Zámecké divadlo Holešov
nám. F. X. Richtra 190 | |
ukaž na mapě | http://www.zamekholesov.cz/ |
významné události
lidé
historie
Renesanční podoba Holešovského zámku vyrostla na místě předchozí tvrze na počátku 16. století. Jeho současnou podobu určila přestavba částečně v padesátých letech 17. století podle návrhu Filiberta Luchese na popud hraběte Jana Rottala, která však byla plně dokončena po dlouhé přestávce po roce 1717.
Jedná se o třípodlažní budovu s mansardovou střechou na obdélníkovém půdoryse s šestibokými věžemi v rozích. Směrem k městskému centru na západní frontě je obrácen pískovcový portál sevřený dvojicí sloupů, které nesou balkón. Vstupuje se jím do vnitřního nádvoří s kašnou v svém středu, které je obklopeno arkádovým podloubím.
Čtyřtraktová stavba o dvou poschodích zahrnovala i ranně barokní slavnostní sál v prvním patře severní fronty budovy, který byl při další přestavbě za Františka Antonína Rottala (1717 – 1762) na počátku třetího desetiletí 18. století adaptován na divadlo. První zmínka o uskutečněné divadelní produkci pochází z roku 1733, kdy byly uvedeny opery Partenope a Artaserse.
Patrový sál o výšce 10,5 metrů měl rozměry 28,7 na 12,9 metrů. Plochy mezi segmentově uzavřenými sedmi osami oken s hlubokými špaletami ve dvou patrech byly členěny průběžnými vysokými pilastry. V jejich mělkých nikách jsou vyvedeny kariatidy a dosedají na ně ramena válené klenby s lunetami.
Díky estetickým preferencím hraběte a jeho ženy se zde provozovala náročná italská opera. Ta vyžadovala i náročné technické vybavení, které patrně dovolovalo provádět otevřené scénické proměny. O jeho rozsahu svědčí dochované pozůstalostní inventáře z roku 1752. V hledišti bylo 60 sedadel. Sál byl osvětlován ústředním lustrem a bočními olejovými svítilnami. Dekorační fundus zahrnoval 13 proměn.
Opery se zde hrály dvakrát do roka pro místní panstvo a okruh úředníků na narozeniny hraběte a jeho manželky. Částečně v představeních vystupovali i členové rodu. Bylo zde uvedeno několik děl Pietra Metastasia. Na některých dekoracích se výtvarně podílel Federico Zenoia.
Po roce 1740 zmínky o divadelním a hudebním využití sálu mizí. Sál byl následně využíván jako zimní zahrada.
V polovině 19. století byl sál využíván opět k operním a hudebním představením díky Rudolfovi Eugenovi Vrbnovi (majitelem 1846 – 1883), který byl od roku 1870 také generálním intendantem Hoftheatru ve Vídni. Sál tak využívaly vídeňský operní či činoherní soubor. V roce 1946 pronajala tehdejší majitelka Barbora Vrbnová sál ochotnickému souboru Divadlo 6. Května, které se právě ustavilo z několika ochotnických souborů. Svou činnost zahájili představením Rukopis času od Zd. Němečka.
Ochotníci si zde nechali zřídit brigádnickou prací jednoduché jeviště o šířce 8 metrů se zvýrazněným portálem, nad nímž byl vyveden nápis „Nám i budoucím“. Do hlediště byla vsazena dřevěná sedadla. Původní kamenná podlaha byla vyměněna za parkety. Práce byly dokončeny o rok později. V roce 1948 byl zámek znárodněn a předán do správy Družstva kulturního domu v Holešově a poté v roce 1951 Spojenému závodnímu klubu ROH. Mezitím byla činnost ochotnického divadla v roce 1950 z politických důvodů pozastavena a následně organizačně podřízena ROH.
Budovu využívaly i další instituce jako Městské museum, knihovna, Okresní archiv apod. V druhé půlce 20. století se zde vedle divadla konaly i další společenské události. Po vrácení zámku soukromníkovi přešel v roce 2005 do vlastnictví města. Sál je nadále využíván pro kulturní účely včetně divadelních produkcí a spravován Městským kulturním střediskem.
