enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Zámecké divadlo v Lysicích

Mořic Grimm

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)30. léta 18. století | Stavba

(zobrazit)1791 | Otevření

(zobrazit)1902 | požár

lidé

Mořic Grimm |hlavní architekt

historie

Na místě pozdějšího zámku stála již ve 14. století tvrz, která v průběhu času prodělala komplikovaný stavební vývoj. Nynější vnější podobu získala budova na počátku 18. století, nejspíše mezi lety 1705 – 1711.  Při další fázi přestaveb byl v severní části zámku ve 30. letech 18. století na popud Antonína Amata Serényie zřízen divadelní sál. Plně dokončen byl ovšem až roku 1791 pod vedením architekta Mořice Grima. Zahajovacím představením se stala hra Emilie Gallotti od G. E. Lessinga.

 

Sál na lichoběžníkovém půdoryse o výšce 9 metrů prostupoval dvě patra a dosahoval kapacity 300 diváků.  V divadle v prvních letech zde působil J. B. Bergopzoomer, který sem přešel z brněnského divadla Reduta. Tehdejší majitel panství Emanuel Piatti mu zde poskytl útočiště pro jeho dramaturgii z ideologických důvodů, neboť členy spojoval vztah k dobovým otázkám v jejich členství v zednářské lóži. Dekorační fundus obstarali malíři Antonín Brommayer, Jan Vaniček, Ignác Etteler a Jan Schiller. Přestalo se zde hrát v roce 1799 a po dvaceti letech se opět začalo využívat pro divadelní produkce.

 

V 1831 byla provedena úprava prostoru pod jevištěm tak, aby se vývozem zeminy rozšířil prostor pro tři nová propadliště, strojové zařízení a přístup k nápovědní budce. V roce 1835 byl vyměněn strop sálu a rekonstruováno hlediště. V něm bylo vztyčeno pažení v celé výšce sálu a přebývající prostory byly využity jako převlékárna a sklad garderobiéry. Divadlo pak nebylo mezi lety 1837 až 1856 využíváno.

 

Byl využíván po zbytek celého devatenáctého století až do požáru 3. října 1902, který jej stejně jako severní křídlo úplně zničil. Vedle divadelního prostoru pohltil oheň i 36 kompletních prospektů, 300 divadelních prospektů a knihovnu se 120 scénáři.  

 

Na jeho místě se dnes nachází novostavba severního křídla zámku z let 1902 – 1903. V ní je několik místností: v přízemí zbrojnice a knihovna, v prvním patře chodba a pokoje.

 

 

Prameny a literatura:

 

BARTUŠEK, Antonín. Zámecká a školní divadla v českých zemích: materiály k vývoji divadelního prostoru a výrazových prostředků. 1. vyd. Editor Jiří Bláha. České Budějovice: Společnost přátel Českého Krumlova, 2010, 288 s. ISBN 978-80-904545-0-7.  Str. 190-200.

 

Černoušková Dagmar, Stavebně historický průzkum zámek Lysice, Brno 1995, s. 108. 3 Hodeček Dalibor, Dějiny zámku v Lysicích, in: Památková péče na Moravě 8/2004, Brno 2004, s. 23.

 

KONEČNÝ, Michal. Zámek Lysice. 1. vyd. Kroměříž: Národní památkový ústav, 2014. 164 s. ISBN 978-80-87231-22-7.

 

MEDKOVÁ RUDOLFOVÁ, Martina. Lysice. [Libice nad Cidlinou]: Gloriet, [2003]. [16] s. ISBN 80-86644-41-3.

 

Památková péče na Moravě = Monumentorum Moraviae tutela. Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 8/2004 - Hrady a zámky. ISSN 1214-5327.

 

SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska. Vyd. 1. Praha: Academia, 1994- . sv. ISBN 80-200-0473-4. s. 446. 

 

ZOUHAROVÁ, Soňa. Barokní sochy na zámku v Lysicích [online]. Brno, 2014 [cit. 2015-12-22]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Radka Nokkala Miltová Dostupné z: http://is.muni.cz/th/356829/ff_b/.

 

ZŘÍDKAVESELÝ, František a kol. Lysice 1308-2008: [(dějiny obce)]. Vyd. 1. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci s městysem Lysice, 2008. 454 s. ISBN 978-80-7275-077-1.

 

 

 

 

Tágy: Zámecké divadlo, Empír, Rakouské císařství

 

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

čtyřiplusčtyři=