enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Divadlo v paláci Dopz

Karl Kohn, Otto Kohn

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1929 | Stavba

Palác byl postaven v roce 1929. V podzemí budovy byl biograf a v přízemí sál, původně určený k různým společenským účelům, v němž byl za německé okupace zřízen divadelní sál.


(zobrazit)1947 | rekonstrukce
Divadelní sál byl roku 1947 přestavěn na divadlo.
(zobrazit)1949 | uzavření

(zobrazit)50. léta 20. století | Rekonstrukce
1962–1965

lidé

Karl Kohn |hlavní architekt
(zobrazit)Otto Kohn |hlavní architekt

německý architekt žijící v Praze. Řadu staveb projektoval společně se svým bratrem, architektem Karlem Khonem. K jejich nejznámějším realizacím patří jeden z domů obytného souboru „Molochov“ na Letenské pláni (1937 – 1938), dále funkcionalistický dům ve Veverkově ulici (1932 – 1933) nebo obchodní dům v Rybné ulici. Věnovali se také rekonstrukcím, např. Kolowratského paláce na Ovocném trhu v Praze.
Výběr staveb v publikaci:
Kohn, Otto: rodinný dům továrníka Janečka, Týnec nad Sázavou

In: http://www.muzeum-umeni-benesov.cz/useruploads/files/sumne_benesovsko/7.kohnotto.pdf

Více divadel

historie

Družstvo obchodních a průmyslových zaměstnanců (DOPZ) si nechalo svou spolkovou budovu postavit mezi lety 1926 a 1929 podle návrhu Otty a Karla Kohnových.  Palác byl řadový dům ve frontě Moravského náměstí. Vedle kina v suterénu a kanceláří se v jeho přízemí nacházel víceúčelový sál pro pořádání přednášek, konferencí, tanečních zábav a divadla. Během druhé světové války byl upraven pro české soubory, které přišly o možnost působit ve na svých dosavadních scénách. Zanedlouho po jejím skončení se stala na krátkou dobu scénou Divadla Julia Fučíka a poté Svobodného divadla, pro jehož potřeby byl sál dále v roce 1947 upraven a které zde působilo do roku 1949.  Hlediště mělo rozměry 35 na 18 metrů s kapacitou 360 sedadel v přízemí a 157 na balkóně. Jeviště mělo rozměry 10 na 7,1 metrů a bylo bez tahů a orchestřiště.

 

Budova byla na počátku padesátých let stržena a na jejím místě byla mezi lety 1952 až 1955 postavena nová podle projektu architekta Lubora Laciny s výrazovými prvky socialistického realismu. Do ní bylo opět neprojektováno kino, divadelní sál už ovšem ne.

 

 

 

Prameny a literatura:

 

JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl I. Divadla. Str. 26.

 

Tágy: První republika, divadelní sál

 

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

třiplustři=