Divadlo Mana
Karel Truksa
alias Kino Na kovárně, Divadlo Aloise JiráskaMoskevská 967/34 | |
ukaž na mapě | http://www.vrsovickedivadlo.cz |
významné události
lidé
architekt, návrhář a teoretik je rovněž významným představitelem kubismu v Evropě. Prosazoval směrodatné koncepce v české architektuře - od secese inspirované O. Wagnerem a kubismu až k národnímu dekorativnímu stylu a k funkcionalismu.
Studoval na české technice u profesora Schulze, na německé u profesora Zítka a ve Vídni na Akademii u profesora Wag-nera. Pracoval v ateliéru u J. Kotěry, od roku 1909 samostatný architekt. Zasloužil se o řešení otázek záchrany a konzervace staré Prahy.
Jako duch vládnoucí obsáhlým a hlubokým vzděláním a nakloněný teorii se záhy ocitl v čele druhé generace moderních architektů českých.
Byl iniciátorem kubistického hnutí v české architektuře a spolu s Gočárem dekorativního stylu. Byl činný v Díle, v SVU Mánes, ve Spolku architektů.
Z realizací: krematorium v Pardubicích, radnice v Moravské Ostravě, Libeňský most, adaptace Černínského paláce, osada na Babě atd.
Více divadelhistorie
Členové Československé církve husitské ve Vršovicích se krátce po vzniku své církve v roce 1921 rozhodli si vytvořit nové centrum svého duchovního života. Tento projekt podle návrhu architekta Karla Truksy s výrazovými prvky konstruktivismu byl realizován mezi lety 1929 až 1931. Slavnost položení základního kamene se konala 22. září 1929. Stavbu realizovala firma Nekvasil. V rámci projektu byl v jejím suterénu postaven i divadelní sál. Spojení divadelního a duchovního prostoru bylo vcelku ojedinělou věcí v kontextu České republiky. Další podobné příklady pocházejí ze dvacátých let, kdy byl postaven sbor podle projektu architekta Josefa Nováka na Králově Poli a sbor v Botanické ulici v Brně navržený architektem Janem Víškem. Není náhodou, že se tak stalo u církve Československé, která sebe chápala jako modernistickou alternativu vůči katolickému tradicionalismu, z jejíhož lůna se jako církev oddělila.
Budova je nad linií Moskevské ulice složena ze dvou třípodlažních kvádrů, které se částečně prolínají na půdorysu písmene L. Do tohoto prolnutí je vsazena 26 metrů vysoká čtyřboká věž s proskleným rozšířeným patrem ve své horní části. Její vrchol je osazen stylizovaným čtyřbokým symbolem kalicha, do něhož je vsazen kříž. Osa věže je ve vstupním průčelí také osou širšího mělkého risalitu, který je ve vyšších podlažích rytmizován lizénami. Přízemí průčelí je zvýrazněno tmavě okrovou barvou. Ve vstupním risalitu se před ním rozprostírají schodiště sevřené zídkami po svých stranách. Ty vedou ke vchodům s betonovými markýzami. Zbývající pravá část fasády je rozšířena přístavkem s obchody, na němž je balkon se zábradlím. Víceúčelová budova byla vybavena modlitebnou, kolumbáriem, dalšími prostory a obchody.
Pod linií Moskevské ulice se otevírá svah, do kterého se odhalují suterénní podlaží budovy. V něm se nalevo při hlavním průčelí nachází vchod do divadelního sálu. V zádveří se po levé straně nachází prodej vstupenek. Dále vede schodiště se středním zábradlím do vysokého vestibulu. V něm se nachází bufet a na pravé straně šatny, po levé straně dva dvoukřídlé vchody s kulatými okénky do hlediště a přímo schodiště na balkon sálu.
Sál byl původně určen pro 294 diváků s rozměry 10 na 9,5 metrů vysoký 5,75 metru. Jeho strop je členěn betonovými trámy. Do parteru sálu se vchází z levé strany u jeviště. V něm bylo původně patnáct obloukových řad s 208 místy a jedna rovná přilehlá na zadní stěnu. Vzadu vlevo od jeviště je v rohu nouzový východ. Na balkóně se nacházelo pět řad sedadel. Mezi ně byla vložena projekční kabina pro promítání filmů, když byl sál v roce 1933 adaptován pro biograf. Na balkóně byly tři lože pro patnáct diváků situovány po levé straně směrem k jevišti a v zadním balkóně vpravo vzadu. U jeviště původně nacházelo zapuštěné orchestřiště, které se mohlo využít jako forbína. Portálové zrcadlo mělo rozměry 6,7 na 3,8 metru. Samo jeviště bylo vybaveno propadlem a tahy. Za ním se nacházelo technické zázemí.
