Slezské divadlo Opava
Eduard Labitzky
alias Slezské národní divadlo v Opavě (1945- 1949), Stadttheater, Slezské divadlo v Opavě (1950- 1958), Slezské divadlo Zdeňka Nejedlého Opava (1958-)Horní náměstí 13 | |
ukaž na mapě | http://www.divadlo-opava.cz |
významné události
Základní kámen Zemského divadla v Opavě byl položen 1. května 1804 a 1. října 1805 se hrálo zahajovací představení.
V roce 1854 objednala městská správa plány na přestavbu divadla u vídeňského architekta Eduarda Kuschee, která však pro nedostatek finančních prostředků nebyla realizována. Roku 1855 byly provedeny jen dílčí vnitřní opravy.
leden 1990 – září 1992 – generální rekonstrukce budovy divadla
lidé
historie
V Opavě zastřely pozdější přestavby zcela původní podobu divadla, zřízeného r.1805 podle plánů nezjištěného architekta. Podle ojediněle zachovaného půdorysu mělo jeho hlediště půdorys podkovy na kruhovém základu, se čtveřicemi postranních lóží v přízemí a zřejmě jejich souvislou řadou v prvním i (bylo-li) druhém pořadí, předpokládat můžeme i galerii s obvyklým amfiteátrem a početnými místy k stání. Jeviště bylo vybaveno sedmi kulisovými řadami. O stylovém pojetí budovy hovoří stará vyobrazení exteriéru, ukazující empirovou stavbu poněkud strohého pojetí. Za zvláštní zmínku však u opavského divadla stojí, že na rozdíl od dřívějších i ještě mnoha pozdějších divadelních staveb u nás tu jde po Stavovském divadle o první známý příklad budovy samostatně zaujímající dominantní postavení na význačném městském prostranství.
V letech 1883-84 bylo divadlo v Opavě přestavěno podle projektu městského inženýra Lawitzkého z května 1882 v aktuálním novorenesančním slohu. Střední rizalit vstupního průčelí se teď v přízemí otevřel třemi zaklenutými průchody, nad nimi bylo múzické poslání budovy vyjádřeno motivem antického templu, rámujícím trojici oken foyeru, okázalejší formu dostala všechna okna prvního poschodí, sdružená po dvojicích pod segmentovými tympanony. - Podstatnou změnou prošel i interiér. Hlediště bylo rozšířeno, přičemž hlavní důraz byl položen na bohaté vybavení lóžemi po celém obvodu přízemí i obou balkonů (v celkovém počtu 53). Prvnímu pořadí s čestnou lóží uprostřed dodávaly zvlášť slavnostní ráz karyatidy mezi jednotlivými lóžemi. V souladu s novými bezpečnostními předpisy byla po stranách vestibulu zřízena oddělená schodiště k jednotlivým pořadím.
Roku 1909 postihl opavské divadlo požár. Nebyla to událost vyloženě katastrofální: například v hledišti se sice zřítil celý strop, ale třeba architektura lóží včetně plastické výzdoby zůstala zachována. Přesto byla událost podnětem k podstatné úpravě hledištního prostoru podle rokokově/luisézního projektu Ferdinanda Mosera a v duchu těch tendencí, které známe na příkladech divadel Balšánkových a zejména na Vinohradech. Tuhý lóžově/pořaďový systém byl rozrušen omezením lóží na boky sálu, v přízemí se do uvolněného prostoru rozšířily řady křesel a malý oddíl míst k stání, na prvním balkonu vznikl místo středních pěti lóží amfiteátr sedadel v pěti řadách. Podobně se stalo na druhém balkoně, na jehož stupně navazovala ve středním úseku sedadla galerie, zatímco v divácky nevýhodných bočních ramenech byla galerie zcela zrušena. V poválečném údobí prošla všechna naše divadla nutnou rekonstrukcí a modernizací. U některých divadel na Moravě a ve Slezsku šlo přitom o nápravu vážných válečných škod. V Ostravě, Znojmu a Brně nepřinesly tyto akce zatím podstatnou změnu do stavebního ustrojení budovy. Naproti tomu v Opavě posuzovali novorenesanční styl svého divadla jako nežádoucí relikt někdejší německé nadvlády ve městě, a proto se r.1948 rozhodli radikálně změnit jeho exteriér podle projektu architektů NN.Pelanta a Josefa Krischkeho. Nový až asketicky střízlivý plášť však nebyl dobrým výsledkem.
In: Hilmera, Jiří: Česká divadelní architektura; Praha 1999, s. 20, 49-50, 283.
Literatura:
Javorin, Alfred: Divadla a divadelní sály v českých krajích; Praha 1949, s.153-156.
Tágy: Novorenesance, Rakouské císařství, reprezentativní budova, volně stojící budova
Autor: Jiří Hilmera
Jiří Hilmera:
Městské divadlo Karlovy Vary, Divadlo Minor, Divadlo na Vinohradech, Divadlo v Celetné, Slezské divadlo Opava, Státní opera, Stavovské divadlo, Žižkovské divadlo Járy Cimrmana, Divadlo Bez zábradlí, Divadlo Kalich, Costanza e Fortezza , Divadlo Ungelt, Divadlo v Mozarteu, Městské divadlo Mariánské Lázně, Phasma Dionysiacum Pragense, Divadlo J. K. Tyla Třeboň, Umělecká scéna Říše loutek, Branické divadlo, Dejvické divadlo, Divadlo Kámen, Divadlo Na Jezerce, Divadlo Na Prádle, Divadlo Ponec, Divadlo v Dlouhé, Strašnické divadlo, Semafor, Divadlo pod Palmovkou, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Soutěž na projekt divadla a rozhlasového studia, Ostrava soutež na budovu opery 1958-1959, Návrhy divadel od Josefa Gočára, Soutěž na Beskydské divadlo, Zahradní divadloDodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data