Divadelní ochotníci v Kolíně si zřídili v roce 1843 stálé jeviště v domě U tří korun v Kutnohorské ulici. Poté, do tento prostor přestal vyhovovat, si ve spolupráci s představiteli města nechali zřídit v roce 1860 nové divadelní prostory v zadním traktu nové budovy reálného gymnázia. Celá budova v neogotickém stylu byla navržena architektem Josefem Spudilem. Nové divadlo bylo slavnostně otevřeno 16. prosince 1860.

Vzhled prostoru se dochoval v malbě Josefa Suchého. Po obou stranách sálu se nacházely galerie podepřené sloupy a mezi nimi v parteru prostor pro židle pro 193 sedadel a dalších sto míst na stání. Stěny byly vyzdobeny štukou v bílé a červené barvě. Stop zdobila figurální malba. V hledišti se nacházela čtyři velká lože při orchestřišti a další dvě menší. Na galerii se nacházelo 30 sedadel a 50 míst na stání.  Z galerie vedl pouze jeden vchod. Na galerii byly zavěšeny petrolejové lampy. U orchestřiště se na obou stranách nacházely výklenky pro kamna. Celý sál mohl pojmout až 400 diváků. Na jevišti o rozměrech 8 na 9 metrů byla zavěšena opona Pohled na Kolín od Vincence Morstadta. Dekorační fundus byl namalován malířem Vysekalem z Kutné Hory a Josefem Suchým.

Divadlo bylo využíváno jak kočujícími divadelními společnostmi, tak místními ochotníky. V roce 1875 bylo hlediště doplněno provazištěm a doplněn dekorační fundus. V roce 1880 pak přistavěny dvě šatny a budova nespecifikovaně rozšířena.

Jako reakce na požár ve vídeňském Ringtheateru byla v Rakousku-Uhersku schválena legislativa, která zaváděla vyšší bezpečnostní nároky na divadelní prostory, aby se předešlo podobným případům. Mezi vyžadovaná opatření například patřila instalace železné opony, dostatečně velké únikové východy s otvíráním ven. Kolínský divadelní sál daným požadavkům neodpovídal. Značným hendikepem byla právě absence nouzových východů. Divadlo tak bylo na základě kontroly úřady v roce 1883 uzavřeno. Městská rada uvažovala o rekonstrukci, ale předložený rozpočet ji dovedl k názoru, že ani značné prostředky by na vhodnou úpravu nedostačovaly. Prostor byl následně adaptován na tělocvičnu. Divadelní aktivity se přesunuly do místní sokolovny.

Prameny a literatura:

RŮŽIČKA, Bohumil, ed. Divadlo v Kolíně: Památník vydaný Divadelním družstvem, spolkem pro postavení divadla v Kolíně: K otevření nového divadla dne 12. listopadu 1939: 1883-1939. V Kolíně: Divadelní družstvo, 1939. 121, [II] s.

Autor: Jan Purkert