významné události
lidé
historie
Původní název: Wolf and Glaserfeld Wäschefabrik für Herrenwäsche
Původní účel: továrna na praní prádla, dále továrna na výrobu knoflíků a kravat atp., od r. 1947 dílny divadla Komischen Oper
Autor: Georg Lewy
Datum vzniku: 1900
Styl: průmyslová historizující architektura konce 19. století
Přestavba: drobné úpravy na dílny divadla a následně kompletní rekonstrukce v rámci developerského projektu Opernloft – přestavba na byty, Pott Architects
Datum přestavby: 1947 dílny divadla Komischen Oper Berlin, 2008–2010 Opernloft
Současné využití: soukromé vlastnictví bytů (developerský projekt)
V místě bývalé továrny na praní prádla, následně divadelních dílen a v současnosti loftů v atraktivní poloze Berlin Mitte se původně nacházely parky a vinice. V polovině 19. století většinu z pozemků koupila rodina Wollank a postavila si zde vilu s rozlehlou zahradou. Podnikatelé Felix Glasfeld a Max Wolf se v letech 1890–1900 rozhodli poblíž vily postavit moderní továrnu na praní prádla značky Wolf and Glaserfeld Wäschefabrik für Herrenwäsche a přizvali architekta Georga Lewyho, aby na pozemek umístil novou šestipatrovou průmyslovou budovu a podél ulice třípatrový dům inspektora s průjezdem do dvora. Budova, postavená v roce 1890, je navržena z masivního zdiva a vychází ze stylu 19. století. Na fasádě jsou relativně malá a nahoře do oblouku tvarovaná okna a zvýrazněné vstupní portály. Fasáda je cihlová, tvoří ornament ve dvou barvách, žluté a červené. Jednotlivá patra jsou předělena několika původními schodišti. V 20. letech 20. století se firma na praní pánského prádla dostala do ekonomických problémů a zkoušela vyrábět např. kravaty či knoflíky, v roce 1941 ukončila svou činnost (není doloženo, zda to souviselo s židovským původem majitelů). Do roku 1945 se v budově šily válečné uniformy v rámci nucených prací během 2. světové války. Bombardováním byla většina budov zničena nebo těžce poškozena. Z vily majitelů zůstal pouze zahradní domek, zahrada samotná byla proměněna na rozlehlý park. Z továrny na Zehdenicker Strasse zůstal v dobrém stavu pouze domek inspektora a zbylá část budov továren byla určena k demolici, k níž nakonec nedošlo.
Prostory továren začaly od roku 1947 sloužit jako divadelní dílny pro Komische Oper v Berlíně. Výroba dekorací a kostýmů byla možná jen díky drobným přestavbám budovy. Posunuly se zdi nebo se udělaly otvory do stropů, na fasádu byl přistavěn masivní ocelový jeřáb, který přenášel mohutné dekorace z oken dílen do dvora přímo na nákladní automobily. V budově bylo umístěno zkušební jeviště, studio, baletní i orchestrální zkušebny. Po revoluci v roce 1989 zde bylo zřízeno experimentální hudební divadlo a prostor pro taneční představení. Po vybudování centrálních dílen divadel v roce 2007 poblíž východního nádraží (Der Bühnenservice Berlin) byly prostory opuštěny a v roce 2010 zrekonstruovány na lofty a penthousy pod developerským názvem Opernloft. Návrh zpracovali architekti ze studia Pott. Zachovávali většinu historických prvků a důsledně oddělovali nové a původní konstrukce. Snažili se co nejvíce zachovat velké prostory bývalé průmyslové budovy, a to v rámci velkoryse pojatých prostorů bytů a přilehlých obchodních ploch. Zachovali původní ornamentální cihlové prvky, a to jak na fasádě, tak ve vnitřních prostorech. Fasády byly citlivě sanovány a byl jim ponechán jejich původní historický charakter. Každý z bytů byl řešen samostatně mezi architekty a klienty. Podkroví bylo využito pro vícepatrové byty s ateliérovým prosklením, ve spodních patrech jsou navrženy dvoupatrové byty s možností využití dvora. Původní schodiště byla rekonstruována a z důvodů požární bezpečnosti dodány do zadního dvora nové skleněné schodišťové věže s výtahy. Pod předním dvorem je umístěno podzemní parkování s vjezdovými rampami. V suterénech jsou k dispozici sklepy k jednotlivým bytům.
Na více místech se architektům podařilo navázat na historii místa a zachovat většinu původních prvků. Nové materiály a povrchy se snažili používat tak, aby byly zřetelné oddělené. Architekti využili potenciál budovy, budova je celá uzavřena veřejnosti. Bytové domy jsou oploceny a jedná se o soukromý majetek, do kterého není možný přístup.
Autor: Marcela Steinbachová
Marcela Steinbachová:
Semperdepot, Schiffbau, Dílny Opernhaus Curych, Dílny divadla La Fenice, divadelní dílny Ateliers de la Monnaie, dílny divadla Teatro alla Scala, dílny, zkušebny, administrativa divadla Teatro di San Carlo, dílny divadla Teatro Regio v Parmě, dílny divadla Teatro dell'opera di Roma, am Wriezener Bahnhof, Französische Strasse 33D, Französische Strasse 30, Chauseestrasse 28, Zehdenicker Strasse, Newport Street, The Cut, South Bank, Purfleet, Vlhká, Malersaal, am Zwingerteich, divadelní dílny Royal Theatre Copenhagen, Les Ateliers Berthier, dílny a skladiště Divadla J. K. Tyla, Arsenal, kulisárna Královského zemského německého divadla, Apolinář, Divadelní ulice, Flóra, Korunní, PreslovaDodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data