Divadlo v Hlinsku se patrně hrálo již kolem roku 1830 v sálu městské radnice.  Divadelní ochotníci ustavili své sdružení v roce 1839 a hráli až do roku 1843.  Výnos z představení byl určen na chudé. Po nějaké době se v roce 1854 utvořilo nové sdružení, které našlo své působiště v hostinci U zeleného stromu, kde se 27. srpna 1854 uvedli Klicperovou hrou Žižkův meč.  Místní truhlářský mistr jim postavil jeviště s oponou, kde byly tři kulisy po každé straně. Poté hráli i v hostinci U černého orla.

Na valné hromadě dne 29. dubna 1866 si ochotníci ustanovili spolek, který přijal název Pokrok. Nechal si vybavit nové trvalé jeviště v hostinci U zlatého lva, čp. 202.  Průčelí jevištního portálu a dekorace maloval malíř Fr. Joska, opona a některé dekorace byly dílem J. Macourka, malíře královského zemského divadla v Praze. To bylo 2. října 1874 naprosto zničeno požárem. Nové jeviště, jehož průčelí a nové dekorace maloval A. Bohdanský z Poličky,  bylo otevřeno o rok později 28. září 1875 Othelem od Shakespeara. Bylo vybaveno oponou z dílny malířů Kautského, Brioschia a Burgharta. O dva roky později byl sál konvertován na tkalcovnu. Spolek se ocitl bez trvalého působiště a jeho činnost tak byla omezena a vybavení uloženo ve škole. Organizoval tak jiné společenské akce. Ochotníci se v roce 1890 vrátili do nově postaveného sálu s novým jevištěm v hostinci U zlatého lva, který slavnostně otevřen 26. prosince 1890. Působili zde až do roku 1918.

Vedle ochotnického spolku Pokrok se v roce 1893 ve městě ustavil katolický spolek Svornost, později nazývaná Katolická jednota. Místní organizace Orla si nechala postavit svou spolkovou budovu v roce 1931 podle plánů stavitele Vlčka. Slavnostně byla otevřena 28. září 1931.

Funkcionalistická stavba je složena ze tří hmot. Jednak z širší vstupní fasády, užšího sálu a mírně převýšené jevištní části. Stavbu obíhá korunní římsa, která je na koncích převýšená hmotami nízkých nadstaveb. Mezipatrová římsa také odděluje přízemí s obklady a pohledově spojená dvě vyšší patra. V nich je ve středním článku umístěn sál s vysokými okny.  Protože byl primárně určený jako tělocvična, měl rovnou podlahu. Byl však vybaven i jevištěm, který využívali divadelní ochotníci ze spolku Svornost.

Ochotnická činnost Orla zde pokračovala až do roku 1943, kdy zde byl zřízen sklad obilí. Po komunistickém převratu byl Orel rozpuštěn a jeho majetek přidělen městu. Budova byla následně využívána jako tělocvična dívčí školy a sklad pro obilí zemědělského družstva. Později byla rozhodnutím národního výboru předána podniku Elektro-Praga Hlinsko, který zde skladoval své výrobky. Budovu nechala v roce 1957 kulturní komice okresního národního výboru zrekonstruovat a předala ji Osvětové besedě, aby ji mohla využívat jako divadlo. Postranní ramena galerie byla prodloužena a jeviště zvětšeno. Poškozený interiér byl restaurován a zavedeno ústřední topení. Rekonstruovaná budova byla tentýž rok otevřena pod názvem Komorní divadlo.  

Správa prostoru byla v roce 1963 převedena pod Jednotný klub pracujících. V roce 1978 zde vypukl požár. Následná rekonstrukce trvala do roku 1982. Budova byla v roce 1993 vrácena v restituci Orlu, který pronajal divadlo Městskému kulturnímu klubu Hlinečan. Po otevření Multifunkčního centra v roce 2011 slouží budova opět pouze Orlu.

Prameny a literatura:

ŠRÁMEK, Karel. Hlinsko v Čechách: stručný nástin dějin města. V Hlinsku: Vlastivědné muzeum a galerie, 1968. 76 s.

HÁJEK, Milan et al. Pohled do historie města Hlinska. Hlinsko: Městské muzeum a galerie, 2004. [17] s. ISBN 80-239-5557-8.

KŘIVANOVÁ, Magda et al. Hlinsko. Vyd. 1. Hlinsko: Město Hlinsko, 2009. 173 s. ISBN 978-80-254-4593-8.

ADÁMEK, Karel Václav. Sborník okresu hlineckého. Hlinsko: Výbor národopisné výstavy, 1897. viii, 326 s., [8] l. obr. příl. 240 nn. Dostupné online.