Zemřel slovinský architekt Vojteh Ravnikar, spolupracovník TACE, garant workshopu Divadelní architektura - vize a možnosti. Ravnikar byl přední postavou současné slovinské architektury, držitelem významných ocenění a profesorem na Fakultě architektury Lublaňské univerzity.
Mezi stavby, jejichž je autorem, patří např.: pošta a obchodní dům ve městě Vremeski Britof (1978), radnice v Sežaně (1979), kulturní centrum Srečko Kosovel v Sežaně (1981), divadlo regionu Littoral (1994) či knihovna France Bevka v Nove Gorici (2000).
Ravnikar ve svých projektech vždy vycházel z konkrétního prostoru, do kterého navrhoval architekturu. "Začátky mé profesionální kariéry se odehrávaly v regionu Karst, který představuje architektonicky výrazné a mimořádné území. Charakteristickým prvkem architektury Karstu je stěna, ale je typická také zvláštní podobou a prolínáním se prostor. Jmenovitě v Karstu jsou před domy umístěny napůl veřejné, napůl soukromé prostory, zvané 'borjač', a právě tyto průchody z přírody, zvenku, do vnitřku soukromého prostoru, mě ovlivnily," řekl Ravnikar před sedmi lety u příležitosti obdržení Prešeren Award za své celoživotní architektonické dílo.
Vojteh Ravnikar se narodil v Lublani v roce 1943. Vystudoval architekturu na Lublaňské univerzitě. V letech 1977-1980 byl členem skupiny KARST a pracoval jako redaktor časopisu AB - Architect's Bulletin. Od roku 1983 byl vedoucím organizačního výboru Piranských dnů architektury. V roce 1992 založil časopis Piranesi a stal se jeho šéfredaktorem. Od roku 1993 přednášel na Fakultě architektury v Lublani.