enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Zámecké divadlo Hluboká nad Vltavou

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)18. století | Rekonstrukce

Zámek v Hluboké nad Vltavou, původně gotický hrad založený ve 13. století, byl barokně přestavěn za Adama Františka ze Schwarzenbergu v letech 1707–1721.


(zobrazit)19. století | Přestavba

Přestavba zámku ve stylu anglické gotiky, o které rozhodl kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu . Plány přestavby vypracoval vídeňský architekt Franz Beer. Stavba začala v roce 1840, zámek byl obyvatelný už v roce 1855, ale dokončovací práce se protáhly až do roku 1871. Po odchodu Beera v roce 1857 stavbu vedl a plány navrhoval inspicient schwarzenberského stavebního úřadu Damassus Deworetzky.


(zobrazit)19. století | Nové divadlo
Nové divadlo, jehož hlediště se dodnes dochovalo, vzniklo během novogotické přestavby v prvním patře severovýchodního křídla zámku mezi kaplí a knihovnou.
(zobrazit)1856 | Otevření
Koncem listopadu 1856 se v nejspíš jen provizorně vybaveném divadle poprvé hrálo. Další představení je doloženo v říjnu 1858, kdy zde byla uvedena Nestroyova fraška Die schlimmen Buben in der Schule.
(zobrazit)1926 | Uzavření
Nejpozději v roce 1926 byl prostor jeviště definitivně upraven na dětský pokoj. Hlediště zrušeného divadla bylo ještě po polovině 20. století dlouho využíváno jako sklad mobiliáře. Po restaurování v roce 1998 bylo zařazeno do prohlídkové trasy zámku.

lidé

historie

Zámek v Hluboké nad Vltavou, původně gotický hrad založený ve 13. století, byl barokně přestavěn za Adama Františka ze Schwarzenbergu v letech 1707–1721. Jeho dnešní podobu mu však vtiskla až velkorysá přestavba ve stylu anglické gotiky, o které rozhodl kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu (1799–1888) pod vlivem svých návštěv Anglie v roce 1835. Plány přestavby, po které se Hluboká stala jedním z nejhonosnějších aristokratických sídel u nás, vypracoval vídeňský architekt Franz Beer (1804–1861). Stavba začala v roce 1840, zámek byl obyvatelný už v roce 1855, ale dokončovací práce se protáhly až do roku 1871. Po odchodu Beera v roce 1857 stavbu vedl a plány navrhoval inspicient schwarzenberského stavebního úřadu Damassus Deworetzky (1816–1891).

Kníže Josef Adam ze Schwarzenbergu (1722–1782) měl v plánu vybudovat na hlubockém zámku divadlo už v roce 1766, ještě před dokončením dodnes dochovaného divadla v Českém Krumlově. Původně navržený prostor staré zbrojnice se však knížeti zdál pro tento účel malý, stejně jako jakýsi sklad v přízemí, který po své návštěvě na Hluboké v červenci 1767 vytipoval malíř Johann Wetschel, jeden z autorů krumlovských dekorací. Až po více než deseti letech, koncem července 1778, rozhodl kníže o zařízení alespoň malého divadla ve druhém patře příčného křídla mezi prvním a druhým nádvořím, v takzvaných Muzikantských pokojích. Práce na stavbě byly rychlé, takže už v srpnu mohlo být odehráno první představení. Dekorace do divadla maloval krumlovský malíř Karel Josef Micheri, který dostal za dvě proměny, osm scén a jeden prospekt honorář ve výši 95 zlatých. Jediná konkrétně zmíněná dekorace představovala selský dvůr se stodolou. Kostýmy byly na Hlubokou v prvních letech půjčovány z Krumlova, vlastní fond zde byl pořizován až později. O podobě nejstaršího hlubockého divadla nic nevíme. Účty za tesařské a truhlářské práce se zmiňují o stolech (zřejmě na posun kulis), o jedné lavici pro hudebníky a patnácti dalších pro obecenstvo. Pozdější popis zámku z roku 1836 se omezuje na zmínku o divadle s lóží, rákosovým stropem a prkennou podlahou, na které navazoval divadelní pokoj. V divadle se s přestávkami hrálo až do třicátých let 19. století; od roku 1826 Schwarzenbergové kromě toho využívali nově upravený divadelní sál na zámku v Libějovicích.