Prameny a literatura:
PALEČKOVÁ, Věra. Hudba na holešovském zámku (Příspěvek k dějinám hudebního baroka na českých zámcích). Časopis Moravského muzea v Brně. 2/1949. str. 232–243.
SEHNAL, Jiří. Počátky opery na Moravě (Současný stav vědomostí), in: O divadle na Moravě, AUPO fac. philos., Suppl. 21, Praha 1974, str. 55–77 (dále jen Sehnal 1974).
Památky Holešova. Holešov: Městský národní výbor, [1990]. 48 s.
JURÁŠKOVÁ, Kateřina. Opera na holešovském zámku v době Františka Antonína Rottala [online]. Brno, 2011 [cit. 2019-06-12]. Dostupné z: <https://is.muni.cz/th/pw6kk/>. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jana Spáčilová.
PÖMERL, Jan. Zámecká divadla v Čechách a na Moravě. Divadelní revue 3, 1992, č. 4. s. 6
URBÁŠKOVÁ, Pavla Klára. Zámek v Holešově a jeho využití [online]. Brno, 2013 [cit. 2019-05-08]. Dostupné z: <https://theses.cz/id/0i81go/>. Diplomová práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta. Vedoucí práce doc. Ing. Ivan Hálek, CSc..
130 let ochotnického divadla v Holešově a 50 let Divadla 6. května: jubilejní studie. Holešov: Městské kulturní středisko, 1996. 35 s. ISBN 80-900684-0-5.
BARTUŠEK, Antonín: Zámecká a školní divadla v českých zemích. Výzkumný úkol Scénografického ústavu č. 13-63, Praha 1963; Společnost přátel Českého Krumlova 2010, ed. Jiří Bláha, s. 192-194.
Autor: Jan Purkert
Jan Purkert:
Divadlo Drak, Divadlo Šumperk, Malé divadlo České Budějovice, Městské divadlo Děčín, Slovácké Divadlo, Stálá divadelní scéna Klatovy, Těšínské divadlo Český Těšín, Národní dům, Pelcovo divadlo Rychnov nad Kněžnou, Dům kultury Žďár nad Sázavou, Divadlo ve Valdštějnské zahradě, Přírodní divadlo Divoká Šárka, Palác Akropolis, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Bytové divadlo Vlasty Chramostové, Boučkovo loutkové divadlo v Jaroměři, Divadlo Lampion, Městské divadlo, Divadlo na Výstavišti, Záloženské divadlo v Chrudimi, Německé divadlo Plzeň, Divadlo Alhambra, Soutěž na Ústřední dům armády, Prozatímní divadlo , Studio dell arte / Solnice, Jiříkovo Divadlo, Městské divadlo Na Poště, Divadlo v hotelu Piast, Divadlo Brandýs nad Orlicí, Divadlo na Nivách, Divadlo v paláci Typos , Lidové divadlo , Kulturní dům DELTA Břeclav, Divadlo Karla Čapka Děčín, Pašijový dům, Městské divadlo, Městské divadlo v Nadsklepí, Divadelní Dvorana, Městské divadlo, Lidové divadlo, Městské divadlo Nový Bor, Jiráskovo divadlo, Městské divadlo, Městské divadlo, Divadlo v Kotcích, Kino Marx, Kulturní dům, Tylovo divadlo, Divadlo Z, Dělnický dům, Soukenické divadlo, Divadlo Krakonoš, HaDivadlo, Německý dům, Kabinet múz, Loutkove divadlo Radost, Besední dům, Divadlo Dialog, Bezbariérové divadlo BARKA, Buranteatr, Klub Starý pivovar, Závodní klub, Divadlo Konvikt, Divadlo 29, Měšťanská beseda, Divadlo Čas, ROX/NOD, Goja Music Hall, La Fabrika, Multikulturní centrum Fabrika, Loutkové divadlo, Hoffmannovo divadlo, Malá Scéna , Městské divadlo, Divadlo v Lidovém Domě, Dům kultury, Kulturní Dům Karlov, Divadlo Boleradice, Dům kultury Metropol, Kulturní