Slovinsko je zemí, se kterou máme díky bývalé příslušnosti k Rakousku-Uhersku mnoho společného. Jedním z takových styčných bodů je historie divadla v národních jazycích, češtině a slovinštině. Ačkoliv je slovinská divadelní historie o něco užší než ta naše, obě započaly během národního obrození v 19. století. Historii divadla ve Slovinsku se na workshopu „Divadelní architektura – vize a možnosti“ věnovala přednáška Ivo Svetiny, ředitele Slovinského divadelního muzea.
První divadelní představení na slovinské půdě jsou zaznamenána už v 16. století, kdy byla pořádána na půdě církevních (většinou jezuitských) škol. Skutečná tradice slovinského divadla však začala až v roce 1789, kdy se v tehdejším Státním divadle v Lublani, které bylo jinak určeno pro německé hry, odehrálo představení Antona Tomaže Liharta Županova Micka. Následovalo však relativně dlouhé období nečinnosti.
Ke změně došlo až v roce 1867, kdy byla jako výsledek národního obrození založena Dramatická společnost, jež uváděla nově napsané hry ve slovinštině. Ve druhé polovině 19. století také můžeme najít kořeny pozdějších čilých česko-slovinských architektonických i obecně kulturních vztahů. „Ve Slovinsku a v Českých zemích panovala obdobná politická situace a Slovinci se – podobně jako Češi – snažili dosáhnout nezávislosti. Toto propojení fungovalo v 19. století hlavně v pojetí slovinských liberálů, kteří přestavovali Lublaň podle českých vzorů. Pražské Národní divadlo se stalo nejen politickým, ale i architektonickým prototypem nacionálního sebeurčení Slovinců.“1 V roce 1890 tak čeští architekti Jan Vladimír Hraský a Anton Hrubý přebírají po vídeňské architektonické kanceláři Fellner a Helmer práce na budově Opery, která měla nahradit vyhořelé Státní divadlo. Opera je dokončena o dva roky později a alespoň v neděli se v ní hraje slovinsky.
Budova lublaňské Opery od českých architektů J. V. Hraského a A. Hrubého, 1892
Interiér Opery v Lublani
Současný projekt dostavby lublaňské Opery, jehož autory jsou architekti Jurij Kobe a Marjan Zupac
Druhý nejstarší profesionální slovinský divadelní soubor byl založen v roce 1902 v Terstu. Zajímavostí je, že ačkoliv je dnes Terst součástí Itálie, funguje zde pořád divadlo se stálým souborem, který hraje ve slovinštině. Po vzniku samostatné Jugoslávie v roce 1918 k těmto dvěma divadlům přibylo ještě třetí, v severoslovinském Mariboru.
Kulturni dom, kde od roku 1964 sídlí Stálé slovinské divadlo v Terstu (Slovensko stalno gledališče Trst)
K největšímu rozkvětu slovinského divadla došlo po druhé světové válce. V této době byla založena divadla Mestno gledališče ljubljansko (Lublaňské městské divadlo) a Slovensko mladinsko gledališče (Slovinské divadlo mladých). Následovala divadla v Celje a o něco později v Nove Gorici. V dalších dvou desetiletích vznikla divadla ve městech Ptuj, Koper a Novo Mesto. V současnosti je ve Slovinsku devět profesionálních divadelních souborů, dvě opery a dvě loutková divadla.
Divadla v Mariboru (vlevo) a Celje (vpravo)
Exteriér a nově zrekonstruovaný interiér divadla v Ptuji
Divadlo v Nove Gorici, které navrhl architekt Vojteh Ravnikar, 1994
Interiér divadla v Nove Gorici
1 Igor Kovačević, Česko-jihoslovanská architektonická spojení. In: ERA 21, 6/2006, s. 62-65