Divadlo na Výstavišti
Emil Králík
alias Deutsche Lichtspiele, Kino na výstavišti, Výstavní kino, Elite, LunaVýstaviště 405/1 | |
ukaž na mapě | http://www.bam.brno.cz/objekt/c167-kino-divadlo-kavarna?filter=code |
významné události
lidé
historie
Československá vláda v roce 1924 odsouhlasila realizaci Výstavy soudobé kultury pro oslavu desetiletého výročí vzniku republiky pod záštitou presidenta T. G. Masaryka. Pro její realizaci bylo vybráno údolí čtvrti Pisárky v Brně. Místní podniky hledaly nová odbytiště, a proto uvítaly stavbu prostoru, kde mohly své výrobky prezentovat. Ještě v roce 1924 proběhla soutěž na urbanistické řešení areálu, v níž vyšel vítězně návrh Josefa Kalouse z 31 dodaných návrhů. Avšak pro samotnou stavbu byl využit nový od architekta Emila Králíka. Výstavní pavilony začaly být budovány v prosinci 1926. Rozsáhlý funkcionalistický komplex byl otevřen 26. 5. 1928 zmíněnou výstavou, kterou vidělo přes 2,7 miliónů lidí. V průběhu druhé světové války byl značně poničen, avšak v průběhu druhé poloviny 40. let následně obnoven. Samotné výstaviště prošlo druhou etapu výstavby pavilónů v letech 1955 – 1961 pro Mezinárodní strojírenský veletrh. Celý areál dodnes slouží jako areál pro konání veletrhů a výstav.
Jednou z jeho budov byla i volně stojící patrová budova divadla ležící po pravé straně od vstupní brány. Tu navrhl v roce 1928 architekt Emil Králík. Patrová hmota volně stojící budovy je převýšena ustupujícím patrem provaziště a zázemí nad sálem. Po levé straně k hlavní obdélníkové hmotě přiléhá patrová přístavba restaurace se zastřešenou terasou a s venkovním posezením. Její hlavní jiho-východní hladká fasáda je prolomena rozlehlou vitráží v bílém rámu a vstupem nasazeným na krátké schodiště s pěticí dvoukřídlých dveří vedoucím do prostorného vestibulu s proskleným podhledem.
V zádveří se na levé straně se nacházel vchod s dvěma dvoukřídlými dveřmi do šatny a chodba vedoucí podél strany hlediště a na pravé straně schodiště vedoucí na galerii. Stěna naproti vchodům byla rytmizována tmavými dřevenými sloupy, které na stropě přecházely v šedé pásy, které svíraly pásy proskleného podhledu. Přiléhala k ní pokladna a po jejích stranách vedly do sálu dvoukřídlé dveře s charakteristickým kulatým okénkem.
Centrálně položený sál na pilířové konstrukci byl vybaven dvěma vchody v zadní části z vestibulu a dalšími z chodby. Hlediště s elevací mělo rozměry 19 na 16 metrů a jeho přízemí a zadní část galerie byly obložené tmavým dřevem. Obepínal jej ze tří stran balkón se širokou bílou poprsní na půdorysu lyry, jehož ramena vybíhají asi do půlky sálu. Hladká plocha stropu sálu byla zarámována do pásu z tmavších dvojic obdélníků a byla pouze prolomena čtveřicí svítidel. Původně se zde nacházelo i zapuštěné orchestřiště. Půloválný jevištní portál měl rozměry 10.2 metrů na šířku a 6m na výšku a byl vybaven bezpečnostní oponou. Samo jeviště mělo rozměry 16 na 9.5 metrů s provazištěm. Divadlo mělo kapacitu 561 sedadel v přízemí a 256 na balkóně.
Sál sloužil jak pro promítání filmů, tak pro divadelní představení. Během druhé světové války převzala areál německá armáda a divadlo sloužilo jako kino a kvůli bombardování byl značně poškozen. V poválečném období sál sloužil nejprve Svobodnému divadlu Rudolfa Waltera a poté Městskému divadlu mladých, které bylo později přejmenováno na divadlo Julia Fučíka.
