enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Soutěž na návrh Českého národního divadla v Brně v letech 1936-1937

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)září 1936 | První kolo soutěže
Od května do září roku 1936 probíhalo první veřejné kolo. Zúčastnilo se celkem 30 autorů, jejichž práce hodnotila odborná komise ve složení Pavel Janák, Emil Králík, Vladimír Fischer, Oldřich Starý a Vojtěch Šebor. Oceněno bylo celkem 7 návrhů, 5 z nich, hodnocených jako nejlepší, postupovalo následně do druhého, užšího kola.
(zobrazit)1937 | Užší kolo soutěže

Do druhého užšího kola soutěže postupovalo 5 návrhů. Vybrány byly práce Jana Víška, Emanuela Hrušky s Vilémem Kubou, Bohumila Babánka, Evžena Škardy s Vladimírem Škárou a Václava Starce. Klání probíhalo od 24.května do 12.prosince 1937.


(zobrazit)12.12.1937 | Konec soutěže
Nejvyšší ocenění získal projekt Jana Víška, nabízející nejvhodnější řešení dispoziční, architektonické, urbanistické i provozní. Ocenění zbylých architektů bylo následující: druhé místo získaly shodně projekty E. Hrušky s V. Kubou a B. Babánka, třetí pozici obsadili E. Škarda s V. Škárou a V. Starec. K realizaci samotné však nikdy nedošlo.

lidé

František Zelenka |architekt - účastník soutěže
Evžen Škarda |architekt - účastník soutěže
Vladimír Škára |architekt - účastník soutěže
Václav Starec |architekt - účastník soutěže
Karel Loder |architekt - účastník soutěže
(zobrazit)Vilém Kuba |architekt - účastník soutěže
Patřil k poslední generaci brněnských funkcionalistů, kteří svou tvorbou již směřovali k novému organičtějšímu výrazu. Mezi jeho poválečné realizace tak patří i  hotel International v Brně. Více divadel

Oldřich Pekárek |architekt - účastník soutěže
Luděk Kubeš |architekt - účastník soutěže
František Kerhart |architekt - účastník soutěže
(zobrazit)Bohuslav Fuchs |architekt - účastník soutěže
Architekt, urbanista a teoretik. Stal se významným představitelem funkcionalistické architektury. Soustředil se na oblast bydlení a veřejných staveb. V rané tvorbě vyšel z neoplasticismu, záhy byl zaujat racionálním funkcionalismem.Více divadel

Jaroslav Hlaváč |architekt - účastník soutěže
(zobrazit)Emanuel Hruška |architekt - účastník soutěže
Urbanista, architekt se sny o moderním, vzdušném, světlém, hygienickém a dobře fungujícím městě. V Praze vytvořil několik ojedinělých domů pro bydlení, většinou bytových, které jsou soustředěny na nevelkém území v Holešovicích.Více divadel

Jiří Frejka |architekt - účastník soutěže
(zobrazit)Bohumil Babánek |architekt - účastník soutěže
Architekt, profesor na České vysoké škole technické v Brně.Více divadel

(zobrazit)Pavel Janák |člen poroty

architekt, návrhář a teoretik je rovněž významným představitelem kubismu v Evropě. Prosazoval směrodatné koncepce v české architektuře - od secese inspirované O. Wagnerem a kubismu až k národnímu dekorativnímu stylu a k funkcionalismu.

 

Studoval na české technice u profesora Schulze, na německé u profesora Zítka a ve Vídni na Akademii u profesora Wag-nera. Pracoval v ateliéru u J. Kotěry, od ro­ku 1909 samostatný architekt. Zasloužil se o řešení otázek záchrany a konzervace staré Prahy.

Jako duch vládnoucí obsáhlým a hlubo­kým vzděláním a nakloněný teorii se záhy ocitl v čele druhé generace moderních ar­chitektů českých.

