enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS | DE

Zámecké divadlo v Mnichově Hradišti

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)50. léta 18. století | Vznik divadla
V druhé polovině 18. stol. byl taneční sál zámku upraven na divadlo.
(zobrazit)1784 | Potvrzená zmíňka o divadle
V archívu rodiny Valdštejnů se dochovaly ůčty, potvrzující existenci divadla v roce 1784.
(zobrazit)1833 | Renovace
Vzhled divadla byl upraven do klasicistní podoby, v které je divadlo zachováno dodnes.
(zobrazit)50. léta 19. století | Konec provozu
Po polovině 19. století přestává divadlo fungovat.
(zobrazit)1995 | Znovuobnovení
Divadlo bylo znovuobnoveno po roce 1995 firmou Thalia Consult , prostor je jednou z prohlídkových tras zámku.

historie

Barokní podoba zámku vznikla v letech 1697–1703, za Arnošta Josefa z Valdštejna. V jižním nároží zámku byl vybudován prostorný taneční sál, prostupující první a druhé patro. Ve druhé polovině 18. století, za Vincence z Valdštejna, byl taneční sál upraven na divadlo. V Rodinném archivu Valdštejnů, ve složkách účtů hraběte Vincence z Valdštejna, se z let 1784–1785 dochovaly výdaje na operu, „komedie“ a orchestr. O podobě tehdejšího divadla se dovídáme pouze to, že bylo cihlami vyložené. Z původního zámeckého divadla se dochoval jen zbytek dekoračního vybavení.

Je to pouze několik bočních kulis, portálového štítu a několik doplňků. Žádné prospekty ani sufity se nedochovaly. Kulisy jsou zhotoveny z dřevěné konstrukce, potažené plátnem a pokryté klihovou malbou. Dekorace s největší pravděpodobností zhotovil Jiří Hisler, mimo jiné autor figurálních maleb na stěnách některých zámeckých pokojů. Tyto starší kulisy jsou výrazně menší než mladší dekorace z roku 1833. Výška bočních kulis se pohybuje  okolo 2,8 m, šířka je 0,80-90 m. Všechny bočnice jsou na spodní straně rámu opatřeny dvěma kolečky, což je zcela odlišné technické řešení, než s jakým se setkáváme na současném jevišti zdejšího divadla.

Kulisy představují scény lesa, rokokového pokoje, slavnostního sálu (architektonický motiv na plátnech koresponduje se štukovou výzdobou   divadelního sálu). Ostatní dekorační kusy, stejného měřítka jako bočnice, představují jednotlivá křídla dveří, dále jsou zde dvě ploché, oboustranně malované figury lvů, stojky rokokových váz, výsadní kulisy dvou domků, znak Rakouska a transparent s nápisem „Lebe hoch“. Dekorace doplňuje zbytek portálového štítu se znakem českého království v kartuši.

Významnou úpravou divadelního sálu byla jeho nákladná renovace v roce 1833 do současné klasicistní podoby. Hlediště bylo nově upraveno, scéna byla značně zvětšena a vybavena zcela novým souborem dekorací. V této podobě se zámecké divadlo dochovalo dodnes.

Divadelní sál prochází prvním a druhým patrem jihozápadního nárožního prostoru hlavního zámeckého křídla. Má obdélníkový půdorys o rozměrech 10,2 x 18,4 m, výška je 8,7 m. Vedou do něho troje dveře – jedny do hlediště, druhé na jeviště, třetí jsou umístěny v levé zadní části hlediště a vedou přímo ke schodišti na galerii. V jižní a západní stěně je vždy po dvou oknech nad sebou směrem do zahrady, v severní a východní stěně jsou (částečně slepá) okna pouze v horní části. Na ploše mezi okny jsou štíhlé zdvojené pilastry na společných vysokých soklech a s volutovou hlavicí, v rozích místnosti vždy jeden prolomený pilastr. Stěny jsou bílé, bez jakékoli malířské výzdoby.

 Zámecké divadlo v Mnichově Hradišti je divadlem klasického kukátkového typu. Celá divadelní instalace je dřevěná, včetně galerie při zadní stěně hlediště.

