enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Prozatímní divadlo

Ferdinand Fellner

alias Interimstheater
historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1.1.1871 | otevření
Divadlo bylo otevřeno představením "Don Juan" od Wolfganga Amadea Mozarta. S kapacitou 1500 diváků.
(zobrazit)5.4.1882 | uzavření

lidé

historie

Požár městského divadla na Zelném trhu v Brně zničil 23. června 1870 divadelní budovu takovým způsobem, že z ní v zásadě zůstaly pouze obvodové zdi. Již předtím nějakou dobu chátrala a byla považována za nedostatečně vyhovující. Městská komise k řešení této otázky byla ustanovena již v roce 1863, avšak nedosáhla žádného hmatatelného výsledku. Na počátku roku 1870 byla také ustanovena další komise, která měla uskutečnit přípravné práce. Požár tak přinutil město jednat a nalézt rychle nějaké řešení. Vedle zajištění kulturního zážitku také vyvstal problém s početným souborem čítajícím kolem 120 osob, kteří přišli o obživu. Město zároveň nedisponovalo dostatečným finančním obnosem pro stavbu dostatečně reprezentativní budovy, a tak bylo rozhodnuto, že bude levněji vybudováno prozatímní divadlo na několik příštích let. Jako okamžité provizorium byla narychlo adaptována jízdárna v areálu bývalé jezuitské koleje, která byla otevřena 14. srpna 1870 pod názvem Noththeater in der Reitschule.

 

Protože město pod vedením Christiana d´Elvert nemělo ani dostatečné finanční rezervy k výstavbě prozatímní budovy a nemohlo si tak nákladný podnik dovolit, bylo rozhodnuto svěřit výstavbu divadla soukromému investorovi. Pro výběr vhodného projektu, jež se mezitím sešly, vytvořilo město divadelní komisi (Theater-Comité). Předmětem sporu se stalo umístění nové budovy, pro nějž byla navrhovány lokality jako Ratwitovo náměstí prostranství před Novou Bránou (zhruba v místech dnešního Malinovského náměstí) či Zelný trh. Nakonec dospěl proces rozhodování k první variantě. K architektonické soutěži nebylo přikročeno a zakázku získal Theodor von Offermann, toho času také člen této komise. Pro získání dostatečných financí založil obchodní společnost Konzorcium pro stavbu Prozatimního divadla (Consortium für Bau des Interimstheater) v čele se sebou samým a v součinnosti s několika svými přáteli. Podnik měl kolem 40 členů, z nichž každý vložil do podniku 2 500 zlatek pro předpokládaný celkový rozpočet 95 000. Město investovalo dalších 10 000. Ze známosti bylo vypracování plánu stavby nového divadla svěřeno Ferdinandu Fellnerovi mladšímu, budoucímu architektovi slavného atelieru Helmer a Fellner.  Finální plány schválila městská rada na začátku srpna. Stavbou byla pověřena Vídeňská stavební společnost za účasti stavitele Josefa Arnolda. Celkové náklady stavby dosáhly 120 000 zlatek. Stavba rychle pokračovala a divadlo mohlo být otevřeno již na 1. ledna 1871 představením Mozartova Dona Giovanniho.  

 

Divadlo se nacházelo ve východní části Ratvitova (dnešní Žerotínovo) náměstí s hlavním průčelím otočeným do parku na dnešním Moravském náměstí, kde později bude stát Německý dům. Bylo pojato ve stylu novorenesance a jeho vzorem bylo Treumannovo divadlo ve Vídni otevřené v roce 1860, postavené podle plánu F. Fellnera staršího, otce architekta. Celá stavba byla dřevěná se vstupním průčelím, jehož vystupující střední patrový rizalit byl členěn čtyřmi pilastry vysokého řádu a sevřen dvěma nevysokými věžemi s trojúhelníkovými štíty. Tři vchody v přízemí byly kryty úzkým balkonem na čtyřech konzolách, na který ústily půlkruhově zaklenuté prosklené dveře z foyer v prvním patře. Nad prvním patrem rizalitu ležela otevřená terasa s balustrovým zábradlím. Postranní věže čtvercového půdorysu byly artikulovány bosáží v přízemí, nikami se sochami v prvním a trojitými sdruženými okny v druhém patře a zakončenými trojúhelníkovými štíty se zubořezem. Za nimi ustupovaly vedlejší čtyřosé fasády, jež pohledově zakončoval další rizalit.   