Celý areál procházel v tomto období rekonstrukcí a v jeho rámci proběhla i renovace divadla mezi lety 1948 a 1949 za 2 milióny Kč. Následně bylo divadlo rekonstruováno v 50. letech, kdy byly zazděny otevřené terasy a schodiště. Od roku 1948 zde působilo divadlo Julia Fučíka až do roku 1959 a v roce byla tento soubor 1964 rozpuštěn. V průběhu druhé půlky 20. stol. byl sál také využíván k promítání filmů. Během rekonstrukce Mahenova divadla mezi lety 1971 a 1978 sloužil sál jeho činohernímu souboru jako náhradní prostor. V devadesátých letech byla budova na nějaký čas sídlem plodinové burzy až do roku 1997, avšak od té doby budova nenašla své další využití. Budova je jedním z velmi raných příkladů použití čistých forem funkcionalismu na území Čech.
Zdroje a literatura:
JAVORIN, Alfred. Pražské arény: Lidová divadla pražská v minulém století. I. Praha: Orbis, 1958. Pragensis. Str. 24 – 25
MÜLLER, Zdeněk. Brněnské výstaviště: stavba století: stavební vývoj 1928-2002. 1. vyd. Brno: Veletrhy Brno, [2002]. 240 s. ISBN 80-7293-049-4.
PAVLÍČEK, František. Divadlo Julia Fučíka - Městské divadlo mladých v Brně v letech 1960-1965. Brno: Moravské muzeum, 1985. s. 161-174.
JEŘÁBKOVÁ, Z. Brněnská divadla po roce 1945 (mimo Státní divadlo). In: Velká pochodeň: sborník k pětasedmdesátému výročí stálého českého divadla v Brně. Vydání I. Brno: Státní divadlo, 1959. 311 stran.
Tágy: Funkcionalismus, volně stojící budova
Autor: Jan Purkert
Jan Purkert:
Divadlo Drak, Divadlo Šumperk, Malé divadlo České Budějovice, Městské divadlo Děčín, Slovácké Divadlo, Stálá divadelní scéna Klatovy, Těšínské divadlo Český Těšín, Národní dům, Pelcovo divadlo Rychnov nad Kněžnou, Dům kultury Žďár nad Sázavou, Divadlo ve Valdštějnské zahradě, Přírodní divadlo Divoká Šárka, Palác Akropolis, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Bytové divadlo Vlasty Chramostové, Boučkovo loutkové divadlo v Jaroměři, Divadlo Lampion, Městské divadlo, Divadlo na Výstavišti, Záloženské divadlo v Chrudimi, Německé divadlo Plzeň, Divadlo Alhambra, Soutěž na Ústřední dům armády, Prozatímní divadlo , Studio dell arte / Solnice, Jiříkovo Divadlo, Městské divadlo Na Poště, Divadlo v hotelu Piast, Divadlo Brandýs nad Orlicí, Divadlo na Nivách, Divadlo v paláci Typos , Lidové divadlo , Kulturní dům DELTA Břeclav, Divadlo Karla Čapka Děčín, Pašijový dům, Městské divadlo, Městské divadlo v Nadsklepí, Divadelní Dvorana, Městské divadlo, Lidové divadlo, Městské divadlo Nový Bor, Jiráskovo divadlo, Městské divadlo, Městské divadlo, Divadlo v Kotcích, Kino Marx, Kulturní dům, Tylovo divadlo, Divadlo Z, Dělnický dům, Soukenické divadlo, Divadlo Krakonoš, HaDivadlo, Německý dům, Kabinet múz, Loutkove divadlo Radost, Besední dům, Divadlo Dialog, Bezbariérové divadlo BARKA, Buranteatr, Klub Starý pivovar, Závodní klub, Divadlo Konvikt, Divadlo 29, Měšťanská beseda, Divadlo Čas, ROX/NOD, Goja Music Hall, La Fabrika, Multikulturní centrum Fabrika, Loutkové divadlo, Hoffmannovo divadlo, Malá Scéna , Městské divadlo, Divadlo v Lidovém Domě, Dům kultury, Kulturní Dům