Hlediště je obdélníkové, jeho rozměry jsou 10,5 x 8,4 m. Podlaha je stoupá pěti stupni, do výše 0,54 m. V zadní části hlediště je prostá dřevěná galerie na čtyřech hranolových pilířcích. Má rozměry 10,2 x 2,3 m, podélně je rozdělena jedním stupněm. Parapet je potažen malovaným plátnem – v dnes již značně vybledlých odstínech šedých a zelených, se stínováním červenými linkami, s bílými světly a rostlinnými motivy v pěti polích vedle sebe. Stěny nosných pilířků zdobí podobný rostlinný dekor.

Parter hlediště byl dle inventárního soupisu z 19. století vybaven dlouhými lavicemi s opěradly, po obou stranách stupňů i uprostřed byly lampy. Na galerii bylo několik křesel. Nad galerií visí rozměrný obraz symbolického stromu, představující rodokmen Valdštejnů. Galerii osvětloval dřevěný pozlacený osmiramený lustr.

Před hledištěm, za 1,26 m vysokou dřevěnou přepážkou potaženou plátnem, je poměrně velké, 2,13 m hlubokéorchestřiště, s prostorem přibližně pro dvanáct hudebníků. Jevištní portál nese malbu v šedých a zelených barvách, s červenými a bílými doplňky. Portálový štít má tvar frontonu, neseného po obou stranách namalovanou dvojicí kanelovaných pilastrů s dórskými hlavicemi. Pole mezi pilastry jsou vyplněna rostlinným dekorem, rostlinné motivy zdobí i fronton, pod jehož vrcholem je namalována hlava se dvěma protilehlými obličeji, mající po levé straně meč, po pravé divadelní masku. Ostění portálu se směrem do jeviště mírně zužuje a je opět vyzdobeno rostlinným dekorem. Mezi vnitřními stěnami portálu je zavěšena sufita zelené draperie se zlatými třásněmi.

Jeviště je 7,9 m hluboké, 10,2 m široké, šíře hrací plochy mezi ostěními portálu je 6,6 m. Čelní stěny portálu jsou široké 1,8 m, stěny směrem do jeviště pak 0,95 m. Pódium vystupuje nad úroveň podlahy sálu o 1,26 m. Výška od pódia ke stropu je 7,45 m , k provazišti 4,8 m. Asi půl metru před zadní stěnou stojí pevný prospekt s malbou sloupového sálu; je průchod s dvoukřídlými dveřmi jaké jsou namalovány i na zadní zděné stěně. Na předním okraji jeviště je vyříznut okrouhlý poklop, pod kterým se ukrývá místo pro nápovědu.

Výměnné prospekty se navíjely na dřevěné válce, umístěné nad jevištěm v jeho zadní části, a v tomto stavu se zde zachovaly až do dnešní doby. Boční kulisy se posunovaly ručně po dřevěných kolejnicích s kolečky v podlaze, usnadňujícími jejich pohyb. Na každé straně jeviště jsou umístěny čtyři sady trojitých kolejnic, a to jak na podlaze, tak i na dřevěném rámu lemujícím shora hrací plochu. Kolejnice směřují šikmo do hrací plochy a prostor  mezi  nimi se směrem do hloubky  pokaždé o 10 cm zužuje. V úrovni bočních kulis byly nahoře zavěšeny stálé sufity neutrální světlešedé barvy. Umístění bočních kulis nakoso je mezi divadly té doby řídké a navíjení prospektů na válce ojedinělé.

Z původního osvětlovacího zařízení se do dnešní doby dochovalo celkem 43 argandových lampiček a čtyři dřevěné stojany, ukončené sedmiramenným svícnem. Na rampě je celkem 12 otvorů, určených pro 12 rozměrově shodných lampiček. Dokladem osvětlení mezi bočními kulisami jsou svislé otočné tyče, umístěné za každou řadou kolejnic. Do dnešní doby jsou na nich patrné zářezy po zavěšených lampách vždy po třech nad sebou. K dochovanému osvětlovacímu zařízení dále patří dvě otočná plechová stínidla, zapuštěná do jeviště na kraji rampy a ovládaná pomocí kliky z místa pro nápovědu.

