enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS | DE

Opera ve Štýrském Hradci

Hermann Helmer, Ferdinand Fellner

alias Stadttheater, Opernhaus
historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)17.9.1899 | otevření
Architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer Návrh interiéru Ferdinand Fellner Projekt 1897 Výstavba 1898–1899 Premiéra 16. září 1899, Friedrich Schiller: Wilhelm Tell; 17. září 1899, Richard Wagner: Lohengrin
(zobrazit)1948 | Destrukce portika

(zobrazit)1984 | rekonstrukce
1983–1984, Gunther Wawrik (modernizace jevištního technického zázemí; postavení administrativní budovy spojené s hlavní budovou skleněným mostem; zvětšení základů, zvětšení předscény; přemístění orchestřiště; renovace hlediště (zrestaurování štuků, obnova osvětlení, nové koberce atd.)

lidé

Hermann Helmer |hlavní architekt
Gunther Wawrik |architekt
Carl Duxa |malíř
(zobrazit)Ludwig/Leopold Kosig |sochař

Pracoval na plastické dekoraci divadelní budovy častěji – jeho dílem je např. apollónský

cyklus, štuková figurální výzdoba v hledišti divadla v Grazu z r. 1899. 

In:  LIST, R. Kunst und Künstler in der Steiermark. Ein Nachschlagwerk. OÖ. Landesverlag Ried im Innkreis 1967, s. 428.

Více divadel

historie

Opera ve Štýrském Hradci (Graz) patří k nejkrásnějším operním domům v Evropě. Na Císařské cestě skvěle reprezentuje dílo architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, kteří postavili v celé rakousko-uherské monarchii téměř 50 divadelních budov. Opera, otevřená v roce 1899, se pyšní feudálním foyerem ve stylu Fischera z Erlachu a hledištěm, ve kterém se spojil italský lóžový systém s francouzským balkónovým schématem. Přestože je kapacita hlediště 1200 diváků, mají všichni blízko k dění na jevišti. Divadlo nabízí v každé sezoně okolo 200 představení oper, operet, muzikálů, baletu a koncertů. Operní dům leží na oblíbeném náměstí Císaře Josefa blízko starého města a je tak příjemným výchozím bodem pro návštěvu městského centra (památky UNESCO) a eggenberského zámku.

 

Štýrský Hradec měl ve 2. polovine 19. století dvě divadla. Divadlo na dnešním náměstí Svobody a divadlo Thalia, které nicméně nesplňovaly náležité požadavky moderních podmínek divadelního provozu. Svoláním expertní komise na 27. dubna 1893 odpověděla městská rada na stále sílící požadavky na nové divadlo. Výsledkem prvopočátečního rozvažování byl návrh na staveniště pro novou budovu. Bylo vybráno území mezi třídou Karla Ludvíka (dnes Operní třída) a náměstím Císaře Josefa. K přípravě předběžného projektu byli vybrání vídeňští architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer.

První nárys byl předložen starostovi 10. listopadu 1893. Bylo to extrémně velkorysé řešení, mistrovské dílo urbanismu, které dokonce zahrnovalo koncertní sál, ale zkrachovalo kvůli nedostatku financí. Skutečné rozhodnutí městské rady pro divadlo se uskutečnilo na zasedání 25. února a 26. července 1897. Spolus s výběrem stanoviště došlo ke schválení způsobu financování a projekt byl znova zadán firmě Fellner a Helmer. Vyvstala zásadní otázka o výběru architektonického stylu pro nové divadlo. I v éře modernách stavebních materiálů se architekti často přikláněli k historismu. Na požadavek městské rady, Fellner a Helmer postavili operu v novobarokním stylu. Role vedoucího architekta se ujal Franz Staerk. Budova byla otevřena po 17 měsících, 16. září 1899 premiérou Schilerova Víléma Tella, kterou hned další den následovala premiéra Wágnerova Lehengrina.

Výbuch bomby za II. světové války zapříčinil pozdější demolici původního sloupořadí a došlo také ke zjednodušení fasády. Interiér budovy - prostorné schodiště a hlediště se svými lóžemi, bohaté, částečné pozlacené štuky a stropní malby - zůstal nedotknutý. V polovině 80.let došlo k citlivému přístavku operní budovy, který navrhl Gunther Wawrik. V současnosti tento prosklený můstek spojuje jevištní prostor s nově vztyčeným skladištěm dekorací.

 

Literatura:

- Hans-Christoph Hoffmann, Die Theaterbauten von Felner und Helmer, München 1966

- Gerhard M. Dienes (ed.), Fellner & Helmer – die Architekten der Illusion: Theaterbau und Bühnenbild in Europa (Anlässlich des Jubiläums „100 Jahre Grazer Oper“), Graz 1999

- Brigitte Marshall – Fritz Trumpi, Opernhaus, Graz, in Igor Kovačevič (ed.), Beyond Everydayness: Theatre Architecture in Central Europe, Praha 2010, s. 230–235

 

Oper Graz ∙ Kaiser-Josef-Platz 10 ∙ 8010 Graz ∙ Rakousko

Tel.: (+43) (0) 316 8008 1234 ∙ E-Mail: oper@oper-graz.com ∙ www.oper-graz.com ∙ www.facebook.com/OperGraz

Prohlídky: každá první sobota v měsíci v 17 (září–červen), nebo na objednávku

Red. KK

 

 

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

čtyřimínustři=