Nové divadlo, jehož hlediště se dodnes dochovalo, vzniklo během novogotické přestavby v prvním patře severovýchodního křídla zámku mezi kaplí a knihovnou. Průběh přestavby dokumentují hlavně každoroční plány prací na následující sezónu, které se ovšem často nedařilo dodržovat nebo byly odsouvány kvůli nedostatku financí. Postup budování divadla z nich tak lze vyčíst jen v hrubých obrysech. Jeho stavba a vybavování probíhaly několik let, současně s úpravami přilehlých prostor. Divadlo se sice objevuje už na prvních Beerových plánech přestavby ze začátku čtyřicátých let, ale stavební záznamy zmiňují práce na něm až od roku 1851. Ještě předtím je ale zaznamenána poslední zpráva o předešlém divadelním sále, když je v červenci 1846 v souvislosti s pracemi v zámecké kapli zadáno stržení zdiva sakristie, chóru a části starého divadla. Zápis z porady o průběhu stavby z března 1851 k divadlu uvádí, že jeho zaoblení se má provést pomocí klenebních cihel, a upozorňuje na nutnost vylomit dveře, položit podlahu a dodat truhlářům výkresy dveřních ostění. Plán prací na rok 1853 zmiňuje požadavek na výkres nebo zadání k divadelní lóži (později byl tento bod odložen na další rok). Plán na rok 1855 už počítá s dokončením divadla a přilehlé spojovací chodby s odhadovaným nákladem 1 019 zlatých. Zprávy z dalších let však naznačují, že divadlo toho roku ještě dokončeno nebylo. V rozpočtu na rok 1857, zpracovaném malířem Gläserem, který od začátku padesátých letech pracoval i v dalších zámeckých místnostech, je uvedeno, že divadlo má být za 500 zlatých dekorativně pojednáno květinami. V prelimináři na rok 1858 je znovu vyhrazeno 308 zlatých na zřízení divadla (v soupisu provedených prací, podepsaném Deworetzkým v říjnu toho roku, však divadlo uvedeno není). Na další rok 1859 je pak na divadlo určeno 1 080 zlatých, z toho 600 zlatých na pět dekorací. Z archiválií vysvítá i to, že už koncem listopadu 1856 se v nejspíš jen provizorně vybaveném divadle poprvé hrálo. Další představení je doloženo v říjnu 1858, kdy zde byla uvedena Nestroyova fraška Die schlimmen Buben in der Schule. Také v dalších letech se na Hluboké hrálo vždy na podzim, během obvyklého honu spojeného s vyhlášeným mysliveckým plesem.

Inventář zámku z roku 1865 zmiňuje divadlo o velikosti 45 čtverečních sáhů s povalovým stropem, v něm mj. vyvýšení (lóži?) pro vysoké panstvo, pět sedadel v přízemí, dvě oddělení pro pánskou a dámskou šatnu, stroje v divadle a výmalbu stropu a stěn. Drobné úpravy byly v divadle provedeny ještě ve druhé polovině šedesátých let. Od sedmdesátých let o jeho provozu nejsou známy žádné zprávy a je pravděpodobné, že na konci 19. století už nebylo využíváno. Po začátku 20. století bylo přidáním dodnes zachovaného promítacího plátna jednoduše adaptováno na kino – některé rodinné snímky, které se tu promítaly, jsou dnes k vidění v hradním muzeu v Českém Krumlově.

Z divadla se dodnes dochovalo pouze hlediště s oponou, spuštěnou před zazděným jevištěm. Plán na adaptaci divadla k obytným účelům se poprvé objevil už ve stavebním programu na rok 1912, který na jeho realizaci vyhradil 3 000 zlatých. Pravděpodobně k tomu však došlo až později. Teprve v dubnu 1919 bylo kompletní vybavení jeviště darováno hlubockému Sokolu a nejpozději v roce 1926 byl prostor jeviště definitivně upraven na dětský pokoj. Hlediště zrušeného divadla bylo ještě po polovině 20. století dlouho využíváno jako sklad mobiliáře. Po restaurování v roce 1998 bylo zařazeno do prohlídkové trasy zámku.

Současný stav:

Divadlo je umístěno v severovýchodním zámeckém křídle. Přístup do něj je z chodby, která spojuje zámeckou knihovnu s kaplí. Při cestě z knihovny míjíme nejprve dveře do lóže, pak dveře do hlediště, další na zrušené jeviště a poslední do bývalé šatny. Divadlo bylo vestavěno do obdélné místnosti o rozměrech 22,4×8,6 metru. Hlediště na půdorysu písmene U je asi 6 metrů vysoké, dlouhé 9,2 a široké 8,6 metru. Půlkruh v zadní části vyplňuje asi metr vysoké pódium, oddělené od zbytku hlediště dvojitě zvlněným dřevěným parapetem. Do tohoto prostoru, vlastně knížecí lóže, se vstupuje po krátkém schodišti z chodby. V hlavní části hlediště před lóží je pět řad dřevěných čalouněných lavic bez opěradel. Strop a stěny hlediště a jevištní portál zdobí iluzivní dekorativní malba, zobrazující bohatě vyřezávané dřevěné gotizující žebroví, kazetování a květinovou výzdobu. Na stropě je namalována velká růžice, ze které vybíhají žebra na celou plochu stropu. V rozích nad přední částí hlediště jsou mezi kružbami umístěny rodové znaky: vpravo schwarzenberský, vlevo liechtensteinský. Z pásu pod stropem, lemujícího celé hlediště, sbíhají k soklu shodně prořezávaná žebra; horní část jimi vymezených polí vyplňují kružby. Na kružbách stropu i stěn jsou rozvěšeny girlandy. Na stěnách hlediště, přepážce lóže a patě proscénia napodobuje malovaný sokl táflování s vyřezávaným gotickým dekorem. Výzdobu hlediště i proscénia provedl malíř Gläser pravděpodobně podle návrhu Deworetzkého. Rok 1857, na který Gläser ve zmíněném rozpočtu malby v divadle plánoval, je prvním rokem Deworetzkého prací pro Hlubokou. Nepodepsaný návrh stropní dekorace, podobný Deworetzkého dalším projektům, byl ještě v roce 1963 uložen v zámeckém archivu.

