Původní účel: divadelní dílny a malírny divadla The Old Vic Theatre

Datum vzniku: 1958

Styl: brutalistní architektura

Přestavba: Haworth Tompkins

Datum přestavby: 2008

Současné využití: studio divadla The National Theatre (The National Theatre John Lyon Education Studio)

Stavba divadelních dílen architekta Lyonse Israela Ellise z roku 1958 byla realizována jako první pro tento účel navržená budova v Anglii, a to v rámci dostavby sousedního divadla The Old Vic (poblíž nádraží Waterloo). Byla navržena z litého konstrukčního betonu s cihlovými výplněmi a sloužila své funkci pouze krátce. Byly zde umístěny malírny a výrobna dekorací a kostýmů, které se v souvislosti s výstavbou budovy The National Theatre v roce 1976 přestěhovalo do této novostavby. Plná hmota fasády podél ulice vyjadřuje umístění velkoprostorových převýšených malíren v horních patrech. Jedná se o prostory pouze s horním osvětlením, tedy bez oken a otvorů, fasáda v horních patrech tak působí zvláštním, jakoby slepým a robustním dojmem. V prostoru se malovaly deskové kulisy, které byly umisťovány na mechanické pohyblivé rámy. Přesunem dílen ztratila stavba Lyonse Israele Ellise svůj účel. V roce 2005 byla umístěna na seznam exemplárních anglických brutalistních staveb pod stupeň ochrany II (Grade II) a divadlo The National Theatre se rozhodlo ji v rámci vize NT Future předělat na studiový dům, a to i navzdory akustickým a tepelným nedostatkům i špatnému stavu konstrukčních betonů.

Rekonstrukci navrhovali na základě vyhrané soutěže architekti ze studia Haworth Tompkins, založeného v roce 1991 architekty Grahamem Haworthem (1960) a Stevem Tompkinsem (1959). Z dílen se v roce 2007 staly edukační centrum, studia divadla a veřejnosti přístupný archiv. Architekti chtěli ponechat stavbu v surovém stavu, ale nakonec museli nahradit poškozenou betonovou konstrukci asi z 50 procent konstrukcí novou. Jako vzpomínka na bývalou funkci dílen byla v prostoru ponechána původní stěna nasáklá barvami a lepidlem. Nové technické vybavení stavby je navrženo v industriálním charakteru (topení, osvětlení, větrání).

V budově je v současnosti umístěn veřejnosti přístupný archiv divadla, vzdělávací centrum, zkušebny a privátní studovny pro scénáristy. Cílem bylo transformovat objekt na inkubátor rozvoje idejí, prostory pro spisovatele, režiséry a ostatní divadelní profese, které zde své nápady mohou na místě testovat. Budova je otevřená veřejnosti, která je do ní zvána na základě venkovních nápisů. Je zde umístěn archiv NT, který se přestěhoval z viktoriánských skladů v Brixtonu, a první stálý prostor pro vzdělávání divadla The National Theatre John Lyon Education Studio.

Autor: Marcela Steinbachová