Byl iniciátorem kubistického hnutí v české architektuře a spolu s Gočárem dekorativního stylu. Byl činný v Díle, v SVU Mánes, ve Spolku architektů.

Z realizací: krematorium v Pardubicích, radnice v Moravské Ostravě, Libeňský most, adaptace Černínského paláce, osa­da na Babě atd.

Více divadel

(zobrazit)Vojtěch Šebor |člen poroty

Slovenský architekt, nejprve byli jeho práce ovlivněné historismem, později se přeorientoval na modernější formy architektonického projevu.

Více divadel

(zobrazit)Emil Králík |člen poroty
Žák Josefa Schulze a Jana Kouly na pražské technice a praktikant v ateliéru Antonína Balšánka a Osvalda Polívky se od vzoru svých učitelů brzy odvrací. Hledá moderní výraz, který by lépe vyhovoval posílenému racionalismu, ale současně se nevzdával uměleckého rázu architektovy práce. Inspiraci nachází jednak v pracích Kotěrových, jednak v linii tvorby vzešlé z vídeňské Wagnerovy školy.Více divadel

historie

Cílem architektonické soutěže, probíhající v letech 1936-37, bylo nalézt (a následně také realizovat) nejvhodnější projekt pro zamýšlenou novou divadelní budovu. Stávající objekt českého divadla, tzv. České národní (prozatímní) divadlo, jinak zvané divadlo Na Veveří, nevyhovovalo již kapacitně ani technicky. První architektonická soutěž se konala v letech 1910 a 1913, výsledek dvoukolového klání byl však rozpačitý. První cena nebyla udělena vůbec, o druhé a třetí místo se dělily dvojice návrhů. Charakteristickým znakem oceněných projektů byla značná konzervativnost. Původní cíl soutěže - realizace vítězného projektu – se vůbec neuskutečnil.

Potřeba nové divadelní budovy byla však stále naléhavější a aktuálnější. Sílící tlaky a úsilí vedly nakonec k vyhlášení druhé projekční soutěže. Od května do září roku 1936 probíhalo první veřejné kolo. Zájem architektů byl značný, zúčastnilo se celkem 30 autorů, jejichž práce hodnotila odborná komise ve složení Pavel Janák, Emil Králík, Vladimír Fischer, Oldřich Starý a Vojtěch Šebor. Vlastní stavební parcela byla dána již od prvního klání, jednalo se o prostor na nároží Žerotínova náměstí, v místě vyústění ulice Veveří.

Oceněno bylo celkem 7 návrhů, 5 z nich, hodnocených jako nejlepší, postupovalo následně do druhého, užšího kola.

K podmínkám a pevným bodům zadání, kromě vlastní stavební lokality, náležel také předem daný rozměr jeviště a jevištního portálu. Požadovala se výměra 14 x 14m pro jeviště a 13 m pro portál. Hlavní jeviště měly dále doplňovat dvě boční a jedna zadní jevištní plocha. Požadované uspořádání kritizovali jak samotní tvůrci, tak také porota a odborní recenzenti v soudobých časopisech. Vědomě, proti nevhodnému zadání se postavil projekt Luďka Kubeše a Oldřicha Pekárka, ve spolupráci s divadelním expertem Jiřím Frejkou (navrhli pouze hlavní a  jedno pomocné, zadní jeviště, zato však celému prostoru včetně hlediště dali širokou variabilitu). Stejně tak nerespektovali zadání František Kerhart s Františkem Zelenkou (střed obloukovitého jeviště tvoří točna s vloženým čtvercem, rozděleným na obdélníky schopné transportu do bočních manipulačních prostor).

Vlastní umístění objektu (na dané lokalitě) řešili architekti v několika variantách. Uplatnila se orientace hlavní osy divadla v prodloužení osy Žerotínova náměstí, do něhož se otevíralo hlavní průčelí s vchody (např. Jan Víšek, Václav Starec, Evžen Škarda s Vladimírem Škárou). Hlavní osa byla také vedena souběžně s osou evangelického kostela (např. Emanuel Hruška s Vilémem Kubou, Bohumil Babánek), případně souběžně s ulicí Veveří. Užita byla rovněž diagonální orientace (ve směru k náměstí – např. Kubeš s Pekárkem), objevil se ovšem i návrh divadla frontálně natočeného k Zemskému domu (bokem k Žerotínovu náměstí).

