enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Biograf Český ráj

alias Mrňákovo divadlo, Kino Svět
historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1922 | založení korporace

Stavbu nové divadelní budovy s biografem prosazovala korporace "Bio Český ráj, družstvo válečných poškozenců v Jičíně, společenstvo s ručením omezeným", založená 26. dubna 1922, která získala biografickou koncesi.


(zobrazit)1923 | příprava

Prvotní plány ke stavbě vypracoval pro družstvo ing. František Holeček z Jičína, stavba byla však nakonec realizována podle projektu dodaného v únoru 1923 pražskou firmou Gröger, Hemerka a spol.


(zobrazit)16.12.1923 | otevření

Stavební práce, prováděné jičínskou firmou Ing. Karel Vorel, proběhly rychle a slavnostní otevření budovy pro veřejnost se konalo 16. prosince 1923. Efektní architektonická podoba objektu byla v průběhu pozdějších let silně znehodnocena vícero přestavbami.


(zobrazit)50. léta 20. století | rekonstrukce

Po 2. světové válce stavba sloužila jen pro účely promítání. V letech 1957-1958 byla pak provedena generální oprava objektu, při níž byla budova vybavena novým technickým zařízením.


lidé

historie

Tradice jičínského divadelnictví historicky vyrůstá z barokních náboženských produkcí zdejší jezuitské koleje. První záznam divadelního představení v Jičíně se vztahuje k roku 1628, kdy byla provedena hra Umučení Páně. Světsky laděné divadelní hry se tu uplatnily až v pobarokní době, první snad někdy po roce 1800. V 19. století do města zajížděly různé kočovné společnosti (se Zöllnerovou společností tu v letech 1854 a 1856 vystupoval i J. K. Tyl). V šedesátých letech se hrálo v hostinci „U Hrubých“ na Valdickém předměstí. Místní ochotníci se v poslední třetině století formovali v místních občanských spolcích: Občanské besedě, která pořádala představení v hostinci „U města Hamburku“ a Řemeslnické besedě, jejíž členové hráli v hostincích „U Cepků“, „U Němců“, v domě čp. 6 (U zlatého hroznu) na Valdštejnově náměstí nebo v aréně, postavené v areálu zámecké zahrady. Spolupráce obou sdružení vedla nakonec v roce 1875 k založení Jednoty divadelních ochotníků. Názorové třenice však členstvo Jednoty zakrátko rozklížily; v roce 1876 vznikl samostatný spolek Hálek a od roku 1883 byla obnovena samostatná činnosti divadelních sekcí Občanské a Řemeslnické besedy. Od roku 1899 inscenoval představení i dramatický odbor jičínského Sokola.

Stavbu nové divadelní budovy s biografem prosazovala korporace "Bio Český ráj, družstvo válečných poškozenců v Jičíně, společenstvo s ručením omezeným", založená 26. dubna 1922, která získala – podobně jako jičínský Sokol – biografickou koncesi. Snaha o prosazení stavby druhého jičínského divadla v roce 1923 rozdělila jičínskou kulturní veřejnost na dva tábory. Odpůrci této myšlenky, sdružení kolem jičínského Sokola, v jehož starší a nevyhovující budově strádalo ono první jičínské divadlo, ale který mu nebyl schopen poskytnout lepší podmínky, poukazovali přitom na údajnou zbytečnost druhé stálé scény a na zbytečné finanční náklady s jejím zbudováním spojené. Prvotní plány ke stavbě vypracoval pro družstvo ing. František Holeček z Jičína, stavba byla však nakonec realizována podle projektu dodaného v únoru 1923 pražskou firmou Gröger, Hemerka a spol.  (účast architekta Kraupeho, jinak zcela neznámého, na plánech divadla je - jak objasnil Jiří Hilmera - tradovaným omylem regionální literatury). Stavební práce, prováděné jičínskou firmou Ing. Karel Vorel, pokračovaly rychle a slavnostní otevření budovy pro veřejnost se konalo 16. prosince 1923. Náklady na stavbu činily v úhrnu 1 200 000 korun. Efektní architektonická podoba objektu byla v průběhu pozdějších let silně znehodnocena vícero přestavbami.

Předsedou družstva byl v letech 1925–1938 MUDr. Josef Mrňák, představitel divadelního spolku Intimní scéna (od roku 1940 nesla budova název Mrňákovo divadlo). Vedle divadelních představení a promítání filmů budova tehdy sloužila také ke koncertům, besedám a dalším kulturním akcím. Po roce 1949, kdy skončil biograf v sokolovně i filmová promítání v Lidovém domě (Ruská ul. čp. 192), zde ale filmová představení převládla nad ostatními programy. Po 2. světové válce stavba sloužila jen pro účely promítání (dlouhá léta nesla název „Kino Svět“). V letech 1957–1958 byla pak provedena generální oprava objektu, při níž byla budova vybavena novým technickým zařízením. V roce 1994 rozhodla městská rada o navrácení původního názvu „Biograf Český ráj“. V současné době má kino, vybavené vedle klasické také digitální projekcí a spravované organizací Kulturní zařízení města Jičína, 302 míst k sezení.

 

Prameny a literatura:

- Městský úřad Jičín, Archiv odboru výstavby, složka k čp. 47

- Jaroslav Mencl, Historická topografie města Jičína I, Jičín 1940, s. 395–398

- K slavnosti otevření nového divadla v Jičíně, Hlas našeho venkova IV, 1923, č. 51, s. 5

- Na paměť otevření divadelní budovy v Jičíně, Krakonoš XLII, 1923, č. 7, s. 1–8

- K otevření divadelní budovy v Jičíně, Krakonoš XLII, 1923, č. 8, s. 1

- Rozměry divadla, Krakonoš XLII, 1923, č. 9, s. 5

- J. Banýr, Jak vzniklo divadlo Český ráj, Krakonoš LII, 1933, č. 6, s. 4

- Mrňákovo divadlo, Krakonoš LVIII, 1939, č. 9, s. 1

- Alfréd Javorin, Divadla a divadelní sály v českých krajích I, Praha 1949, s. 79–80

- Čtyřicet let kina v Jičíně, Předvoj IV, 1963, č. 48, s. 3

- Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech I. Praha 1977, s. 595

- Jaroslav Wagner, Jičín. Praha 1979, s. 101, obr. 86

- Hana Horáková, Jičín. Bibliografický průvodce po stavebních, uměleckých a technických památkách. Jičín 1988, s. 106–107

- Jiří Hilmera, Česká divadelní architektura. Praha 1999, s. 107

- Eva Bílková, Pod Valdickou branou. Jičín 2004, s. 54

 

 

Tágy: První republika, volně stojící budova

 

Autor: Pavel Panoch

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

šestplusosm=