enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Divadlo Alfred ve dvoře

Tomáš Kulík, Jindřich Smetana

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)10. 3. 1997 | Dokončení stavby
Realizace stavby se uskutečnila mezi říjnem 1996 a březnem 1997 podle projektu Jindřicha Smetanu a Tomáše Kulíka.
(zobrazit)1998 | Ocenění
Realizace byla oceněna v roce 1998 jako nejlepší novostavba v soutěži Grand Prix Obce architektů za rok 1997. Dále bylo divadlo Alfréd ve dvoře navrženo na evropskou cenu za architekturu Mies van der Rohe.
(zobrazit)2001 | Rezignace Ctibora Turby
v roce 2001 rezignoval Ctibor Turba na umělecké i organizační vedení scény

lidé

Tomáš Kulík |hlavní architekt
(zobrazit)Jindřich Smetana |hlavní architekt

R. 1979 absolvoval VŠUP v Praze u prof. Josefa Svobody, s nímž následně (až do r.1990) spolupracoval v Národním divadle - Laterně Magice. Vedle scenografie, výstavnictví a audiovizuální tvorby se věnuje v architektuře převážně kulturním stavbám. V oblasti divadelní architektury realizoval společně s ateliérem LO-TECH projekt pražského divadla Spirála - 1991. V autorském týmu s Tomášem Kulíkem realizoval divadlo mimů Alfred ve dvoře - 1997, Globe - 1999, Multimedia Cyber Dome Estrella - projekt 1998 a další projekty.

In:

Více divadel

historie

Ctibor Turba – mim, choreograf, režisér, pedagog AMU a významný představitel české pantomimy – se po restituci činžovního objektu na Praze 7 v 90. letech rozhodl pro mecenášsky odvážný a obdivuhodný, nekomerční čin – vybudovat ve vnitrobloku novou divadelní scénu zasvěcenou právě pantomimě a experimentu, tedy divadlu malých forem. Původní myšlenky vedly C. Turbu k úvahám o pouhém vztyčení provizorního divadelního stanu do prostoru dvora vždy na dobu sezony, ale kvůli hluku a zvukové náročnosti od tohoto záměru vbrzku ustoupil. S šířeji formulovaným úkolem „kamenného“ divadla se Turba obrátil nejprve na architekta a divadelníka Davida Vávru. Ale kvůli nevhodnému dispozičnímu řešení i zvolenému materiálu musel být projekt navržený Vávrou a Julií Schulzovou záhy opuštěn. Posléze Turba oslovil autorskou dvojici Jindřicha Smetanu a Tomáše Kulíka, s nimiž ho už pojily předchozí pracovní zkušenosti (rekonstrukce Studia Kaple v odsvěceném špitále v Nečtinách) a kteří měli s divadelní architekturou a scénografií bohaté zkušenosti.

Jindřich Smetana (1954) po absolutoriu VŠUP u Josefa Svobody spolupracoval se svým někdejším pedagogem na vytváření scénografických koncepcí v Národním divadle – Laterně Magice. Druhým spoluautorem je Tomáš Kulík (1954), který se v roce 1991 sešel se Smetanou v ateliéru LO-TECH; od té doby fungují společně v rámci platformy ANIMA-TECH. Zde se jejich autorský zájem hojně koncentruje na projekty ze sféry divadelní architektury, z nichž byla dosud realizována pražská divadla Spirála (1991) a Globe (1999) a mezitím v roce 1997 divadlo mimů Alfréd ve dvoře. Stavbu provedla firma Metrostav.

Novostavba kulturní instituce je nenápadně ukryta v jednom z vnitrobloků pražských Holešovic. Výrazné těleso divadla tak v působivém kontrastu rámují indiferentní dvorní fasády činžovních domů. Vestavění divadla znamenalo jednoznačné zkultivování neutěšeného dvora, kde se předtím sice nacházely vzrostlé stromy, ale také nevzhledné boudy pro garážování automobilů, tedy dehonestované místo, jakých je v rezidenčních Holešovicích stále překvapivě mnoho.

