Národní dům (Česká beseda)
čp. 143-III | |
ukaž na mapě | http://ceskabesedaliberec.webnode.cz |
významné události
historie
Česká beseda, spolek české menšiny v převážně německém Liberci (Reichenbergu), zahájil svou činnost v červnu 1863. Už v následujícím roce sice Beseda získala dům na Nádražní třídě (dnes 1. máje), ale protože ten nevyhovoval jejich potřebám, už v roce 1867 jej opět prodala. V roce 1884 byla zakoupena druhá spolková budova už v dnešním umístění: dům 143-III Kateřiny Jakobové v ulici Na Rybníčku. Hned po zakoupení zde proběhly drobné stavební úpravy, ani ty ale plánovanému provozu nestačily. Už v roce 1885 tak nakreslil první, nerealizované plány na přístavbu tanečního sálu stavitel Mach. O dva roky později vytvořil nové návrhy ing. Pšeničný.
Už od počátků činnosti spolku ji poznamenaly rozbroje mezi německou a českou stranou. Německé obyvatelstvo dokonce sepsalo proti chystané stavbě petici a stavba následně nebyla povolena; pomohlo až odvolání k pražskému místodržitelství, magistrát se ale odvolal do Vídně, i tam byla stavba povoleno, ani to však obstrukcím místního stavebního úřadu nezabránilo.
Přístavbu sálu s jevištěm, vybaveným plynovým osvětlením, vedl stavitel Tauchmann. Kolaudace byla sice ohlášena na září 1888, magistrát ji však opět zhatil a sál nechal dokonce zapečetit kvůli údajnému rušení sousedů. Teprve po dalším kole odvolání do Prahy a do Vídně mohl být nový sál s kapacitou 450 míst (z toho 200 na galerii) až v roce 1890 otevřen. I poté však trvaly problémy s divadelním využitím – z bezpečnostních důvodů bylo např. nutné upravovat únikové cesty.
Už v roce 1894 se uvažovalo o nové přestavbě nebo přístavbě spolkového domu. První plány vypracoval o rok později stavitel Machovec, magistrát je však vrátil k přepracování. V roce 1896 přikoupila Beseda sousední dům čp. 144-III. Nové plány zohledňující novou situaci předložil v roce 1897 architekt Jan Vejrych (1856–1926) z Prahy. Návrh reprezentativní neorenesanční budovy byl ve stejném roce publikován v časopise Technický obzor, ale s realizací se ani nezačalo.
Další plány, schválené po dalších průtazích až v roce 1903, vypracoval místní stavitel Anton Worf. Stavba, kterou pod dozorem autora plánů prováděl stavitel Filip Trdlica ze Slatiňan, byla zahájena v dalším roce a provázely ji průběžné změny ve stavební dokumentaci. Budova se pro členy Besedy otevřela 22. prosince 1904, oficiální slavnost byla odložena na březen 1905. Konečná kolaudace proběhla až v červnu 1907.
Národní dům s hotelem a společenským sálem se po dokončení stal jednou z nejreprezentativnějších staveb ve městě. Styl stavby, florální secese, byl do určité míry i národnostní manifestací českých objednavatelů – vymezením se proti typicky německým historizujícím slohům. Spolu s hotelem Zlatý lev od stejného autora to byla nejkvalitnější ukázka secese ve městě.
V budově našla kromě spolkových místností místo restaurace i hotel. Z ulice Na Rybníčku v přízemí, z ulice U Besedy v prvním patře je umístěn velký obdélný sál s vysokými okny v jedné boční stěně. Sál měl bohatou malířskou výzdobu a jeho jeviště bylo dobře vybavené vší potřebnou technikou a malovanými dekoracemi včetně opony s iluzivní draperií.
Sál byl využíván i ke sportovním účelům. Jeviště užíval především divadelní odbor Besedy, obnovený po předchozích problémech v roce 1903, ale pronajímal ho i dalším spolkům a divadelním společnostem. V roce 1909 byla na jeviště na žádost divadelního odboru zavedena elektřina.
I po vzniku republiky pokračovaly národnostní třenice mezi německou a českou stranou. V Národním domě se v té době hrála česká divadelní představení, které městská rada nepovolila v městském divadle – včetně např. pohostinských návštěv Národního divadla.
V celé budově se průběžně řešily menší stavební úpravy většinou provozního nebo technického charakteru. Během menších úprav, které v roce 1929 navrhl architekt Zejdl, byla ve velkém sále vyměněna podlaha.
V roce 1938 zabrala objekt SA Gruppe NSDAP. Adaptace pro jejich účely navrhl drážďanský architekt Maximilian Heins von Mayenburg – dům byl přestavěn zhruba už do současné podoby. Zrušeny byly všechny restaurační provozy a podél sálu v zahrádce vyrostla přístavba – dnešní malý sál. Během úprav, prováděných v roce 1939, byl výrazně upraven i hlavní sál a zlikvidována byla jeho původní výzdoba a vybavení. Část vybavení jeviště (zřejmě dekorace) byla přesunuta do dnešního Šaldova divadla.