Karlov, Divadlo Boleradice, Dům kultury Metropol, Kulturní epicentrum Bazilika, Klicperův dům, Kulturní dům TRISIA, Divadlo Čtyřlístek, Národní dům, Kulturní dům Petra Bezruče, Multifunkční centrum, Studio Beseda, Městské divadlo, Diod - divadlo otevřených dvěří, Bouda, Klub Dividýlka - Hejtmanský Dvůr, Divadlo Miroslava Horníčka, Národní dům, Zámecké divadlo v Měšicích, České divadlo na Malé Straně v Kajetánském domě, Nové české divadlo v Růžové ulici, Divadlo Polárka, Divadlo Počernice, Reduta, Divadlo v nové radnici, Comoedien-Haus, Divadlo Orfeus, Zámecké divadlo v Duchcově, Městské divadlo, Zámecké divadlo ve Velkých Hošticích, Kulturní dům Akord, Městský Dům Kultury, Comoedien-Haus, Zámecké divadlo v Teplicích, Zámecké divadlo v Třebíči, Zámecké divadlo Holešov, Zámecké divadlo v Jezeří, Zámecké divadlo v Náchodě, Městské kino Jas, Plzeň Jižní předměstí, Kulturní Centrum Zahrada, Lesní divadlo, Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí, Klub Cirkus, Zámecké divadlo v Jaroměřici nad Rokytnou, Zámecké divadlo v Jindřichově Hradci, Zámecké divadlo ve Slezských Rudolticích, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Thunovské divadlo, Divadelní studio Marta, Zámecké divadlo v Bystřice pod Hostýnem, Zámecké divadlo v Roudnici, Zámecké divadlo v Žamberku, Zámecké divadlo, Divadlo Kampa, Divadlo Mana, KC Semilasso, Malá scéna, Divadlo Pluto, Divadlo pod lampou, Kulturní dům Peklo, Divadlo Na Kopečku, Divadlo EXIL, Divadlo Gong, Divadlo J. K. Tyl, Kabaretní divadélko Labuť, Divadlo Dobeška, MeetFactory, Divadlo Refektář, Divadlo U Valšů, Kulturní dům Střelnice, Kladenské divadélko, Kulturní středisko Lovoš, Divadlo rozmanitostí, Divadlo Karla Hackera, Kulturní dům Crystal, Labyrint Divadla Drak, Loutkové divadlo Srdíčko, Přerovský Kašpárek, Aréna Na hradbách, Divadlo v radnici, Kabaret Lucerna, Divadlo Tramtarie Olomouc, Scéna loutkového divadla, Kulturní dům Na Rybníčku, Kulturní Centrum, Kulturní centrum, Dům kultury, Kulturní dům, Kulturní centrum Kaskáda v Bílině, Divadlo bez Hranic, Městské kulturní zařízení, Národní dům, Dům Kultury Poklad, Malostranská beseda, Německý dům, Hotel Friml, Lidový dům, Dům kultury, Malá scéna, Dům Kultury, Královské městské národní divadlo, Loutkové divadlo, Divadlo v Růžodole, Dělnický dům, Malé divadlo (staré), Národní dům, Divadlo v Ústavu Choromyslných, Městské divadlo, Hornický dům, Lidový dům, Letní divadlo Budilovo, Divadelní sál, Městský dům, Městské divadlo, Národní dům, Besední dům, Lidový dům, Colloseum, Divadlo Deklarace, Městské divadlo, Národní Dům, Divadlo feriálních osad, Městské divadlo, Tylovo divadlo, Divadelní sál radnice, Divadlo dětí, Katolický dům, Spolkový dům, Záloženský dům, Městské divadlo, Husův sbor, Záloženský dům, Městské divadlo, Divadelní svět loutek, Sokolský dům, Měšťanská beseda, Divadlo v sokolovně, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Elysium, Dělnický dům, Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni, Katolický dům, Royal Theatre and ClubDodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data