významné události
lidé
historie
V roce 1861 byl v Poděbradech z iniciativy Václava Hráského založen Spolek divadelních ochotníků. Divadelníci pro svá představení využívali prostory bývalé kaple na poděbradském zámku, kterou jim propůjčil baron Sina. Jednalo se o nízkou klenutou místnost s jedním vchodem a 3 okny s malým jevištěm zabírajícím asi jednu třetinu místnosti. V místnosti byly také herecké šatny pro dámy ve výklenku okna a pro pány v bývalé sakristii. Malíř vídeňské opery J. Kautský pro ně namaloval některé dekorace a také oponu, která zobrazovala krále Jiřího s žezlem a korunou na pozadí Labe a poděbradského zámku. Poslední představení zde odehráli 24. 8. 1879. V letech 1879-1883 ochotníci hráli v sále hostince „U zeleného stromu“, kde byli nuceni stavět jeviště pro každé představení, neboť tento sál byl využíván také pro další společenské účely.
Ochotníci se tak pro nepříznivé podmínky rozhodli, že si vybudují svou vlastní budovu. Při řešení tohoto záměru jim vyšlo vstříc město. Městský výbor na svém zasedání 9. 6. 1881 rozhodl, že poskytne zadarmo ochotnickému spolku k výstavbě stálého divadla část opuštěných jezdeckých kasáren s přilehlým pozemkem, která se nedávno uvolnila s odchodem posádky dragounů. Město zůstalo majitelem parcely, ale ochotníci ji mohli bezplatně využívat po dobu, kdy bude sloužit divadelním aktivitám. Město také věnovalo na stavbu divadla materiál z bouraných částí kasáren, který byly vybudovány z předchozí budovy špýcharu, postaveného na začátku 19. století. Spolek měl vybudovat svůj stánek na vlastní náklady. Roku 1881 se ustanovil komitét pro zbudování divadla, do kterého město určilo své dva zástupce. Přestavba započala 1. 7. 1881 vybouráváním interiérů budovy. Práce pokračovaly do listopadu a nové divadlo bylo slavnostně otevřeno hrou Dcery pana Zajíčka 18. 12. 1881.
Budova divadla představovala přízemní nárožní stavení se stupňovitými štíty v novobarokním duchu. Měla tříosé průčelí obrácené do dnešní Divadelní ulice, které bylo členěno lizénami a pravidelnými plastickými rámy. Vzhledem spíše připomínala větší selské stavení. Jednoduchý sál obehnaný galerií na úzkých konzolách s 9 řadami sedadel byl završen neckovou klenbou a osvětlovalo jej 9 lamp. Jeho kapacita byla 180 sedadel a 200 míst na stání. Jeviště osvětlovalo 26 lamp.
Zprvu prostý vnitřní sál, jehož strohý vzhled si původně vynutil nedostatek financí na straně ochotníků, byl roku 1886 rozšířen o osm lóží nákladem 1 400 zlatých. Autorem výzdoby byl pražský malíř Gustav Kubeš, který vyzdobil stěny sálu a namaloval také novou oponu. Strop ozdobil symbolickými malovanými postavami se jmény českých dramatiků a nová opona předváděla panovnický pár krále Jiřího z Poděbrad s manželkou Kunhutou na pozadí obrazu zdejšího zámku s řekou Labem. Roku 1890 znovu upraveno, když byla dřevěná podlaha vyměněna za betonovou a podpěrné sloupy za železné. Roku 1893 přistavěna byla místnost pro dekorace. Roku 1896 vystavěny nové šatny nákladem 1.315 zlatých.
Roku 1901 byl odstraněn přístavek do ulice, hlediště rozšířeno a zřízena nová galerie. Došlo i k rozšíření zákulisí divadla, včetně hereckých šaten, skladiště kulis a dalších provozních prostor. Nebývalý rozkvět divadelního života přineslo založení poděbradských lázní v roce 1908. Divadelní představení, ale také koncerty nebo různé akademie se staly vítaným a rozptýlením lázeňských návštěvníků. Roku 1909 podniknuta byla další pronikavá úprava vnitřku budovy.
Do konce první světové války sloužilo divadlo i dalším kulturním akcím, avšak poté jej divadelníci využívali pouze pro své značné aktivity. S rozkvětem kulturního života však relativně malá budova přestávala stačit, neboť se potýkala s významnými omezeními, jako bylo malé jeviště či nereprezentativní vzhled. K řešení této situace byl v roce 1920 založen Sbor pro postavení Jiříkova divadla s cílem shromáždit dostatečné množství finančních zdrojů pro stavbu nové divadelní budovy. Ta se měla nacházet v sousedství lázeňského parku.
