enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Divadlo Broadway

Antonín Černý, Bohumír Kozák

alias Cinema Broadway, UFA-Viktoria, kino Na Příkopě, kino Sevastopol
historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)30. léta 20. století | stavba

Divadlo Broadway bylo upraveno z bývalého kina v suterénu funkcionalistického paláce, který vyrostl v letech 1936–1938 podle projektu Bohumíra Kozáka a Antonína Černého.


(zobrazit)9. 9.1938 | otevření kina
Slavnostní premiéra se v novém kině konala 9. září 1938.
(zobrazit)1999 | uzavření kina
V roce 1999 bylo kino definitivně uzavřeno.
(zobrazit)2001 | rekonstrukce

V březnu 2001 si celý prostor pronajala společnost Divadlo Broadway, a.s., která dala prostory zrekonstruovat na divadelní sál.  Projekt vypracovali Ondřej Šnobl, Jaromír Pizinger a Helena Tůmová; stavební povolení bylo vydáno 25. června 2001, kolaudace se konala 12. prosince téhož roku.


(zobrazit)X.2.2002 | otevření

V únoru 2002 bylo nové divadlo uvedeno do provozu premiérou muzikálu Kleopatra.


lidé

(zobrazit)Bohumír Kozák |hlavní architekt

Český architekt, žák J. Schulze a J. Kouly. Zasvětil téměř celou svou tvorbu Praze, kde postavil řadu význačných funkcionalistických budov.

Více divadel

Ondřej Šnobl |architekt

historie

Divadlo Broadway bylo upraveno z bývalého kina v suterénu pod pasáží stejnojmenného paláce mezi ulicemi Na Příkopě a Celetná. Jedna z největších funkcionalistických novostaveb na pražském Starém Městě vyrostla na místě starších domů v letech 1936–1938 podle projektu Bohumíra Kozáka (1885–1978) a Antonína Černého (1896–1976). Podle Miroslava Čvančary s nimi na projektu kina spolupracoval ruský emigrant Eugen Tomanov (Tumanov?). Konstrukční problémy složité stavby pomáhali řešit statici: v klenbách pasáže František Dašek a v kinosále František Svatoš.
Palác si postavily italské pojišťovny Assicurazioni Generali a Moldavia Generali. S kinem od počátku spolupracovala československá pobočka firmy Metro Goldwyn Mayer, která se do paláce hned po jeho dokončení přestěhovala ze svého dosavadního působiště v paláci Fénix na Václavském náměstí.
Jiří Hilmera popsal sál kina Broadway z hlediska vývoje prostoru kinosálů jako prostor „anachronicky protažených proporcí s čelně směřovanými lóžemi v pozadí parteru, ale na balkónových ramenech znovu s lóžemi příčně orientovanými a dovedenými až do těsné blízkosti k bočním okrajům promítacího plátna. Je to snad poslední z pražských kinosálů, kde se ještě (už v době plného rozšíření zvukového filmu) projektovalo orchestřiště.“ Orchestřiště ale mělo podle M. Čvančary své opodstatnění: v premiérovém kině velké filmové společnosti byly při slavnostních příležitostech i v dobách zvukového filmu běžné orchestrální předehry. Nadstandardní bylo ostatně i další původní vybavení kina. V jeho hledišti byla instalována luxusní kožená křesla, teplovzdušné vytápění a zařízení pro nedoslýchavé a kino mělo nejmodernější projekční a zvukové zařízení.
Slavnostní premiéra se v novém kině konala 9. září 1938. Kino Broadway se už pár týdnů po otevření přejmenovalo na kino Na Příkopě. Další název UFA-Viktoria měl od července 1941 připomínat vojenské úspěchy říšských vojsk. Po skončení války se kurs otočil a kino dostalo jméno Sevastopol; pravidelné promítání tu začalo 13. června 1945. Teprve po roce 1989 se kino vrátilo k původnímu názvu a promítalo pod jménem Cinema Broadway.
V roce 1957 se kino Sevastopol zařadilo mezi předpremiérová kina. V osmdesátých letech patřilo mezi nejnavštěvovanější v Praze. Mezi lety 1986–1987 proběhla podle Čvančary jeho náročná rekonstrukce, po které se počet sedadel snížil na 547 (ve stavebním archivu o této rekonstrukci nejsou žádné zprávy). V roce 1996 proběhla další modernizace kina, při které bylo jako první u nás vybaveno prostorovým ozvučením SDDS.
V devadesátých letech poznamenaly provoz kina vleklé spory mezi nájemci kina a paláce. Palác byl v té době v majetku Českých drah, které jej pronajaly nejprve firmě Creseus, později firmě MICC Prague. V roce 2002 palác od Českých drah převzala Správa železniční dopravní cesty. V roce 2007 se připravoval prodej paláce, ze kterého alespoň prozatím sešlo.
Spory mezi provozovateli kina a hlavním nájemcem budovy vygradovaly v roce 1998, kdy bylo kino odpojeno od proudu. Provozovatelé kina se ještě nějakou dobu pokoušeli promítat (dokonce s pomocí agregátů), ale nakonec museli ustoupit nátlaku a v roce 1999 bylo kino definitivně uzavřeno.
Další využití sálu bylo dlouho nejasné. Ještě v listopadu 2000 investor vybíral z námětů „od artkina až po zábavní centrum“. V březnu 2001 si celý prostor pronajala společnost Divadlo Broadway, a.s., která jej během necelého roku přestavěla na divadlo.
Podle internetové prezentace zpracovala „architektonický návrh přestavby kina Sevastopol na muzikálové divadlo“ firma MORIX architekta Jaromíra Pizingera. Pod kopií projektu ve stavebním archivu je Pizinger podepsán pod hlavičkou firmy OSCAR s. r. o. Brno spolu s projektantem Ondřejem Šnoblem. Hlavní část rekonstrukce se pochopitelně soustředila na vybudování moderně vybaveného jeviště a potřebného technického zázemí. V prosinci 2001 bylo nové divadlo zkolaudováno a v únoru 2002 bylo uvedeno do provozu premiérou muzikálu Kleopatra.