Hlediště osvětluje sedm dřevěných zlacených svícnů rozmístěných na stěnách. Vedou z něj dvě okna do druhého zámeckého nádvoří. Na hraně proscénia odstiňuje prkno světelnou rampu, která pravděpodobně nebyla uzpůsobena ke spouštění pod jeviště. Před oponou se dochoval čtvrtkulový kryt nápovědní budky. Otvor portálu má rozměry 3,7×4,6 metru a je hluboký zhruba 0,7 metru. Boční části i překlad jevištního portálu jsou zkosené přibližně v úhlu 45° a navazují tak na zkosené rohy hlediště po stranách jevištní stěny. Malované dřevěné výplně na portále navazují na výzdobu stěn. Opona, malovaná na plátně potaženém papírem, je nahoře lemována bílým harlekýnem se žlutými portami a střapci. Po stranách ji rámuje nařasený červený závěs, spuštěný až na iluzivně malovanou podlahu. Za závěsem jsou na bohatě zlaceném akantovém rámu rozmístěny štítky s částmi schwarzenberského erbu: nahoře původní znak Schwarzenbergů se svislými pruhy, vlevo znak bavorské linie rodu (věž), vpravo znak hrabat ze Sulzu (červené špice) a dole rozmnožení znaku z roku 1597 (hlava Turka, do které klove havran). Akantový rám ohraničuje hlavní výjev, zachycující idylickou krajinu s chaloupkou – pohled na myslivnu v revíru Stará Obora u Hluboké, stavbu podle Deworetzkého plánů z let 1844–1845. Dosud známé archiválie neuvádějí jméno malíře dekorací; z podpisu na oponě, ke kterému je připojena i datace 1858, je však zřejmé, že jím byl Johann Friedrich Stock (asi 1800–1866), údajně žák berlínského malíře a scénografa C. W. Gropia, malíř romantických krajin a kostelních interiérů.

Jeviště mělo obdélný půdorys o rozměrech zhruba 8 × 8,6 metru a navazovaly na ně dvě zhruba čtvercové šatny v rozích místnosti, oddělené průchodem, podobně jako je tomu v zámeckém divadle v Českém Krumlově. Z přilehlé chodby vedly jedny dveře přímo na jeviště a další do jedné z šaten. Pozdější úprava na dětský pokoj toto členění v podstatě zachovala. Na pokoj, který zabírá plochu jeviště, navazuje prostor šatny, hluboký asi 4 metry, ve kterém zůstaly zachovány šatní skříně z původního vybavení divadla. O technickém zařízení zrušeného jeviště toho mnoho nevíme. V roce 1963 byl v zámeckém archivu zámku fotografován dnes nezvěstný plán divadla z doby stavby, pravděpodobně Beerův, který ovšem může být jen schematickým, později změněným návrhem. Po stranách jeviště jsou na něm zakresleny čtyři trojice kulisových otvorů nebo drážek rovnoběžných s rampou, byla zde tedy možná výměna tří dekorací. Leccos napovídá i soupis vybavení, které v roce 1919 získali ochotníci Sokola: předáno jim bylo celkem třicet kulis, tři okna, sedm dveří, deset podhledů (snad sufit?), tři pozadí s válci a kladkami a celá kostra jeviště sestávající z jedenapadesáti kusů dřeva a dva žebříky. Je zřejmé, že prospekty byly navíjeny na válce (podobně jako například v divadle v Mnichově Hradišti). Dochovaná opona je ostatně na masivním válci zavěšena dodnes. O způsobu posunu bočních kulis a případné výměně sufit není možné říct nic určitého. 

Literatura:

- Jiří Záloha, Zámecké divadlo v Hluboké nad Vltavou; Jihočeský sborník historický, roč. XLI, 1972, č. 3, s. 141–150.

- Jan Pömerl, Hluboká; Zprávy divadelního ústavu, roč. VI, 1995, č. 1 (leden–únor), s. 28–29.

- Jindřich Vybíral, Století dědiců a zakladatelů. Architektura jižních Čech v období historismu; Praha 1999.

- Pavel Zahradník & Karel Ksandr, Zámek Hluboká nad Vltavou, stavebně-historický průzkum, nepublikovaný strojopis; Praha 2003 (část 1 – Dějiny objektu, další části nenalezeny).

– Antonín Bartušek, Zámecká a školní divadla v českých zemích (ed. Jiří Bláha), České Budějovice 2010, s. 262–263

 

Tágy: Novogotika, Rakouské císařství, Zámecké divadlo

 

Autor: Jiří Bláha

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

šestmínusjedna=