Hlediště bylo povětšinou navrženo jako poměrně nehluboké a široké, nejčastěji ve formě kruhové výseče (např.Hruška-Kuba, Škarda-Škára, Kubeš-Pekárek, Bohuslav Fuchs, Jaroslav Hlaváč s Karlem Lodrem). Uplatnil se ovšem také pravoúhlý základ (Václav Starec), či půdorys s téměř rovnoběžnými stranami zužujícími se v popředí (např.Víšek, Babánek). Amfiteatrálně uspořádané hlediště stoupalo do výše prvního, případně druhého pořadí; jednotný prostor s výraznou elevací zadní poloviny vyprojektoval V.Starec.

Významným rysem se stalo situování lóží – u většiny projektů v reformním duchu umístěných v pozadí hlediště a frontálně orientovaných (např. Hruška-Kuba, Škarda-Škára, Kerhart-Zelenka, Hlaváč-Lodr). Byly však i příklady jejich pohledově méně výhodného osazení po stranách prostoru (např. Víšek, Babánek, Starec, Kubeš-Pekárek).

Reakce na soutěž byla v soudobých odborných časopisech vesměs pozitivní (viz. např. Pavel Janák – Stavitel  XVI 1937-38, s.20-22, Oldřich Starý, Stavba XIII, 1936-37, S.189-190). Zejména se vyzdvihovalo reformní řešení divadelního prostoru - uplatnění výsečového půdorysu s amfiteatrálně uspořádanými sedadly.

Do druhého užšího kola soutěže postupovalo 5 návrhů. Vybrány byly práce Jana Víška, Emanuela Hrušky s Vilémem Kubou, Bohumila Babánka, Evžena Škardy s Vladimírem Škárou a Václava Starce. Klání probíhalo od 24.května do 12.prosince 1937.

Zadání druhého kola se jen minimálně lišilo od podmínek kola předchozího. Mírně se uvolnilo pouze vymezení stavební linie – plánovaná budova směla nyní zasahovat více do prostoru Žerotínova náměstí, ve směru k evangelickému kostelu.

Beze změny pak zůstal dříve stanovený rozměr jevištního portálu (13m), jeviště (14 x 14m) i počet a rozměr vedlejších jevišť (dvě postranní, jedno zadní).

Autor článku o užší soutěži na Národní divadlo v Brně, Oldřich Starý, vyslovil značné uspokojení nad úrovní druhého kola soutěže, výsledek byl dle něj velmi dobrý. Nejvyšší ocenění získal projekt Jana Víška, nabízející nejvhodnější řešení dispoziční, architektonické, urbanistické i provozní. Po určitých dílčích úpravách mohl být projekt hotov k realizaci a Víšek byl přímo vyzván k vypracování definitivního návrhu.

Ocenění zbylých architektů bylo následující: druhé místo získaly shodně projekty E. Hrušky s V. Kubou a B. Babánka, třetí pozici obsadili E. Škarda s V. Škárou a V. Starec.

Do druhého kola soutěže vstupoval Víšek s dvojicí návrhů. V obou případech volil obdobné dispoziční řešení, odlišně pojímal umístění, respektive orientaci objektu. Ve vítězném plánu situoval osu divadla rovnoběžně s osou protilehlého evangelického kostela. Hlavní vstup otevřel do Žerotínova náměstí, protilehlý postranní vstup vyhradil pro návštěvníky přicházející ulicí Veveří. Hlediště (oproti návrhu z prvního kola) bylo výsečového půdorysu se strmou elevací parteru i čelního balkonu. Boční stěny nesou po osmi kaskádovitě řazených lóžích. Hlediště bylo navrženo pro 1600 diváků.