Protože získávání financí byla věc dlouhodobého úsilí, avšak špatný stav budovy vyžadoval opravy okamžité, přistoupil spolek nejprve k modernizaci divadla. Ta byla provedena v roce 1925 podle návrhu stavitele Oldřicha Kerharta. Do divadla byl zaveden vodovod, instalováno nové elektrické vedení a nová sedadla. Hlediště bylo nově vymalováno a upraveny lóže i balkón. Jeviště bylo modernizováno a získalo novou oponu. Práce byly provedeny za spolkové finance kombinované s půjčkou 60 000 Kč od místního peněžního ústavu a 40 000 od Sboru pro postavení divadla. Celkové náklady dosáhly sumy 123.509 korun.
Přípravy na postavení nového divadla pokračovaly a byly urychleny požárem, který naprosto zničil budovu Jiříkova divadla 22. února 1937, z něhož se zachovaly pouze ohořelé zbytky vnějších zdí. Požár se patrně vznítil od kamen v kulisárně. Nové divadlo postavené firmmou Freiwald & Böhm bylo otevřeno v roce 1942 v prostorách poděbradského zámku.
Prameny a literatura:
ZLÁMANÝ, Svatopluk, ed. Nový průvodce městem Lázně Poděbrady a okolím. Lázně Poděbrady: Svatopluk Zlámaný, 1934. 95 s.
ŠMILAUEROVÁ, Eva. Poděbrady v proměnách staletí. Vyd. 2. V Praze: Scriptorium, 2009- . sv. ISBN 978-80-87271-16-2.
Jiříkovo divadlo v Poděbradech zničené požárem. Poděbradské noviny: týdenník pro zájmy kulturní, politické a hospodářské. Poděbrady: Ladislav Volenec, 1915-1969. XXIII, 1937, č. 9 (26.2.), s. 1.
BAŠTA, LEOPOLD. K požáru Jiříkova divadla. Poděbradské noviny: týdenník pro zájmy kulturní, politické a hospodářské. Poděbrady: Ladislav Volenec, 1915-1969. XXIII, 1937, č. 10 (5.3.), s. 1-2.
ZADINA, Milan. K historii shořelého Jiříkova divadla. Lázně Poděbrady: lázeňský zpravodaj: listina lázeňských hostí. Lázně Poděbrady: Uhličité lázně a zřídla, akc. společnost, 1924-1950. XIV, 1937, č. 3 (1.3.), s. 2-4.
JAVORIN, Alfred. Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha 1949; I. díl. str. 177 – 178
Autor: Jan Purkert
Jan Purkert:
Divadlo Drak, Divadlo Šumperk, Malé divadlo České Budějovice, Městské divadlo Děčín, Slovácké Divadlo, Stálá divadelní scéna Klatovy, Těšínské divadlo Český Těšín, Národní dům, Pelcovo divadlo Rychnov nad Kněžnou, Dům kultury Žďár nad Sázavou, Divadlo ve Valdštějnské zahradě, Přírodní divadlo Divoká Šárka, Palác Akropolis, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Bytové divadlo Vlasty Chramostové, Boučkovo loutkové divadlo v Jaroměři, Divadlo Lampion, Městské divadlo, Divadlo na Výstavišti, Záloženské divadlo v Chrudimi, Německé divadlo Plzeň, Divadlo Alhambra, Soutěž na Ústřední dům armády, Prozatímní divadlo , Studio dell arte / Solnice, Jiříkovo Divadlo, Městské divadlo Na Poště, Divadlo v hotelu Piast, Divadlo Brandýs nad Orlicí, Divadlo na Nivách, Divadlo v paláci Typos , Lidové divadlo , Kulturní dům DELTA Břeclav, Divadlo Karla Čapka Děčín, Pašijový dům, Městské divadlo, Městské divadlo v Nadsklepí, Divadelní Dvorana, Městské divadlo, Lidové divadlo, Městské divadlo Nový Bor, Jiráskovo divadlo, Městské divadlo, Městské divadlo, Divadlo v Kotcích, Kino Marx, Kulturní dům, Tylovo divadlo, Divadlo Z, Dělnický dům, Soukenické divadlo, Divadlo Krakonoš, HaDivadlo, Německý dům, Kabinet múz, Loutkove divadlo Radost, Besední dům, Divadlo Dialog, Bezbariérové divadlo BARKA, Buranteatr, Klub Starý pivovar, Závodní klub, Divadlo