enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Zámecké divadlo v Lednici

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1816 | otevření
Jan I. nechal postavit v roce 1815–1816 malé divadlo.
(zobrazit)1845 | uzavření

lidé

(zobrazit)Josef Kornhäusel |architekt

Autor projektu na výstavbu Moravského divadla Olomouc v letech 1828-1830.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Kornh%C3%A4usel

Více divadel

historie

Nejstarší dochovaná zpráva o existenci divadelní scény v lednickém zámku je v „Inventáři efektů divadla ve Valticích z 31. prosince 1793“ (HrFL H2330: 174), kde je jeden z oddílů věnován „Divadlu v Lednici“ a vypočítává jednotlivé položky zařízení lednické scény: portál, oponu, soupis dekorací (jako Sál, Zahrada, Les, Selský dům) a jejich doplňky. Základní fundus lednické scény byl mnohem skromnější než divadla ve Valticích, koneckonců díky malé vzdálenosti obou zámků se zřejmě počítalo s tím, že kdykoliv bylo třeba rekvizit či efektů pro nějakou konkrétní inscenaci, byly přivezeny z Valtic. Z roku 1795 existuje zpráva o záměru zřídit v parku za oranžérií letní otevřenou scénu. V plánu lednického zámeckého areálu z roku 1798 je toto divadlo sice již zakresleno, v archivech však chybí jakékoliv zmínky o jeho stavbě (Bohatta 1952: 58–59). V letech 1815–1816 provedl architekt Joseph Kornhäusel přístavbu východního zámeckého křídla s novými reprezentačními sály jako byl hudební sál, jídelna či společenský sál. U západního konce staré barokní oranžérie vznikla budova malého divadla se šatnami. Hlediště mělo strop z kupole a z jeho galerie vedl vchod do tzv. modrého sálu, který se řadil k jednomu z oněch reprezentačních sálů. Výzdoba stěn, portálu a potahy na sedadlech byly provedeny v kombinaci zelené a šedé barvy. Toto již empirové divadélko sloužilo do roku 1843, kdy ustoupilo spolu s oranžérií novostavbě dnes dochovaného skleníku. V letech 1846–1858 prošel celý zámek posledními stavebními proměnami. Podle plánů architekta Georga Wingelmüllera se toto původně letní sídlo Liechtensteinů proměnilo v přepychové knížecí sídlo vzbuzující dokonalou iluzi anglické gotiky. Prostor pro divadlo již nebyl v tomto plánu projektován. Občasná vystoupení (převážně hostujících vídeňských herců a zpěváků) se od druhé poloviny 19. století konala v tzv. květinovém sále, který se nacházel před vchodem do palmového skleníku (více viz Zemek, Hosák 1981).

 

 

IN: ŠŤÁVOVÁ, Jitka. O divadle 2008: příspěvky pronesené na teatrologických konferencích v Uměleckém centru Univerzity Palackého v Olomouci : O divadle na Moravě a ve Slezsku III, Olomouc 8. října 2008 : Paměť divadla, Olomouc 9.-10. října 2008. 1. vyd. Editor Jiří Štefanides. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009, 253 s. ISBN 978-80-244-2427-9. Dostupné z: http://hdl.handle.net/11222.digilib/115623

 

Tágy: Zámecké divadlo

 

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

sedmmínusčtyři=