epicentrum Bazilika, Klicperův dům, Kulturní dům TRISIA, Divadlo Čtyřlístek, Národní dům, Kulturní dům Petra Bezruče, Multifunkční centrum, Studio Beseda, Městské divadlo, Diod - divadlo otevřených dvěří, Bouda, Klub Dividýlka - Hejtmanský Dvůr, Divadlo Miroslava Horníčka, Národní dům, Zámecké divadlo v Měšicích, České divadlo na Malé Straně v Kajetánském domě, Nové české divadlo v Růžové ulici, Divadlo Polárka, Divadlo Počernice, Reduta, Divadlo v nové radnici, Comoedien-Haus, Divadlo Orfeus, Zámecké divadlo v Duchcově, Městské divadlo, Zámecké divadlo ve Velkých Hošticích, Kulturní dům Akord, Městský Dům Kultury, Comoedien-Haus, Zámecké divadlo v Teplicích, Zámecké divadlo v Třebíči, Zámecké divadlo Holešov, Zámecké divadlo v Jezeří, Zámecké divadlo v Náchodě, Městské kino Jas, Plzeň Jižní předměstí, Kulturní Centrum Zahrada, Lesní divadlo, Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí, Klub Cirkus, Zámecké divadlo v Jaroměřici nad Rokytnou, Zámecké divadlo v Jindřichově Hradci, Zámecké divadlo ve Slezských Rudolticích, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Thunovské divadlo, Divadelní studio Marta, Zámecké divadlo v Bystřice pod Hostýnem, Zámecké divadlo v Roudnici, Zámecké divadlo v Žamberku, Zámecké divadlo, Divadlo Kampa, Divadlo Mana, KC Semilasso, Malá scéna, Divadlo Pluto, Divadlo pod lampou, Kulturní dům Peklo, Divadlo Na Kopečku, Divadlo EXIL, Divadlo Gong, Divadlo J. K. Tyl, Kabaretní divadélko Labuť, Divadlo Dobeška, MeetFactory, Divadlo Refektář, Divadlo U Valšů, Kulturní dům Střelnice, Kladenské divadélko, Kulturní středisko Lovoš, Divadlo rozmanitostí, Divadlo Karla Hackera, Kulturní dům Crystal, Labyrint Divadla Drak, Loutkové divadlo Srdíčko, Přerovský Kašpárek, Aréna Na hradbách, Divadlo v radnici, Kabaret Lucerna, Divadlo Tramtarie Olomouc, Scéna loutkového divadla, Kulturní dům Na Rybníčku, Kulturní Centrum, Kulturní centrum, Dům kultury, Kulturní dům, Kulturní centrum Kaskáda v Bílině, Divadlo bez Hranic, Městské kulturní zařízení, Národní dům, Dům Kultury Poklad, Malostranská beseda, Německý dům, Hotel Friml, Lidový dům, Dům kultury, Malá scéna, Dům Kultury, Královské městské národní divadlo, Loutkové divadlo, Divadlo v Růžodole, Dělnický dům, Malé divadlo (staré), Národní dům, Divadlo v Ústavu Choromyslných, Městské divadlo, Hornický dům, Lidový dům, Letní divadlo Budilovo, Divadelní sál, Městský dům, Městské divadlo, Národní dům, Besední dům, Lidový dům, Colloseum, Divadlo Deklarace, Městské divadlo, Národní Dům, Divadlo feriálních osad, Městské divadlo, Tylovo divadlo, Divadelní sál radnice, Divadlo dětí, Katolický dům, Spolkový dům, Záloženský dům, Městské divadlo, Husův sbor, Záloženský dům, Městské divadlo, Divadelní svět loutek, Sokolský dům, Měšťanská beseda, Divadlo v sokolovně, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Elysium, Dělnický dům, Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni, Katolický dům, Royal Theatre and ClubDodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data