Prostor využívalo mezi lety 1931 až 1933 profesionální soubor Divadlo Aloise Jiráska, které ovšem nedosáhlo výraznějšího úspěchu a následně byl sál využíván pro promítání filmů. V průběhu 2. světové války se jmenoval Bio Helios. Poté, co byl po nějaký čas nepoužíván, získal jej v roce 1946 do pronájmu Divadelní a společenský klub Bozděch ve Vršovicích založený roku 1892. V roce 1949 zde byla provedena rekonstrukce. Divadlu přestal prostor sloužit v roce 1965. Poté byl využíván jako skladiště a nějaký čas jako bazar stylového nábytku.
Po sametové revoluci byla budova vrácena v rámci restitucí Československé církvi, která se rozhodla zde obnovit divadlo. Na projektu revitalizace se podílel i architekt David Vávra. Sál si v zásadě zachoval svou původní dispozici. Lóže nebyly obnoveny a šířka zadního balkónu zůstala redukována, neboť je tento prostor vyhrazen zvukové a světelné kabině. Barevnost sálu byla vyvedena v příjemných kontrastech bledě modrých stěn v přízemí, poprsně balkónu a stropních překladů s bílými stěnami horní části, hnědými řadami sedadel, černou linií ve výšce jednoho metru v přízemí a vchodů a bledě červeným kobercem na schodišti. Divadlo bylo znovu otevřeno v roce 2009 hrou Lamento Lucie Trmíkové a Miloše Orsona Štědroně. V současnosti divadlo Mana funguje jako stagiona pro více souborů.
Prameny a literatura:
JAVORIN, Alfred. Divadla a divadelní sály v českých krajích.: 1. díl, Divadla. Praha: Umění lidu, 1949, 318 s. 8. str. 253.
Památník čtenářsko-ochotnické besedy Bozděch ve Vršovicích: vydaný na paměť dvacítiletého trvání besedy: (1892-1912). - Praha : Čtenářsko-ochotnická beseda Bozděch, 1913. - 51 s.
HILMERA, Jiří. Stavební historie pražských kinosálů. Část 2. Dvacátá léta. Hilmera, Jiří. In: Iluminace. Časopis pro teorii, historii a estetiku filmu. Praha : Národní filmový archiv 10, č. 2, (1998,) s. 105 - 106.
HRUBEŠ, Josef. Pražské domy vyprávějí- IV. [s.l.]: Academia, 1999. ISBN 80-200-0821-7. Str. 138 – 143.
Stavební rádce: týdeník stavebních živností. Praha: Rodina, 1928-1941. Č. 3. 1930 – 1931. Str. 384.
Stavební rádce: týdeník stavebních živností. Praha: Rodina, 1928-1941. Č. 4. 1931 – 1932. Str. 431-432.
Tágy: První republika, Funkcionalismus
Autor: Jan Purkert
Jan Purkert:
Divadlo Drak, Divadlo Šumperk, Malé divadlo České Budějovice, Městské divadlo Děčín, Slovácké Divadlo, Stálá divadelní scéna Klatovy, Těšínské divadlo Český Těšín, Národní dům, Pelcovo divadlo Rychnov nad Kněžnou, Dům kultury Žďár nad Sázavou, Divadlo ve Valdštějnské zahradě, Přírodní divadlo Divoká Šárka, Palác Akropolis, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Bytové divadlo Vlasty Chramostové, Boučkovo loutkové divadlo v Jaroměři, Divadlo Lampion, Městské divadlo, Divadlo na Výstavišti, Záloženské divadlo v Chrudimi, Německé divadlo Plzeň, Divadlo Alhambra, Soutěž na Ústřední dům armády, Prozatímní divadlo , Studio dell arte / Solnice, Jiříkovo Divadlo, Městské divadlo Na Poště, Divadlo v hotelu Piast, Divadlo Brandýs nad Orlicí, Divadlo na Nivách, Divadlo v paláci Typos , Lidové divadlo , Kulturní dům DELTA Břeclav, Divadlo Karla Čapka Děčín, Pašijový dům, Městské divadlo, Městské divadlo v Nadsklepí, Divadelní Dvorana, Městské divadlo, Lidové divadlo, Městské divadlo Nový Bor, Jiráskovo divadlo, Městské divadlo, Městské divadlo, Divadlo v Kotcích, Kino Marx, Kulturní dům, Tylovo divadlo, Divadlo Z, Dělnický dům, Soukenické divadlo, Divadlo Krakonoš, HaDivadlo, Německý dům, Kabinet múz, Loutkove divadlo Radost, Besední dům, Divadlo Dialog, Bezbariérové