Současný stav
Palác Broadway tvoří dvě šestipatrová křídla v uličních frontách, které od dalšího křídla uprostřed parcely oddělují dva dvory. Všechny části spojuje uvnitř lomená pasáž s prosklenými báněmi zastřešujícími dvory. Pod celým komplexem se nacházejí tři suterénní podlaží s velkým prostorem kina (divadla) pod oběma dvory a středním křídlem.
V koridoru pasáže se zachovalo původní kovové rámování výkladců a kovové dveře obchodů i kina. Architekti sem vložili tři protáhlé ostrůvky s domovními schodišti a pokladnou kina. Vchody do divadla po stranách pasáže vedou ke třem schodištím: ke dvěma obtáčejícím pilíře po stranách přední části hlediště a k jednomu vzadu u levé strany sálu.
Po schodištích se sestupuje nejprve do úrovně balkónu v prvním suterénu. Úzkými chodbami po stranách sálu je odtud přístup k balkónu podél zadní stěny sálu a k postranním lóžím. V navazujících prostorách prvního suterénu jsou umístěny provozní místnosti kanceláře a bar.
Parter sálu je v úrovni druhého suterénu. Obdélné hlediště o rozměrech 27,5×13,5 m má vzadu zaoblené rohy a ze tří stran je obklopuje půlkruhově zakončený široký kuloár se šatnami (samo hlediště tedy není půlkruhově ukončeno, jak se někdy uvádí).
Hlediště je shora kryté segmentovou skořepinovou klenbou s vpadlými obdélnými poli (původně prosklená s horním osvětlením) a stěny sálu rytmizují pilíře železobetonové konstrukce. Na  stoupající podlaze je ve 26 řadách 594 sedadel. Původní řada čelních lóží pod balkónem byla zrušena. Do hlediště se vstupuje čtveřicemi dveří po obou stranách sálu.
Okolo sálu obíhá balkón, u zadní stěny se sedmi řadami sedadel. Po zmenšení dodatečně zvětšované promítací kabiny je na balkóně 136 míst. Dvanáct balkónových lóží podél bočních stran sálu využívají VIP hosté divadla.
Jeviště má tvar lichoběžníku a rozměry cca 13 (šířka forbíny)×11 m. Jsou na něm umístěny tři zdvihací stoly orchestřiště a dvě točny s regulovaným chodem: vnitřní točna o poloměru 2,15 m je s propadlem, vnější točna o poloměru 3,25 m vytváří tzv. mezikruží s možností synchronizovaného chodu s vnitřní točnou. V navazujících prostorách jsou po rekonstrukci umístěny provozní prostory – šatny, maskérna, garderoba apod. Další technické zázemí je umístěno ve třetím suterénu.
 
Prameny a literatura:
–  Úřad Městské části Praha 1, archiv Odboru výstavby, spis domu čp. 988/I
–  Fotografie stavu po rekonstrukci: www.morix.cz/cs/reference/rekonstrukce
 
–  RŠ [Rostislav Švácha], heslo čp. 988/I, in Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy: Staré Město a Josefov, Praha 1996, s. 517–518
–  Jiří Hilmera, Stavební historie pražských kinosálů: Část 3. Od dvacátých do sklonku třicátých let, Iluminace 10, 1998, č. 3, s. 93–128, zde s. 99–100, obr. na s. 101
–  Prostory kina v paláci Sevastopol jsou stále nevyužité, iDnes.cz, 15. 11. 2000, online: http://zpravy.idnes.cz/domaci.aspx?r=domaci&c=A001115_170440_praha_ton
–  Z kina Sevastopol bude brzy divadlo, iDnes.cz, 27. 9. 2001, online: http://zpravy.idnes.cz/z-kina-sevastopol-bude-brzy-divadlo-d6h-/domaci.aspx?c=A010927_094413_praha_kultura_lin

 

Tágy: Funkcionalismus, První republika, řadový dům, suterénní divadlo

 

Autor: Jiří Bláha

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

devětplusdevět=