Bouda
alias Vaterlandisches Theater, Vlastenecké divadlo v Novém městě na Koňském trhu, Vlastenské divadloVáclavské náměstí, | |
ukaž na mapě |
významné události
historie
Zřízení divadla, které by uvádělo i hry v češtině, která byla v tehdejší Praze jazykem nižších vrstev obyvatelstva, byla podnikatelským počinem první generace národních buditelů. Vincenc Karel Antong, František Xaver Seve, František Hopfler a Antonín Zappe si zažádali v roce 1785 u zemského gubernia o divadelní privilegium. Ta byla 27. prosince zamítnuta, stejně jako další podobná žádost nyní k dvorské kanceláři, tedy přímo k císaři. Třetí žádost již nepožadovala privilegium, ale prosté svolení k provozování her v češtině a němčině v Praze a některých dalších městech království. Tato žádost byla dvorskou kanceláří již vyřízena kladně patrně i proto, že Josef II. slíbil herečce Magdaleně Zappové při návštěvě Thunovského divadla, že se na něj může obrátit, bude li něco potřebovat. Díky svolení císaře vyhověl 3. 7. téhož roku žádosti o povolení stavby i pražský magistrát a pronajal jim pozemek před domem „U Císařských". Stavba byla postavena tesařským mistrem Františkem Pfannerem. Ten již postavil v Praze několik podobných budov pro kočovné společnosti. Práce byly financovány na úvěr. První představení se zde konalo 8. 7. 1786 představením hry Vděčnost a láska k vlasti od Ifflanda v češtině a veselohrou Paruky v němčině a krátkým pantomimickým baletem Pražské kuchyňky aneb uhořelí sedláci od Seveho.
Budova se nacházela při ústí Jindřišské ulice do Václavského náměstí před domem „U Císařských", kde bude později postaven palác pojišťovny Assicurazioni Generali. Její hlavní vchod byl obrácen směrem k Můstku. Jednalo se o dřevěnou stavbu, jejíž obvod byl vybudován z dvou nenatřených prkenných stěn, mezi nimiž byla vecpána sláma a seno. Byla dlouhlá asi 19 metrů a široká zhruba 9,5 metrů. Z pohledu z venku nepůsobila vůbec prestižním dojmem. V interiéru byly tyto stěny potaženy režným plátnem. Prostor byl vybaven jednoduchou galerií, 3 postraními lóžemi se židlemi při jevišti, které byly ozdobeny červenými drapériemi, a lavicemi v parteru, které byly rozděleny na lepší a horší a za nimi se naházela místa na stání. Hlediště bylo osvětlováno lustrem s 12 olejovými lampami a dalších 12 bylo umístěných podél stěn. Nad proscéniovým zrcadlem byl namalován císařský orel s českým lvem na prsou a pod ním stuha s nápisem „Sub umbra alarum tuarum vincit leo" (Ve stínu tvých křídel vítězí lev).
Podobně jako v případě ostatních divadel, tehdejší Nosticovo divadlo mělo přednost v divadelních otázkách a tak mohli provozovatelé v Boudě uvádět 3 až krát týdně zde a na dalších pěti místech pouze méně náročné hry, za což byly považovány hry v češtině a Singspiel, dohry a balet v němčině. Nesměli také hrát v určité dny o půstu a různých svátcích.
V září 1786 navštívil divadlo sám Josef II., který zde shlédl české provedení Schikanedrovy hry Poutníci aneb Veselá bída v českém překladu Thámově a k tomu Seveho balet Čihadlo aneb Tak vás čížky chytáme. Jeho návštěva velmi přispěla posílení veřejné vážnosti instituce. Od císaře ještě na 1.3. 1787 získali dekret s privilegiem, ve kterém se ustanovovalo, že ,,by oni, tak jako předešle a jak by dlouho jim se líbilo, v našem hlavním pražském městě hry beze vší překážky provozovati mohli", jak to bylo otištěno v Českých novinách V. M. Krameria. V roce 1787 navštívil divadlo i arcikníže František.
