Divadlo dětí
Ferdinand Stelzer
alias kino Alfa, Divadlo Alfa, Kino Elektra, kino LípaAmerická 663/17, | |
ukaž na mapě | http://www.alfa-plzen.cz/ |
významné události
lidé
historie
Koncertní sál na dnešní Americké třídě postavil stavitel Ferdinand Stelzer mezi lety 1874 až 1877. Patřil k hotelu U císaře rakouského (po roce 1918 Waldek, později Slovan), jehož vstupní průčelí se nacházelo na protilehlé straně bloku a bylo obrácené do Smetanových sadů. V roce 1890 proběhla rekonstrukce, která tyto stavby propojila.
Průčelí do Americké ulice neslo charakteristické prvky novorenesanční architektury. Podlouhlá fasáda byla posazena na kamennou podezdívku, která se díky mírnému sklonu ulice odkrývala směrem od levého rohu k pravému. Přízemí bylo artikulováno bosáží. V patře bylo rytmizované okny na soklech s půlkruhovými záklenky a klenáky, které byly sevřené pilastry. Patra byla oddělena profilovanou kordonovou římsou. Od roku 1912 v sále fungoval biograf Elektra a pořádaly se zde také koncerty a plesy. V průběhu první světové války zde byl lazaret, během čehož byly prostory značně zdevastovány. V roce 1919 zde proběhla rekonstrukce podle projektu Josefa Štiky. Do galerie v sále byly vloženy po každé straně 13 lóží a dalších 5 bylo umístěno do zadní části.
Přestalo se zde promítat v roce 1949 a od té doby nebyl prostor po nějaký čas využíván. Nejprve zde byla plánovaná rekonstrukce pro kino, později se zde mělo skladovat oděvní zboží. Budova byla nakonec přidělena Parku kultury a oddechu města Plzeň. Protože se město v tomto období potýkalo s nedostatkem vhodných budov pro kulturní účely, vykrystalizoval ve strukturách této organizace záměr ji adaptovat nejen pro společenské, ale i divadelní účely. Původně měla být do sálu instalována technika, která by umožnila náročná představení ve stylu Laterny magiky. S rekonstrukčními pracemi se započalo v roce 1960. Byly dokončeny v roce 1961 a divadlo bylo slavnostně otevřeno 13. února 1960 provedením symfonické básně Má vlast od Bedřicha Smetany. I po otevření ještě probíhaly dokončovací práce.
Rekonstrukce transformovala vzezření exteriéru tak, že spodní přízemní pás se vstupy pokryla hladká fasáda oddělená od zbytku zvýšeného přízemí širokou římsou, nad níž zůstalo bosování. Na římse byl později vyveden nápis „Divadlo dětí“. Okna v patře byla zazděna. Sál disponoval kapacitou 640 diváků. Obíhala jej galerie, kterou podpíraly úzké kanelované sloupy. Po pravé straně sálu k nim přiléhalo zábradlí. V patře na ně navazovala další řada sloupů. V jejich linii byly na poprsni galerie vyvedeny reliéfy. Pod galerií bylo prostranství přísálí a přístupové komunikace k elevaci řad sedadel. Jevištní portál měl profilovaný průřez, jedna linie byla ozdobena florálními motivy. Jeho vertikální hrany byly sevřeny v každém patře sdruženými pilastry. Artikulaci sálu uzavírala římsa se zubořezem.
Nařízením příslušných státních orgánů, které se inspirovaly podobnými známými scénami v Praze, bylo založeno divadlo malých forem Alfa, které dostalo od roku 1961 do užívání tuto scénu. V jejím rámci se také jako součást repertoárové nabídky provozovalo loutkové divadlo. To zajistila část členů souboru, která se uchýlila do Plzně poté, co bylo v Karlových Varech rozpuštěno Západočeské loutkové divadlo, původně Krajské oblastní loutkové divadlo založené roku 1951. Soubor divadla Alfa se však záhy potýkal se značnými finančními potížemi i ztrátou nezbytného entuziasmu, který vyústil v jeho postupný rozpad. Jedinou částí, která krizi překonala, bylo právě loutkářská skupina. Ta vytrvala v činnosti a využívala nadále prostor od roku 1966 jako Divadlo dětí.