Svým úsporným výrazem proto budova radikálně kontrastuje s okolím, ale díky značnému zapuštění objemu pod úroveň okolního terénu, které si podmiňovaly odstupové vzdálenosti od přilehlých objektů, svou hmotou do prostředí optimálně zapadá. Zahloubení divadla do roviny sklepního poschodí také umožnilo napojení na stávající suterénní prostory ve dvou protilehlých činžovních domech. Tak mohou sloužit tyto prostory při vstupu do divadla pro návštěvníky, a to včetně baru, zatímco pod protějším domem se nachází zázemí pro herce.   

Nejvýraznějším prvkem celé novostavby je ovšem vlastní divadelní sál, který vytváří ve dvoře osobitý novotvar. Jedná se o pět rytmicky sestavených, v pravidelném sledu se zmenšujících portálů, v  jejichž přechodech vznikly pásy pro vsunutí skleněných polí, zaručujících požadované denní osvětlení interiéru, což byla i jedna z charakteristik projektového zadání. V interiéru se ale jednalo o co nejracionálnější propojení jeviště a hlediště. Kapacita divadla se pohybuje mezi 80-100 návštěvníky. Variabilita počtu diváků je dána upuštěním od standardního osazení sedadly ve prospěch šesti prostých odstupňovaných lavic, přístupných odspoda po bočních schodištích. Stejně tak lze proměnlivě upravovat scénu na rozměry 8x8 m nebo při vyjmutí portálů až 8x12 m. Odhalená  příhradová konstrukce krovu nese osvětlovací tělesa.

Autoři typologicky označili Alfréda ve dvoře za „zahradní divadelní pavilon“. Ctibor Turba vyjádřil technicistní charakter exteriéru v příměrech jako „transformátor, atomový kryt nebo železný fotoaparát“. To je dáno vnějším opláštěním betonových konstrukcí plechem v horizontálních pruzích. Přesto architekti počítali, že budova postupem času obroste zelení (přísavníkem pětilistým) a přirozeněji tak splyne se svým okolím.

Realizace byla oceněna v roce 1998 jako nejlepší novostavba v soutěži Grand Prix Obce architektů za rok 1997. Dále bylo divadlo Alfréd ve dvoře navrženo na evropskou cenu za architekturu Mies van der Rohe.

 Bibliografie:

- Turba, Ctibor: Nejjednodušší forma prostoru pro komorní komedie; Architekt XLIII, 1997, č. 12, s. 11-13.

- Z autorské zprávy: Architekt XLIII; 1997, č. 12, s. 16.

- Halík, Pavel: Pod krunýřem trilobita; Architekt XLIII, 1997, č. 12, s. 17.

- Divadlo pantomimy Alfred ve dvoře v Praze; Architekt XLIV, 1998, č. 12, s. 16.

- Hilmera, Jiří: Česká divadelní architektura, Praha 1999, s. 175.

- Třeštík, Michael (ed.): Kdo je kdo. Architektura, Praha 2000, s. 230.

- Kratochvíl, Petr & Halík, Pavel: Contemporary Czech Architecture / Tschechische zetigenössische Architektur, Praha 2000, s. 72-74.

- Kleinerová, Světlana: Divadelní architektura posledních deseti let; Stavba VII, 2000, č. 6, s. 53-59.

- Turba, Ctibor: Divadlo Alfred ve dvoře; Stavba VII, 2000, č. 6, s. 60-61.

- Švácha, Rostislav: Česká architektura a její přísnost. Padesát staveb 1989-2004, Praha 2004, s. 154-157.

- Svoboda, Jan E. & Noll, Jindřich: Praha 1945-2003, Kapitoly z poválečné a současné architektury. Praha 2006, s. 326.

Archiv:

osobní archiv Jindřicha Smetany

 

 

Tágy: dvorní přístavek, Postmoderní architektura, současnost

 

Autor: Vendula Hnídková

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

dvaplusdevět=