V divadle se odehrálo na 140 cizích či původních her, z nichž ty nejúspěšnější často vyjadřovaly národně-obrozenecké postoje často s náměty z české historie. Přes počáteční úspěch se divadlo začalo brzy potýkat s problémy. Bylo kapacitně omezené, a proto podnikatelé zažádali již 18. 7. 1786, aby mohli přistavět druhou galerii, které magistrát ihned vyhověl. V únoru 1788 podali žádost rozšířit Boudu o šest loktů směrem k Můstku.
Zanedlouho ovšem nedostatek obecenstva způsobil finanční potíže, které se zanedlouho promítly i do oblasti umělecké. Od jara 1788 se problémy prohlubovaly a ke konci roku zůstávaly nesplaceny částky za pronájem za celý rok, které byly uhrazeny pouze pod pohrůžkou odvetných kroků. V počátku roku 1789 se zde nehrálo vůbec až do velikonoc. Jeden ze zakládajících členů Vincenc Karel Antong divadlo opustil poté, co si našel angažmá ve Vídni. Divadelní společnost se rozpadla a část herců se přesunula do divadla v Růžodole. Budova boudy také nesplňovala protipožární předpisy a vadila stavebním plánům některých měšťanů. Budova byla proto v září 1789 stržena.
Vlastenecké divadlo se poté přesunulo do divadla v Růžodole a následně do bývalého kláštera hybernů. Ačkoliv v Praze 18. století existovalo více podobných divadelních boud s ne tak efemérní existencí, výlučnost používání českého jazyka umožnila, aby se tato stavba zapsala do národně budovatelského narativu, v jehož vyvrcholení se nachází Národní divadlo jako vyvrcholení obrozeneckých snah českého národa.
Zdroje a literatura:
Bartoš, Jaroslav a Černý, František, ed. Dějiny českého divadla. 2. [díl], Národní obrození. Praha, 1969 str. 42
VONDRÁČEK, Jan, ed. Bouda: Vlastenecké divadlo v Novém městě na Koňském trhu: Příspěvek k dějinám českého divadla z let 1786-1789. Praha: Čs. divadelní a lit. jednatelství, 1953. 218, [1] s.
Autor: Jan Purkert
Jan Purkert:
Divadlo Drak, Divadlo Šumperk, Malé divadlo České Budějovice, Městské divadlo Děčín, Slovácké Divadlo, Stálá divadelní scéna Klatovy, Těšínské divadlo Český Těšín, Národní dům, Pelcovo divadlo Rychnov nad Kněžnou, Dům kultury Žďár nad Sázavou, Divadlo ve Valdštějnské zahradě, Přírodní divadlo Divoká Šárka, Palác Akropolis, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Bytové divadlo Vlasty Chramostové, Boučkovo loutkové divadlo v Jaroměři, Divadlo Lampion, Městské divadlo, Divadlo na Výstavišti, Záloženské divadlo v Chrudimi, Německé divadlo Plzeň, Divadlo Alhambra, Soutěž na Ústřední dům armády, Prozatímní divadlo , Studio dell arte / Solnice, Jiříkovo Divadlo, Městské divadlo Na Poště, Divadlo v hotelu Piast, Divadlo Brandýs nad Orlicí, Divadlo na Nivách, Divadlo v paláci Typos , Lidové divadlo , Kulturní dům DELTA Břeclav, Divadlo Karla Čapka Děčín, Pašijový dům, Městské divadlo, Městské divadlo v Nadsklepí, Divadelní Dvorana, Městské divadlo, Lidové divadlo, Městské divadlo Nový Bor, Jiráskovo divadlo, Městské divadlo, Městské divadlo, Divadlo v Kotcích, Kino Marx, Kulturní dům, Tylovo divadlo, Divadlo Z, Dělnický dům, Soukenické divadlo, Divadlo Krakonoš, HaDivadlo, Německý dům, Kabinet múz, Loutkove divadlo Radost, Besední dům, Divadlo Dialog, Bezbariérové divadlo BARKA, Buranteatr, Klub Starý pivovar, Závodní klub, Divadlo Konvikt, Divadlo 29, Měšťanská beseda, Divadlo