Divadlo na Vídeňce (Theater an der Wien)
Franz Jäger the Elder
alias Playhouse of imperial and royal privilege Theater an der Wien, Kaiserl. Königl. privilegiertes Schauspielhaus Theater an der Wien, Theater an der Wien -The New Opera HouseLinke Wienzeile 6 ∙ 1060 Wien | |
ukaž na mapě | http://www.theater-wien.at |
významné události
lidé
historie
Úspěšná premiéra Mozartovy Magické flétny v divadle Freihaus povzbudila herce, libretistu a ředitele tohoto divadla, Emanuela Schikanedera, k založení vlastního Divadla Na Vídeňce na adrese Laimgrube an der Wien 26, na levém břehu řeky Vídeňka. Schikaneder pro Kouzelnou flétnu nejen napsal libreto, ale ujal se také role Papagena. Spolupracoval s Mozartem, který byl jedním z nejpilnějších tvůrců ve vídeňských divadlech této doby. S finanční pomocí Schikanederova spolupracovníka a vlastníka divadla Freihaus Bartolomäuse Zitterbartha, bylo mezi lety 1800 a 1801 postaveno nové divadlo a zchátralé divadlo Freihaus se nechalo uzavřít. Dvorní architekt Rosenstängel vypracoval plány budovy a stavební práce byly provedeny pod dohledem stavitele Antona Jägera a jeho otce Franze Jägera.
Vedle divadel v Josefstadtu a v Leopoldstadtu, zůstalo divadlo na Vídeňce nejmodernějším a největším divadlem Vídně až do postavení nové Dvorské opery v roce 1869. Jeho komplexní jevištní vybavení a architektonické vlastnosti hlediště byly obdivovány jak aristokraty, tak předměstskými návštěvníky. Ve srovnání s dalšími dvorskými divadly, bylo divadlo na Vídeňce vybaveno komfortnějšími sedadly a také poskytovalo lepší výhled na jeviště z lóží. Jednoduchý vchod do divadla v empírovém stylu v hlavní fasádě, ve kterém měla šlechta a diváci z lóží svůj oddělený vstup, byl vybaven pískovcovou sochou od Jakoba Schrotha zobrazující Emanuela Schikanedera jako chytače ptáků Papagena a jeho děti jako tři chlapce z Kouzelné flétny (‘Papagenotor’), tvořící mu takto pomník. Budova prošla několika zásadními přestavbami a k jejímu rozšíření došlo dvacet let po otevření. Hlediště bylo renovováno v roce 1838, zbytek interiéru, původně modrostříbrný, byl přemalován do rudých a zlatých barev. Papagenova brána byla rozšířena, aby zahrnula tři vstupy v roce 1845 a do jevištního sektoru bylo instalováno moderní vybavení. Trámový strop hlediště byl roku 1854 vyveden malbami s motivy devíti Múz od Josefa Geylinga staršího, které byly obnoveny roku 1962.
V roce 1901 byli architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer pověřeni velkou rekonstrukcí, při které byla odstraněna čtvrtá galerie hlediště ve tvaru písmene U a části pilastrů zdobených Atlanty. Budova ve stylu biedermeieru byla v přední části zbourána a nahrazena čtyřpodlažním činžovním domem ve stylu fin de siècle, ve kterém byly kombinovány prvky historismu a moderny. Okolí divadla bylo taktéž předmětem některých úprav. V roce 1910, po regulaci řeky Vídeňky, byl zřízen v bezprostřední blízkosti divadla populární vídeňský trh Naschmarkt. Roku 1938 byl dům uzavřen, když ředitel divadla Arthur Hellmer vrátil svou koncesi a byl donucen emigrovat, protože byl považován za „židovského“ dle nacistické rasové doktríny. Ačkoliv divadlo hostilo příležitostná představení až do roku 1945, kvůli válce nebyly provedeny ani nezbytné úpravy. Divadelní provoz tedy nepokračoval.
Mezi lety 1945 a 1955 bylo divadlo na Vídeňce používáno jako scéna pro zničenou Vídeňskou státní operu, po které měla podle některých plánů následovat rekonstrukce na kino či garáže. Divadlo nicméně tomuto osudu uniklo, když se jeho vlastníkem roku 1960 stalo město Vídeň. Mezi lety 1960 a 1962 bylo divadlo rekonstruováno architektem Otto Niedermoserem, který rozšířil chráněnou budovu rekonstrukcí půd a přídavných sklepů, čímž vytvořil více místa pro publikum a jevištní techniku. Došlo také k instalaci točny. Niedermoser též participoval na rekonstrukci Vídeňské státní opery. Jeho architektonický styl je charakteristický jistou střízlivostí, která sleduje jednoduchá a funkční kritéria. Přestože se zabýval primárně filmovou a divadelní architektonikou, rekonstruoval také soukromé domy ve Vídni a přispěl ke konstrukci Werkbundsiedlung ve 20. letech 20.století.
Divadlo Na Vídeňce bylo používáno jako scéna pro představení různých žánrů, jejichž proměna odpovídala vkusu daného vlastníka a své doby. V éře svých počátků uvádělo opery (jako například Beethovenova první verze Fidelia v roce 1805), později také vídeňské lidové hry, zvláště od Ferdinanda Raimunda a Johana Nestroye. Od roku 1870 byly uváděny i kritické populární hry (např. od Ludwiga Anzengrubera) a na přelomu století se divadlo stalo baštou operet Franze Lehára a Emmericha Kálána. V 60. letech bylo divadlo na Vídeňce užíváno mimo jiné pro Vídeňský festival (Wiener Festwochen) a v dalších třech dekádách získalo mezinárodní reputaci jako slavná evropská scéna pro muzikály. Divadlo se od roku 2006 specializuje primárně na opery a hostí také Vídeňský festival.
Literatura:
- Anton Bauer, 150 Jahre Theater an der Wien, Zürich – Leipzig – Wien 1952
- Anke Sonnek, Emanuel Schikaneder: Theater prinzipal, Schauspieler und Stückeschreiber, Kassel 1999
- Attila E. Láng, 200 Jahre Theater an der Wien: „Spectacles müssen seyn“, Wien 2001
- Vereinigte Bühnen Wien (eds.), Theater an der Wien 1801–2001: 200 Jahre, Wien 2001
- Tadeusz Krzesoviak, Theater an der Wien: Seine Technik une Geschichte 1801–2001, Wien – Köln – Weimar 2002
- Carsten Jung, Historische Theater in Deutschland, Österreich und der Schweiz, Berlin – München 2010, s. 80–83
- Brigitte Marshall – Fritz Trumpi, Theater an der Wien – Das neue Opernhaus, Wien, in Igor Kovačevič (ed.), Beyond Everydayness: Theatre Architecture in Central Europe, Praha 2010, s. 118–123
Theater an der Wien ∙Linke Wienzeile 6∙1060 Wien ∙ Rakousko
Tickets: (+43) (0) 1 588-85 ∙ Tel. infos: (+43) (0) 1 588-30-660 ∙ E-mail: oper@theater-wien.at
www.theater-wien.at/index.php/de/fuehrungen1 ∙ www.youtube.com/user/theateranderwien ∙ www.facebook.com/TheateranderWien
Prohlídky: aktuální termíny na internetové stránce ∙ skupiny na objednávku
Red. KK
Autoři: Brigitte Marschall, Fritz Trümpi
Dodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data