Pravidelný divadelní život v Teplicích má počátek již v polovině 18. století, přesně roku 1751, kdy František Václav Clary-Aldringen zřídil domácí divadlo pro svou rodinu a  hosty.  Zásluhou Clary-Aldringenů vzniklo v Teplicích i první kamenné divadlo, a to podle návrhu J.A. Giesela v roce 1787 přístavbou k západnímu křídlu zámku. Sál měl kapacitu necelých 300 míst a majitelé jej pronajímali i kočovným společnostem. Později v roce 1855 bylo v Teplicích zřízeno letní divadlo v Trnovanském parku a později v letní aréně v zahradě lázeňského domu „U Věnce“ („Zum Rautenkranz“). Již v roce 1861 předložil teplický radní Franz Stradal návrh na stavbu stálého veřejného divadla. Myšlenku  se nakonec podařilo prosadit o deset let později v roce 1871, kdy městské zastupitelstvo přijalo rozhodnutí o stavbě divadelní budovy. Pro stavbu bylo vybráno místo na kraji Městského parku při dnešní ulici U císařských Lázní (tehdejší název Königsstraβe). Divadlo bylo určeno přibližně pro 800 osob a návrh na jeho stavbu vypracoval na doporučení Josefa Turby a Josefa Zítka drážďanský architekt Bernhard Schreiber. Novorenesanční stavba s rustikovaným přízemím a mohutnou trojdílnou sloupovou lodžií v patře však v noci z 31. na 1. září 1919 vyhořela. Následky požáru byly tak neblahé, že se město rozhodlo strhnout zbytky obvodových zdí a postavit divadlo nové.