Čas, ROX/NOD, Goja Music Hall, La Fabrika, Multikulturní centrum Fabrika, Loutkové divadlo, Hoffmannovo divadlo, Malá Scéna , Městské divadlo, Divadlo v Lidovém Domě, Dům kultury, Kulturní Dům Karlov, Divadlo Boleradice, Dům kultury Metropol, Kulturní epicentrum Bazilika, Klicperův dům, Kulturní dům TRISIA, Divadlo Čtyřlístek, Národní dům, Kulturní dům Petra Bezruče, Multifunkční centrum, Studio Beseda, Městské divadlo, Diod - divadlo otevřených dvěří, Bouda, Klub Dividýlka - Hejtmanský Dvůr, Divadlo Miroslava Horníčka, Národní dům, Zámecké divadlo v Měšicích, České divadlo na Malé Straně v Kajetánském domě, Nové české divadlo v Růžové ulici, Divadlo Polárka, Divadlo Počernice, Reduta, Divadlo v nové radnici, Comoedien-Haus, Divadlo Orfeus, Zámecké divadlo v Duchcově, Městské divadlo, Zámecké divadlo ve Velkých Hošticích, Kulturní dům Akord, Městský Dům Kultury, Comoedien-Haus, Zámecké divadlo v Teplicích, Zámecké divadlo v Třebíči, Zámecké divadlo Holešov, Zámecké divadlo v Jezeří, Zámecké divadlo v Náchodě, Městské kino Jas, Plzeň Jižní předměstí, Kulturní Centrum Zahrada, Lesní divadlo, Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí, Klub Cirkus, Zámecké divadlo v Jaroměřici nad Rokytnou, Zámecké divadlo v Jindřichově Hradci, Zámecké divadlo ve Slezských Rudolticích, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Thunovské divadlo, Divadelní studio Marta, Zámecké divadlo v Bystřice pod Hostýnem, Zámecké divadlo v Roudnici, Zámecké divadlo v Žamberku, Zámecké divadlo, Divadlo Kampa, Divadlo Mana, KC Semilasso, Malá scéna, Divadlo Pluto, Divadlo pod lampou, Kulturní dům Peklo, Divadlo Na Kopečku, Divadlo EXIL, Divadlo Gong, Divadlo J. K. Tyl, Kabaretní divadélko Labuť, Divadlo Dobeška, MeetFactory, Divadlo Refektář, Divadlo U Valšů, Kulturní dům Střelnice, Kladenské divadélko, Kulturní středisko Lovoš, Divadlo rozmanitostí, Divadlo Karla Hackera, Kulturní dům Crystal, Labyrint Divadla Drak, Loutkové divadlo Srdíčko, Přerovský Kašpárek, Aréna Na hradbách, Divadlo v radnici, Kabaret Lucerna, Divadlo Tramtarie Olomouc, Scéna loutkového divadla, Kulturní dům Na Rybníčku, Kulturní Centrum, Kulturní centrum, Dům kultury, Kulturní dům, Kulturní centrum Kaskáda v Bílině, Divadlo bez Hranic, Městské kulturní zařízení, Národní dům, Dům Kultury Poklad, Malostranská beseda, Německý dům, Hotel Friml, Lidový dům, Dům kultury, Malá scéna, Dům Kultury, Královské městské národní divadlo, Loutkové divadlo, Divadlo v Růžodole, Dělnický dům, Malé divadlo (staré), Národní dům, Divadlo v Ústavu Choromyslných, Městské divadlo, Hornický dům, Lidový dům, Letní divadlo Budilovo, Divadelní sál, Městský dům, Městské divadlo, Národní dům, Besední dům, Lidový dům, Colloseum, Divadlo Deklarace, Městské divadlo, Národní Dům, Divadlo feriálních osad, Městské divadlo, Tylovo divadlo, Divadelní sál radnice, Divadlo dětí, Katolický dům, Spolkový dům, Záloženský dům, Městské divadlo, Husův sbor, Záloženský dům, Městské divadlo, Divadelní svět loutek, Sokolský dům, Měšťanská beseda, Divadlo v sokolovně, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Elysium, Dělnický dům, Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni, Katolický dům, Royal Theatre and ClubDodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data