jeho poslední představení.
V roce 1966 bylo založeno DUO (Divadlo u Ostravice), které již našlo své působiště jinde. V roce 1977 byly zahájeny práce na další přístavbě k budově, které byly dokončeny jejím otevřením 25. 1. 1980. Národní dům přešel v roce 1992 do majetku města. Víceúčelový sál je občas využíván i pro divadelní představení.
Prameny a literatura:
RUMIAN, Jan. Sto let Národního domu v Místku. Frýdek-Místek, 1996.
KUKUCZKA, Jan. Sto let zasvěcených divadelní múze ve Frýdku-Místku. Těšínsko: vlastivědný zpravodaj. Český Těšín: Okresní muzeum, 1957- . ISSN 0139-7605. 1991, č. 3, s. 17-19.
MICHNA, Radomír. Ochotnické divadlo v Místku. In: Sborník Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku / Frýdek-Místek : Státní okresní archiv ve Frýdku Místku 1, (1999,) s. 34-45.
MICHNA, Radomír. 125 let českého ochotnického divadla ve Frýdku‐Místku. Divadelní spolek FAMUS: Frýdek‐Místek, 2015.
Autor: Jan Purkert
Jan Purkert:
Divadlo Drak, Divadlo Šumperk, Malé divadlo České Budějovice, Městské divadlo Děčín, Slovácké Divadlo, Stálá divadelní scéna Klatovy, Těšínské divadlo Český Těšín, Národní dům, Pelcovo divadlo Rychnov nad Kněžnou, Dům kultury Žďár nad Sázavou, Divadlo ve Valdštějnské zahradě, Přírodní divadlo Divoká Šárka, Palác Akropolis, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Bytové divadlo Vlasty Chramostové, Boučkovo loutkové divadlo v Jaroměři, Divadlo Lampion, Městské divadlo, Divadlo na Výstavišti, Záloženské divadlo v Chrudimi, Německé divadlo Plzeň, Divadlo Alhambra, Soutěž na Ústřední dům armády, Prozatímní divadlo , Studio dell arte / Solnice, Jiříkovo Divadlo, Městské divadlo Na Poště, Divadlo v hotelu Piast, Divadlo Brandýs nad Orlicí, Divadlo na Nivách, Divadlo v paláci Typos , Lidové divadlo , Kulturní dům DELTA Břeclav, Divadlo Karla Čapka Děčín, Pašijový dům, Městské divadlo, Městské divadlo v Nadsklepí, Divadelní Dvorana, Městské divadlo, Lidové divadlo, Městské divadlo Nový Bor, Jiráskovo divadlo, Městské divadlo, Městské divadlo, Divadlo v Kotcích, Kino Marx, Kulturní dům, Tylovo divadlo, Divadlo Z, Dělnický dům, Soukenické divadlo, Divadlo Krakonoš, HaDivadlo, Německý dům, Kabinet múz, Loutkove divadlo Radost, Besední dům, Divadlo Dialog, Bezbariérové divadlo BARKA, Buranteatr, Klub Starý pivovar, Závodní klub, Divadlo Konvikt, Divadlo 29, Měšťanská beseda, Divadlo Čas, ROX/NOD, Goja Music Hall, La Fabrika, Multikulturní centrum Fabrika, Loutkové divadlo, Hoffmannovo divadlo, Malá Scéna , Městské divadlo, Divadlo v Lidovém Domě, Dům kultury, Kulturní Dům Karlov, Divadlo Boleradice, Dům kultury Metropol, Kulturní epicentrum Bazilika, Klicperův dům, Kulturní dům TRISIA, Divadlo Čtyřlístek, Národní dům, Kulturní dům Petra Bezruče, Multifunkční centrum, Studio Beseda, Městské divadlo, Diod - divadlo otevřených dvěří, Bouda, Klub Dividýlka - Hejtmanský Dvůr, Divadlo Miroslava Horníčka, Národní dům, Zámecké divadlo v Měšicích, České divadlo na Malé Straně v Kajetánském domě, Nové české divadlo v Růžové ulici, Divadlo Polárka, Divadlo Počernice, Reduta, Divadlo v nové radnici, Comoedien-Haus, Divadlo Orfeus, Zámecké divadlo v Duchcově, Městské divadlo, Zámecké divadlo ve Velkých Hošticích, Kulturní dům Akord, Městský Dům Kultury, Comoedien-Haus, Zámecké divadlo v Teplicích, Zámecké divadlo v Třebíči, Zámecké divadlo Holešov, Zámecké divadlo v Jezeří, Zámecké divadlo v Náchodě, Městské kino Jas, Plzeň Jižní předměstí, Kulturní Centrum Zahrada, Lesní divadlo, Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí, Klub Cirkus, Zámecké divadlo v Jaroměřici nad Rokytnou, Zámecké divadlo v Jindřichově Hradci, Zámecké divadlo ve Slezských Rudolticích, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Thunovské divadlo, Divadelní studio Marta, Zámecké divadlo v Bystřice pod Hostýnem, Zámecké divadlo v Roudnici, Zámecké divadlo v Žamberku, Zámecké divadlo, Divadlo Kampa, Divadlo Mana, KC Semilasso, Malá scéna, Divadlo Pluto, Divadlo pod lampou, Kulturní dům Peklo, Divadlo Na Kopečku, Divadlo EXIL, Divadlo Gong, Divadlo J. K. Tyl, Kabaretní divadélko Labuť, Divadlo Dobeška, MeetFactory, Divadlo Refektář, Divadlo U Valšů, Kulturní dům Střelnice, Kladenské divadélko, Kulturní středisko Lovoš, Divadlo rozmanitostí, Divadlo Karla Hackera, Kulturní dům Crystal, Labyrint Divadla Drak, Loutkové divadlo Srdíčko, Přerovský Kašpárek, Aréna Na hradbách, Divadlo v radnici, Kabaret Lucerna, Divadlo Tramtarie Olomouc, Scéna loutkového divadla, Kulturní dům Na Rybníčku, Kulturní Centrum, Kulturní centrum, Dům kultury, Kulturní dům, Kulturní centrum Kaskáda v Bílině, Divadlo bez Hranic, Městské kulturní zařízení, Národní dům, Dům Kultury Poklad, Malostranská beseda, Německý dům, Hotel Friml, Lidový dům, Dům kultury, Malá scéna, Dům Kultury, Královské městské národní divadlo, Loutkové divadlo, Divadlo v Růžodole, Dělnický dům, Malé divadlo (staré), Národní dům, Divadlo v Ústavu Choromyslných, Městské divadlo, Hornický dům, Lidový dům, Letní divadlo Budilovo, Divadelní sál, Městský dům, Městské divadlo, Národní dům, Besední dům, Lidový dům, Colloseum, Divadlo Deklarace, Městské divadlo, Národní Dům, Divadlo feriálních osad, Městské divadlo, Tylovo divadlo, Divadelní sál radnice, Divadlo dětí, Katolický dům, Spolkový dům, Záloženský dům, Městské divadlo, Husův sbor, Záloženský dům, Městské divadlo, Divadelní svět loutek, Sokolský dům, Měšťanská beseda, Divadlo v sokolovně, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Elysium, Dělnický dům, Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni, Katolický dům, Royal Theatre and ClubDodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data