Původní název: Les Ateliers Berthier

Původní účel: divadelní dílny a sklady divadla l'Opéra National

Adresa: Beaulevard Berthier 32, 17. obvod, Paříž

Autor: Charles Garnier

Datum vzniku: 1895–1898

Styl: historismus

Přestavba: Jean-Loup Roubert, 2001–2003, přestavba skladů a dílen na foyer a divadelní sál

Současné využití: divadelní sál a foyer divadla Théâtre de l'Odéon, sklady, malírny, dílny a zkušebna divadla l'Opéra National a divadla Théâtre de l'Odéon

Sklady a výrobna dekorací Les Ateliers Berthier pro pařížské divadlo l'Opéra National byly postaveny podle návrhu francouzského architekta Charlese Garniera (1825–1898), a to v roce 1895 jako náhrada za omylem zničené sklady a dílny na ulici rue Richer v roce 1894. Charles Garnier navrhl na základě vyhrané soutěže i samotnou stavbu pařížské budovy opery l'Opéra National, která se nyní nazývá jeho jménem (Opéra Garnier), nebo např. operu v Monte Carlu. Divadelní dílny a sklady divadla vytvořil ve spolupráci s inženýrem Gustavem Eiffelem a je jediným dílem průmyslového charakteru, které Garnier navrhl. Tato stavba stále slouží svému účelu a je částečně využívána veřejností i jako divadelní sál a foyer divadla Théâtre de l'Odéon.

Areál se skládá ze tří souborů jednoduchých budov (dílny jsou ve středu, sklady na východě a na západě), které jsou uspořádany symetricky kolem nádvoří, jež v současnosti slouží jako parkovací plocha nákladních vozidel. Fasády jsou zděné s přiznanými pohledovými „mlýnskými kameny“. Šikmé střechy s horními světlíky mají lehké táhlové ocelové konstrukce, které dodala firma Polonceau, jež je spojována s výstavbou Eiffelovy věže, pravděpodobně podle návrhu Gustava Eiffela. Malírny se nacházejí v centrální budově a využívají celý prostor stavby. V areálu se nacházejí dílny (truhlářská, zámečnická a další) a zkušební jeviště. Soubor je doplněn po obou stranách betonovými budovami skladů postavených v roce 1958. Ty jsou založeny na konstrukci tenkých železobetonových vertikálních vysokých žiletek (šířka 11 cm, výška cca 11,5 m) a mají šikmou střechu s horním osvětlením. Tyto budovy mají ocelová vrata vysoká 9 m a jsou zde zachovány původní zdvižné mechanismy a úchyty. Byly navrženy pro účely skladování deskových kulis a jednotlivé žiletky měly oddělovat jednotlivé inscenace.

Divadelní sklady a dílny navržené Charlesem Garnierem byly ve své době pojaty velkoryse a umožňovaly rozvoj k dostavbám i k částečným transformacím pro kulturní účely. V lednu roku 2003 byla část areálu transformována podle návrhu architekta Jeana-Loupa Rouberta, jehož úkolem bylo zde vytvořit dočasný divadelní sál Théâtre de l'Odéon s 365 místy a foyer jako náhradu za rekonstruovanou historickou budovu opery. Prostor měl být vrácen do své původní funkce po dokončení rekonstrukce opery. Sál si našel své podporovatele a návštěvníky a je stále v provozu. Nachází se v jedné z velkých hal bývalého skladiště a jeho návrh vychází z průmyslového charakteru místa. Má mobilní hlediště, které umožňuje změny v konfiguraci jeviště a má kapacitu 600 míst k sezení. Vstup do sálu, prodej vstupenek, bar a foyer se nachází v jednom z betonových skladišť z roku 1958. Je zde ponechán původní charakter stavby s přiznanými betony, doplněný o překližkové vestavby a neonová osvětlení.

Areál v současnosti slouží jako divadelní sál a foyer divadla Théâtre de l'Odéon, sklady, malírny, dílny a zkušebna divadla l'Opéra National a divadla Théâtre de l'Odéon, je součástí kulturního dědictví státu od roku 1990.

Autor: Marcela Steinbachová