Jak divadlo malých forem, tak loutkové divadlo se hodí spíše do menších prostorů, a přesto měly v Alfě rozsáhlé hlediště pro mnoho stovek osob, které také nebylo jednoduché zaplnit. V sále se vedle představení konaly i koncerty a promítaly se filmy. Hostovaly zde i menší pražská divadla. Během rekonstrukce budovy městského Divadla Josefa Kajetána Tyla mezi lety 1980 až 1985 využívaly jeho soubory právě tuto scénu, takže zde působily souběžně s loutkovým divadlem. Loutkové divadlo získalo v roce 1992 vhodnější prostory v Rokycanské ulici, které byly pojmenovány také Alfa po jejich předchozím působišti.
Při poslední rekonstrukci mezi lety v prvém desetiletí 21. století byla exteriéru navrácena novorenesanční charakter. Do jeho fasády byla opět vložena okna a obnoveny štuky v prvním patře. Jednotlivá patra sálu byla oddělena novou podlahou. V jejím původním přízemí se dnes nachází restaurace a v patře společenský sál. Pro něj jsou k dispozici 3 šatny. Je využíván pro celou škálu společenských událostí.
Prameny a literatura:
MÜLLER, Jan a PRAJZLER, Petr. Divadlo v Alfě 1960-1966, aneb, Nenaplněný sen o "plzeňském Semaforu". 1. vydání. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2015. 128 stran. ISBN 978-80-87170-39-7.
VAŠÍČEK, Pavel a FORMANOVÁ, Markéta. Příběh plzeňského loutkářství. 1. vyd. V Plzni: Západočeské muzeum, 2012. 33 s. ISBN 978-80-7247-087-7.
ŘEHÁČEK, K. Plzeňské kino Elektra (1912 – 1949). In: Západočeský historický sborník 6, s. 191 – 209.
DOBRÝ, Václav. Bývalé divadlo Alfa se údajně změní na restauraci s kinosálem. Plzeňský deník, 2000, 9, s. 11.
VOLAŘÍKOVÁ, Zuzana. Bývalé divadlo Alfa se údajně změní na restauraci s kinosálem : Majitel se marně snažil utajit, k čemu bude celkově rekonstruovaný objekt na Americké třídě v Plzni v budoucnu sloužit. Plzeňský deník, Roč. 9 (05.01.2000), s. 11.
Autor: Jan Purkert
Jan Purkert:
Divadlo Drak, Divadlo Šumperk, Malé divadlo České Budějovice, Městské divadlo Děčín, Slovácké Divadlo, Stálá divadelní scéna Klatovy, Těšínské divadlo Český Těšín, Národní dům, Pelcovo divadlo Rychnov nad Kněžnou, Dům kultury Žďár nad Sázavou, Divadlo ve Valdštějnské zahradě, Přírodní divadlo Divoká Šárka, Palác Akropolis, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Bytové divadlo Vlasty Chramostové, Boučkovo loutkové divadlo v Jaroměři, Divadlo Lampion, Městské divadlo, Divadlo na Výstavišti, Záloženské divadlo v Chrudimi, Německé divadlo Plzeň, Divadlo Alhambra, Soutěž na Ústřední dům armády, Prozatímní divadlo , Studio dell arte / Solnice, Jiříkovo Divadlo, Městské divadlo Na Poště, Divadlo v hotelu Piast, Divadlo Brandýs nad Orlicí, Divadlo na Nivách, Divadlo v paláci Typos , Lidové divadlo , Kulturní dům DELTA Břeclav, Divadlo Karla Čapka Děčín, Pašijový dům, Městské divadlo, Městské divadlo v Nadsklepí, Divadelní Dvorana, Městské divadlo, Lidové divadlo, Městské divadlo Nový Bor, Jiráskovo divadlo, Městské divadlo, Městské divadlo, Divadlo v Kotcích, Kino Marx, Kulturní dům, Tylovo divadlo, Divadlo Z, Dělnický dům, Soukenické divadlo, Divadlo Krakonoš, HaDivadlo, Německý dům, Kabinet múz, Loutkove divadlo Radost, Besední dům, Divadlo Dialog, Bezbariérové divadlo BARKA, Buranteatr, Klub Starý pivovar, Závodní klub, Divadlo Konvikt, Divadlo 29, Měšťanská