K hlavnímu jevišti, rozdělenému sítí stolů, se měly připojovat dvě boční a jedna zadní jevištní plocha – každá s vlastní točnou. Z vnější strany přiléhají k prostoru jeviště zákulisní, podpůrné místnosti, jako např.šatny, sklady, zkušebny, malírna, či provozně-administrativní prostory.

Výstavba se plánovala zhruba na 6 let, slavnostní otevření divadla se mělo uskutečnit v roce 1943. K realizaci samotné však nikdy nedošlo. Důvodem byla obtížná a komplikující se politická situace, ústící ve válku. Za těchto podmínek byl vznik stavby takového významu a velikosti nemyslitelný.

Novou moderní divadelní budovu se nakonec podařilo vystavět až v 60. letech 20.století, na místě u parku Koliště, podle značně přepracovaných a upravených plánů Jana Víška. Scéna byla pojmenována Janáčkovo divadlo, názvu se užívá až do dnešní doby.

 

Použité prameny a literatura :

-Plánová dokumentace, Archiv Oddělení dějin architektury a urbanismu Muzea města Brna.

- Starý, Oldřich: Poznámky k soutěži na české Národní divadlo v Brně, in: Stavba XIII, 1936-1937, s. 189-190.

- Průvodní zpráva k soutěžnému návrhu E.Hrušky-V.Kuby na české Národní divadlo v Brně, in: Stavba XIII, 1936-37, s. 190-192. 

-  Průvodní zpráva k soutěžnému návrhu E.Škardy a V.Škáry na nové české Národní divadlo v Brně, in: Stavba XIII, 1936-37, s. 192.

- Průvodní zpráva k soutěžnému návrhu J.Víška na nové české Národní divadlo v Brně, in: Stavba XIII, 1936-37, s. 193-194.

- Průvodní zpráva k soutěžnému návrhu B.Babánka na nové české Národní divadlo v Brně, in: Stavba XIII, 1936-37, s. 194-196.

- Průvodní zpráva k soutěžnému návrhu V.Starece na české Národní divadlo v Brně, in: Stavba XIII, 1936-37, s. 197.

- Průvodní zpráva k soutěžnému návrhu L.Kubeše-O.Pekárka-J.Frejky na české Národní divadlo v Brně, in: Stavba XIII, 1936-37, s. 198.

- Průvodní zpráva k soutěžnému návrhu Národního divadlo v Brně Fr. Kerharta a Fr. Zelenky, in: Stavba XIII, 1936-37, s. 199-200.

- Janák, Pavel: Soutěž na české Národní divadlo v Brně, in: Stavitel XVI, 1937-38, s. 20-23.

- Frejka, Jiří: Brněnská divadelní soutěž, in: Stavitel XVI, 1937-38, s. 24-25.

- Fuchs, B.: Návrh na české divadlo v Brně, in: Stavitel XVI, 1937-38, s. 26-27.

- Hlaváč, Jar. a Lodr, Karel (ing.Hüttel, Jindřich): Soutěžný návrh na české divadlo v Brně. Průvodní zpráva, in: Stavitel XVI, 1937-38, s. 27-28.

- Starec, Václav: Soutěžný návrh na české divadlo v Brně (užší soutěž), in: Stavitel XVI, 1937-38, s. 101-102.

- Starý, Oldřich: K užší soutěži na Národní divadlo v Brně, in: Stavba XIV / 1, 1938, s. 133-134 

- Hruška, E. – Kuba, V.: Zpráva o projektu Národního divadla v Brně, in:  Stavba XIV / 1, 1938, s. 136-139.

- Hilmera, Jiří: Česká divadelní architektura, Praha 1999, s. 125-129.

 

 

 

Tágy: architektonická soutěž, První republika

 

Autor: Kateřina Kohoutkova - Gabrhelíková

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

třimínusdva=