Konvikt, Divadlo 29, Měšťanská beseda, Divadlo Čas, ROX/NOD, Goja Music Hall, La Fabrika, Multikulturní centrum Fabrika, Loutkové divadlo, Hoffmannovo divadlo, Malá Scéna , Městské divadlo, Divadlo v Lidovém Domě, Dům kultury, Kulturní Dům Karlov, Divadlo Boleradice, Dům kultury Metropol, Kulturní epicentrum Bazilika, Klicperův dům, Kulturní dům TRISIA, Divadlo Čtyřlístek, Národní dům, Kulturní dům Petra Bezruče, Multifunkční centrum, Studio Beseda, Městské divadlo, Diod - divadlo otevřených dvěří, Bouda, Klub Dividýlka - Hejtmanský Dvůr, Divadlo Miroslava Horníčka, Národní dům, Zámecké divadlo v Měšicích, České divadlo na Malé Straně v Kajetánském domě, Nové české divadlo v Růžové ulici, Divadlo Polárka, Divadlo Počernice, Reduta, Divadlo v nové radnici, Comoedien-Haus, Divadlo Orfeus, Zámecké divadlo v Duchcově, Městské divadlo, Zámecké divadlo ve Velkých Hošticích, Kulturní dům Akord, Městský Dům Kultury, Comoedien-Haus, Zámecké divadlo v Teplicích, Zámecké divadlo v Třebíči, Zámecké divadlo Holešov, Zámecké divadlo v Jezeří, Zámecké divadlo v Náchodě, Městské kino Jas, Plzeň Jižní předměstí, Kulturní Centrum Zahrada, Lesní divadlo, Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí, Klub Cirkus, Zámecké divadlo v Jaroměřici nad Rokytnou, Zámecké divadlo v Jindřichově Hradci, Zámecké divadlo ve Slezských Rudolticích, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Thunovské divadlo, Divadelní studio Marta, Zámecké divadlo v Bystřice pod Hostýnem, Zámecké divadlo v Roudnici, Zámecké divadlo v Žamberku, Zámecké divadlo, Divadlo Kampa, Divadlo Mana, KC Semilasso, Malá scéna, Divadlo Pluto, Divadlo pod lampou, Kulturní dům Peklo, Divadlo Na Kopečku, Divadlo EXIL, Divadlo Gong, Divadlo J. K. Tyl, Kabaretní divadélko Labuť, Divadlo Dobeška, MeetFactory, Divadlo Refektář, Divadlo U Valšů, Kulturní dům Střelnice, Kladenské divadélko, Kulturní středisko Lovoš, Divadlo rozmanitostí, Divadlo Karla Hackera, Kulturní dům Crystal, Labyrint Divadla Drak, Loutkové divadlo Srdíčko, Přerovský Kašpárek, Aréna Na hradbách, Divadlo v radnici, Kabaret Lucerna, Divadlo Tramtarie Olomouc, Scéna loutkového divadla, Kulturní dům Na Rybníčku, Kulturní Centrum, Kulturní centrum, Dům kultury, Kulturní dům, Kulturní centrum Kaskáda v Bílině, Divadlo bez Hranic, Městské kulturní zařízení, Národní dům, Dům Kultury Poklad, Malostranská beseda, Německý dům, Hotel Friml, Lidový dům, Dům kultury, Malá scéna, Dům Kultury, Královské městské národní divadlo, Loutkové divadlo, Divadlo v Růžodole, Dělnický dům, Malé divadlo (staré), Národní dům, Divadlo v Ústavu Choromyslných, Městské divadlo, Hornický dům, Lidový dům, Letní divadlo Budilovo, Divadelní sál, Městský dům, Městské divadlo, Národní dům, Besední dům, Lidový dům, Colloseum, Divadlo Deklarace, Městské divadlo, Národní Dům, Divadlo feriálních osad, Městské divadlo, Tylovo divadlo, Divadelní sál radnice, Divadlo dětí, Katolický dům, Spolkový dům, Záloženský dům, Městské divadlo, Husův sbor, Záloženský dům, Městské divadlo, Divadelní svět loutek, Sokolský dům, Měšťanská beseda, Divadlo v sokolovně, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Elysium, Dělnický dům, Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni, Katolický dům, Royal Theatre and ClubDodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data