Za hlavním vchodem s třemi prosklenými dveřmi se nacházel vestibul podpíraný čtyřmi sloupy, ze kterého vedly čtyři oddělená schodiště na balkón s lóžemi ve dvou pořadích a galerii. Naproti středním dveřím byla umístěná kasa ve tvaru dřevěné budky. Po jejích obou stranách se nacházely vchody do chodby, ze které se dalšími třemi dveřmi vcházelo do parteru a kde se nacházely šatny.

Nad vestibulem se v prvním patře nacházel foyer. Hlediště pro 1600 diváků bylo tvořeno parterem s 23 lóžemi a jedenácti řadami křesel, prvním pořadím s 23 a druhým s 16 lóžemi, první se 40 a druhou galerií s 90 křesly. V parteru a galeriích byla dále místa na stání. Hlediště bylo ozdobeno honosným plynovým lustrem. Lóže byly vytapetovány tmavě červenou barvou, ve zbytku hlediště převládala bílá. Blízko portálového zrcadla v prvním pořadí se nacházela místodržitelova lože, zvýrazněná větší ornamentalitou. Dobový tisk charakterizoval prostor jako reprezentativní. Po obou stranách jeviště se nacházely šatny a v zadní části za jevištěm sklad rekvizit.

 

Poslední představení se v budově konalo 5. dubna 1882 a pak bylo divadlo strženo.  V divadelní historii německé komunity sehrálo úlohu reprezentativní scény, která se přesunula do honosnější a reprezentativnější scény postavené podle projektu ateliéru Helmer a Fellner v novorenesančním stylu.

 

 

 

 

Prameny a literatura: 

 

RILLE, Albert. Aus dem Bühnenleben Deutsch - Oesterreichs: Oesterreichs: die Geschichte des Brünner Stadttheaters (1734-1884). Brünn: W. Burkart, 1885. Dostupné z:

http://archive.org/details/diegeschichtedes00rilluoft   s.168-169.

JAVORIN, Alfred. Divadla a divadelní sály v českých krajích.: 1. díl, Divadla. Praha: Umění lidu, 1949, 318 s. 14 – 15.

HILMERA, Jiří. Česká divadelní architektura: Czech theatre architecture. 1. vyd. Praha: Divadelní ústav, 1999, 319 s. ISBN 80-700-8087-6. s.  28.

DOČKALOVÁ, Monika. Adolf Franckel a německé divadlo v Brně v letech 1866–1875 [online]. Brno, 2010 [cit. 2016-01-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Margita Havlíčková Dostupné z: http://is.muni.cz/th/217712/ff_b/

DIENES, Gerhard M. et al Fellner & Helmer: Die Architekten der Illusion : Theaterbau und Bühnenbild in Europa : anlässlich des Jubiläums "100 Jahre Grazer. Graz: Stadtmuseum, 1999. ISBN 39-007-6421-2. Str. 142.

DUFKOVÁ, Eugenie et al. Putování múzy Thálie: sto let stálého českého divadla v Brně 1884-1984. [Díl 1.]. Brno: St. divadlo, 1984. 228 s., [12] s. barev. fot.

BONDI, Gustav. Geschichte des Brünner deutschen Theaters 1600-1925. Brünn: Verlag des Deutschen Theatervereines, 1924. 226 s.

Mährischer Correspondent, 1. 1. 1871. Dostupné z: http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:cc7bef00-e2e1-11e3-bbd5-5ef3fc9bb22f#periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:37421210-e553-11e3-a012-005056825209

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

osmmínusdva=