Po válce navrhl další menší úpravy opět arch. Zejdl a uvažovalo se o zakoupení dalšího domu v Orlí ulici (resp. bylo požádáno o jeho převedení přes národní správu).
V roce 1946 prováděl menší úpravy stavitel Emanuel Anděl, zaneprázdněný Zejdl pouze spolupracoval nebo dohlížel. O rok později projevilo o sál zájem městské divadlo, které tu chtělo zkoušet. Současně se objevily snahy o obnovu jeviště (divadelní spolek Jan Durych), nebyly ale peníze na jejich realizaci; veškeré snahy v tomto směru pak utnul vývoj po únoru 1948.
V roce 1950 přebralo celý dům sokolské družstvo Vzlet a Beseda se octla v jeho vnucené správě; v té době tu fungovala mj. turistická noclehárna. V roce 1954 předal Vzlet bez souhlasu Besedy budovu podniku Restaurace a jídelny, který se 1959 stal majitelem domu a kromě restaurace zde provozoval i hotel. Po požáru hotelu Radnice v roce 1971 bylo do hotelu Česká beseda přemístěno učňovské středisko.
V průběhu stavby nového jeviště Naivního divadla v letech 1974–1978 hráli v sále Besedy poté, co si jej vlastními silami provizorně upravili, herci Naivního divadla a jeho tehdejší součásti, Studia Ypsilon.
V roce 1991 byla budova hotelu navrácena České besedě. Přilehlý objekt 141-III získala Beseda až o rok později, ale o několik let později jej musela kvůli finančním potížím nájemce opět prodat. Oba domy byly v dost špatném technickém stavu. V roce 1996 byl zpracován celkový plán rekonstrukce a v celé budově Besedy od té doby probíhají částečné stavební úpravy spíše technického rázu.
Hlavní sál je dnes bez výzdoby, jeviště tvoří jen jednoduché pódium s oponou. Sál je využíván jen sporadicky a pro divadlo zřejmě vůbec.
Prameny a literatura:
– Magistrát města Liberce, Archiv stavebního úřadu, složka domu čp. 143-III
– J. Lhota, Národní dům v Liberci: Návrh architekta J. Vejrycha, stavitele v Praze. Technický obzor 5, 1897, č. 2 (20. ledna), s. 9–11; č. 3 (31. ledna), s. 19–20 a příloha I
– Jaroslav Tomsa, Dějiny budovy České besedy v Liberci. Liberec 1992 (Zprávy České besedy č. 70)
– Stanislav Technik, Liberecké domy hovoří II, Liberec 1993, s. 20–21
– kol., 90 let budovy České besedy (1905–1995) v Liberci, Liberec 1995 (Zprávy České besedy č. 78)
– Roman Karpaš (ed.), Kniha o Liberci, Liberec 1996 (2. vydání 2004)
– Jiří Hilmera, Česká divadelní architektura. Praha 1999, s. 51 (komentář pouze k nerealizovanému Vejrychovu projektu)
– Jaroslav Zeman, Liberec: urbanismus, architektura, industriál, pomníky, objekty, památky, Liberec 2011, s. 64
– Hana Chocholoušková, Sto let budovy České besedy v Liberci 1905–2005, Liberec 2005 (Zprávy České besedy č. 97)
– Hana Chocholoušková, Česká beseda: krajanské sdružení rodáků a přátel Liberecka – 150 let činnosti pro český národ a Liberec. Liberec 2013 (Zprávy České besedy č. 105)
Autor: Jiří Bláha
Jiří Bláha:
Divadlo Kolowrat, Jihočeské divadlo, Jiráskovo divadlo Česká Lípa, Městské divadlo Český Krumlov, Zámecké divadlo v Litomyšli, Divadlo Antonína Dvořáka / Kulturní dům, Divadlo Oskara Nedbala Tábor, Divadlo Lubomíra Lipského, Městské divadlo Turnov, Městské divadlo Železný Brod, Otáčivé hlediště Český Krumlov, Komorní divadlo Praha, Zámecké divadlo Kačina, Ta Fantastika (Black Light Theatre), Divadlo Palace Theatre, Divadlo Broadway, Studio dva, Zámecké divadlo Hluboká nad Vltavou, Studio Ypsilon, Loutkové divadlo v Lounech, Divadlo na Slupi, Tylovo divadlo Rakovník, Zámecké divadlo Valtice, Zámecké divadlo v Nových Hradech, Zámecké divadlo Žleby, Divadla a divadelní projekty Joana Brehmse, Městské divadlo v Mnichově Hradišti, Otáčivé hlediště Týn nad Vltavou, Docela velké divadlo, Zámecké divadlo v Měšicích, Národní dům (Česká beseda), Lidové sady, Městské divadlo, Městské divadlo, Městské divadlo Grein, Zámecké divadlo VitorazDodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data