beseda, Divadlo Čas, ROX/NOD, Goja Music Hall, La Fabrika, Multikulturní centrum Fabrika, Loutkové divadlo, Hoffmannovo divadlo, Malá Scéna , Městské divadlo, Divadlo v Lidovém Domě, Dům kultury, Kulturní Dům Karlov, Divadlo Boleradice, Dům kultury Metropol, Kulturní epicentrum Bazilika, Klicperův dům, Kulturní dům TRISIA, Divadlo Čtyřlístek, Národní dům, Kulturní dům Petra Bezruče, Multifunkční centrum, Studio Beseda, Městské divadlo, Diod - divadlo otevřených dvěří, Bouda, Klub Dividýlka - Hejtmanský Dvůr, Divadlo Miroslava Horníčka, Národní dům, Zámecké divadlo v Měšicích, České divadlo na Malé Straně v Kajetánském domě, Nové české divadlo v Růžové ulici, Divadlo Polárka, Divadlo Počernice, Reduta, Divadlo v nové radnici, Comoedien-Haus, Divadlo Orfeus, Zámecké divadlo v Duchcově, Městské divadlo, Zámecké divadlo ve Velkých Hošticích, Kulturní dům Akord, Městský Dům Kultury, Comoedien-Haus, Zámecké divadlo v Teplicích, Zámecké divadlo v Třebíči, Zámecké divadlo Holešov, Zámecké divadlo v Jezeří, Zámecké divadlo v Náchodě, Městské kino Jas, Plzeň Jižní předměstí, Kulturní Centrum Zahrada, Lesní divadlo, Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí, Klub Cirkus, Zámecké divadlo v Jaroměřici nad Rokytnou, Zámecké divadlo v Jindřichově Hradci, Zámecké divadlo ve Slezských Rudolticích, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Thunovské divadlo, Divadelní studio Marta, Zámecké divadlo v Bystřice pod Hostýnem, Zámecké divadlo v Roudnici, Zámecké divadlo v Žamberku, Zámecké divadlo, Divadlo Kampa, Divadlo Mana, KC Semilasso, Malá scéna, Divadlo Pluto, Divadlo pod lampou, Kulturní dům Peklo, Divadlo Na Kopečku, Divadlo EXIL, Divadlo Gong, Divadlo J. K. Tyl, Kabaretní divadélko Labuť, Divadlo Dobeška, MeetFactory, Divadlo Refektář, Divadlo U Valšů, Kulturní dům Střelnice, Kladenské divadélko, Kulturní středisko Lovoš, Divadlo rozmanitostí, Divadlo Karla Hackera, Kulturní dům Crystal, Labyrint Divadla Drak, Loutkové divadlo Srdíčko, Přerovský Kašpárek, Aréna Na hradbách, Divadlo v radnici, Kabaret Lucerna, Divadlo Tramtarie Olomouc, Scéna loutkového divadla, Kulturní dům Na Rybníčku, Kulturní Centrum, Kulturní centrum, Dům kultury, Kulturní dům, Kulturní centrum Kaskáda v Bílině, Divadlo bez Hranic, Městské kulturní zařízení, Národní dům, Dům Kultury Poklad, Malostranská beseda, Německý dům, Hotel Friml, Lidový dům, Dům kultury, Malá scéna, Dům Kultury, Královské městské národní divadlo, Loutkové divadlo, Divadlo v Růžodole, Dělnický dům, Malé divadlo (staré), Národní dům, Divadlo v Ústavu Choromyslných, Městské divadlo, Hornický dům, Lidový dům, Letní divadlo Budilovo, Divadelní sál, Městský dům, Městské divadlo, Národní dům, Besední dům, Lidový dům, Colloseum, Divadlo Deklarace, Městské divadlo, Národní Dům, Divadlo feriálních osad, Městské divadlo, Tylovo divadlo, Divadelní sál radnice, Divadlo dětí, Katolický dům, Spolkový dům, Záloženský dům, Městské divadlo, Husův sbor, Záloženský dům, Městské divadlo, Divadelní svět loutek, Sokolský dům, Měšťanská beseda, Divadlo v sokolovně, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Elysium, Dělnický dům, Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni, Katolický dům, Royal Theatre and ClubDodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data