divadlo BARKA, Buranteatr, Klub Starý pivovar, Závodní klub, Divadlo Konvikt, Divadlo 29, Měšťanská beseda, Divadlo Čas, ROX/NOD, Goja Music Hall, La Fabrika, Multikulturní centrum Fabrika, Loutkové divadlo, Hoffmannovo divadlo, Malá Scéna , Městské divadlo, Divadlo v Lidovém Domě, Dům kultury, Kulturní Dům Karlov, Divadlo Boleradice, Dům kultury Metropol, Kulturní epicentrum Bazilika, Klicperův dům, Kulturní dům TRISIA, Divadlo Čtyřlístek, Národní dům, Kulturní dům Petra Bezruče, Multifunkční centrum, Studio Beseda, Městské divadlo, Diod - divadlo otevřených dvěří, Bouda, Klub Dividýlka - Hejtmanský Dvůr, Divadlo Miroslava Horníčka, Národní dům, Zámecké divadlo v Měšicích, České divadlo na Malé Straně v Kajetánském domě, Nové české divadlo v Růžové ulici, Divadlo Polárka, Divadlo Počernice, Reduta, Divadlo v nové radnici, Comoedien-Haus, Divadlo Orfeus, Zámecké divadlo v Duchcově, Městské divadlo, Zámecké divadlo ve Velkých Hošticích, Kulturní dům Akord, Městský Dům Kultury, Comoedien-Haus, Zámecké divadlo v Teplicích, Zámecké divadlo v Třebíči, Zámecké divadlo Holešov, Zámecké divadlo v Jezeří, Zámecké divadlo v Náchodě, Městské kino Jas, Plzeň Jižní předměstí, Kulturní Centrum Zahrada, Lesní divadlo, Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí, Klub Cirkus, Zámecké divadlo v Jaroměřici nad Rokytnou, Zámecké divadlo v Jindřichově Hradci, Zámecké divadlo ve Slezských Rudolticích, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Thunovské divadlo, Divadelní studio Marta, Zámecké divadlo v Bystřice pod Hostýnem, Zámecké divadlo v Roudnici, Zámecké divadlo v Žamberku, Zámecké divadlo, Divadlo Kampa, Divadlo Mana, KC Semilasso, Malá scéna, Divadlo Pluto, Divadlo pod lampou, Kulturní dům Peklo, Divadlo Na Kopečku, Divadlo EXIL, Divadlo Gong, Divadlo J. K. Tyl, Kabaretní divadélko Labuť, Divadlo Dobeška, MeetFactory, Divadlo Refektář, Divadlo U Valšů, Kulturní dům Střelnice, Kladenské divadélko, Kulturní středisko Lovoš, Divadlo rozmanitostí, Divadlo Karla Hackera, Kulturní dům Crystal, Labyrint Divadla Drak, Loutkové divadlo Srdíčko, Přerovský Kašpárek, Aréna Na hradbách, Divadlo v radnici, Kabaret Lucerna, Divadlo Tramtarie Olomouc, Scéna loutkového divadla, Kulturní dům Na Rybníčku, Kulturní Centrum, Kulturní centrum, Dům kultury, Kulturní dům, Kulturní centrum Kaskáda v Bílině, Divadlo bez Hranic, Městské kulturní zařízení, Národní dům, Dům Kultury Poklad, Malostranská beseda, Německý dům, Hotel Friml, Lidový dům, Dům kultury, Malá scéna, Dům Kultury, Královské městské národní divadlo, Loutkové divadlo, Divadlo v Růžodole, Dělnický dům, Malé divadlo (staré), Národní dům, Divadlo v Ústavu Choromyslných, Městské divadlo, Hornický dům, Lidový dům, Letní divadlo Budilovo, Divadelní sál, Městský dům, Městské divadlo, Národní dům, Besední dům, Lidový dům, Colloseum, Divadlo Deklarace, Městské divadlo, Národní Dům, Divadlo feriálních osad, Městské divadlo, Tylovo divadlo, Divadelní sál radnice, Divadlo dětí, Katolický dům, Spolkový dům, Záloženský dům, Městské divadlo, Husův sbor, Záloženský dům, Městské divadlo, Divadelní svět loutek, Sokolský dům, Měšťanská beseda, Divadlo v sokolovně, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Elysium, Dělnický dům, Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni, Katolický dům, Royal Theatre and ClubDodatečné informace
Od roku 2018 funguje jako profesionální repertoárové divadlo se samostatně profilovanou dramaturgií. Uměleckou šéfkou je Věra Mašková, ředitelem divadla David Frýdl.
David Frýdl - 07.02. 2022
přidej data