enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu

sochy

Typ: Jiné
Období:: 80. léta 19. století

historie

Divadlo zaujímá půdorys obdélníku a obrací se kratší stranou hlavního průčelí do dnešního Malinovského náměstí. Prostranství před čelní frontou je upraveno jako kruhový květinový parter. Segmentová ramena příjezdové rampy ústí do trojosého portiku uprostřed, jehož toskánské sloupy a pilíře nesou v patře balkon. Na něm spočívá lodžie s korintskými sloupy a trojdílným kladím, na které dosedá v šíři lodžie trojúhelný štít s plně plastickou figurální výzdobou. Střed vyplňuje řecký bůh Dionýsos na voze taženém lvy a pantery. Čtyřspřeží doprovázejí okřídlené postavy géniů s planoucími pochodněmi. Pololežící ženské akty v koutech tympanonu představují vlevo Kalliopé (múzu epického zpěvu) a vpravo Melpomené (múzu zpěvu a tragédie). Boční části průčelí mají v ose prolomen vstup a nad ním v patře edikulové okno, jehož segmentový fronton doplňují figurální alegorie tragédie a komedie. Budova končí kuželkovou balustrádou, obíhající po celém obvodu. Na průčelních nárožích drží dvojice amoretů štíty, na nichž bývaly zlaté nápisy: Kráse stánek – múzám domov. Střed průčelí akcentuje střešní oblouk s plastickým znakem města, završený skupinou Thálie sedící na labuti, jejíž slávu vytrubují dva pozounéři. Trojrozměrná sochařská díla dotvářejí ještě nízké reliéfy: trojdílný vlys s hrajícími amorety v lodžii a girlandy spojující hlavice pilastrů.

Autorem sochařské výzdoby exteriéru i interiéru byl vídeňský sochař Theodor Friedl (1842 – 1899), jenž svým pojetím navazoval na barokní sochařství. Tématicky a stylově podobnou plastickou výzdobou dotvořil řadu dalších Fellnerových a Helmerových divadel. Ostatní fasády budovy jsou pojednány po architektonické i výzdobné stránce střídměji.

 

IN: Zálešáková, Radka: Budova Mahenova divadla v kontextu české divadelní architektury na přelomu 19. a 20. století. Bakalářská práce. Brno 2007 str.27 - 28