Dekorační fond divadla v Mnichově Hradišti se skládá ze zadních prospektů, opony, bočních kulis, sufit, několika drobných kulis a scénických doplňků. Prospektů je celkem 11, opona jedna, bočních kulis 54, sufit 5. Jednotlivé scény představují Les, Město, Sloupovou síň, tři různé tapetované pokoje a to šedivý, „lilla“ a zelený pokoj, dále romantickou krajinu, krajinnou vedutu, Malou Stranu a oblohu. Názvy jednotlivých  scén  jsou z větší části odvozeny z dochovaných štítků u háků na ukotvení prospektů, ostatní názvy vyplývají z námětu malby. Dekorační soubor s největší pravděpodobností zhotovil tehdejší dekoratér Stavovského divadla, Vincenc Fischer Birnbaum. Všechny prospekty jsou  malovány  na  hrubých  plátnech o rozměrech 4,5–4,8 x 5–6,15 m a navinuty na dřevné válce, na kterých byly zároveň zavěšeny v provazišti. Rozměry opony jsou 4,8 x 6,88 m. Rozměry bočních kulis jsou 4,24–4,45 x 1–1,04 m, některé jsou malovány oboustranně. Sufity měří 0,9–1 x 6,3–6,85 m. Většina mnichovohradištských divadelních dekorací je typová, výjimkou je prospekt s krajinnou vedutou z okolí zámku Mnichovo Hradiště a s pohledem na Malou Stranu.

                                                                                                                                                                                  Provoz zámeckého divadla s největší pravděpodobností skončil po polovině 19. století, spolu se smrtí hraběte Kristiána z Valdštejna. Prostor sloužil dlouho jako skladiště nepotřebného mobiliáře. Až v roce 1995 došlo k vyklizení prostor, k podrobné inventarizaci dochovaného divadelního vybavení a k následné restauraci divadelního sálu a jednotlivých scénických části. Inventarizaci prvků a rekonstrukci prostoru provedla firma Thalia Consult. Znovu obnovené divadlo s prozatím částečně zrekonstruovanou mašinérií a jedním souborem dekorací bylo pro návštěvníky otevřeno v roce 2000. Od tohoto roku zároveň probíhá postupné restaurování dalších jevištních pláten a ostatního divadelního vybavení. Divadlo je pro návštěvníky zámku zpřístupněno jako samostatná prohlídková trasa, každoročně zde probíhají taktéž nejrůznější operní či taneční scénické produkce.

 

Prameny a literatura:

- Rodinný archiv Valdštejnů, SOA Praha

- Původní divadelní sál a dekorace zámeckého divadla v Mnichově Hradišti

- Zámecká knihovna Valdštejnů v Mnichově Hradišti

- Thalia consult: Projekt inventarizace a restaurace zámeckého divadla v Mnichově Hradišti, Praha 1995

- Josef Vítězslav Šimák, Sněmování mocnářů v Mnichově Hradišti r. 1833, Od Ještěda k Troskám 8, 1929, č. 2–3, s. 52–68

- Vladimír Budil – Jaroslav Herout, Mnichovo Hradiště: Státní zámek, město a památky v okolí, Praha 1960

- Antonín Bartušek, Le théatre du chateau de Mnichovo Hradiště, Interscaena 73 – Acta scaenographica 2/III, 1973, s. 1112

- Formanová, V., Státní zámek Mnichovo Hradiště, Praha 1977

- Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 2, heslo Mnichovo Hradiště, Praha 1978, s. 411–412

- Mojmír Horyna – Luboš Lancinger – V. Láska, Mnichovo Hradiště, zámek, město, okolí, Praha 1984

- Jan Pömerl, Zámecká divadla v Čechách a na Moravě, Divadelní revue 3, 1992, č. 4, s. 3–17

- Jan Pömerl, Divadlo na zámku v Mnichově Hradišti, Divadlo 1, 1995, č. 5, s. 8–12

- Frank Mohler – Pavla Pešková, Zámecké divadlo v Mnichově Hradišti, Praha 2004

- Pavla Pešková, Zámecká divadla rodu Valdštejnů v Čechách a na Moravě, Brno 2006

- Antonín Bartušek, Zámecká a školní divadla v českých zemích (ed. Jiří Bláha), České Budějovice 2010, s. 261–262

 

Tágy: Zámecké divadlo, Habsburská monarchie

 

Autor: Pavla Pešková

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

osmplussedm=