enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Městské divadlo Žatec

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)22.4.1849 | slavnostní otevření
V rámci slavnostního otevření se konalo první představení provedené skupinou žateckých německých ochotníků – kterési komedie Eugena Scribeho (pozdější zpráva hovoří o zcela neznámém titulu Hodnota ženy).
(zobrazit)1871 | rekonstrukce
V roce 1871 dalo město zavést do divadla – hlediště i jeviště – plynové osvětlení. Proběhla rovněž úprava balkonů a galerií, jejichž dispozice zůstala zachována do dnešní doby. Zmizela také hejtmanská lože, místo ní byly zřízeny lóže v proscéniu.
(zobrazit)60. léta 20. století | zásadní rekonstrukce
Zásadní rekonstrukcí prošlo divadlo v období mezi lety 1960 až 1969, projektantem obnovy divadla byl kolektiv architektů z Krajského projektového střediska v Ústí nad Labem. Dispozičně byl půdorys staré budovy divadla až na malé úpravy zachován, přibyl pouze patrový přístavek šaten vybudovaný při východním průčelí. Interiéry byly upraveny v duchu dobového designu a podle možností tehdejších dodavatelů. Původní štuková výzdoba a celkové modrobílé ladění interiéru bylo potlačeno ve prospěch unifikace 60 let.

lidé

historie

Počátkem 19. století se Žatec postupně stal významným centrem chmelařství. Začal se také  rozvíjet místní průmysl a s tím docházelo i k rozvoji kulturního života. Už ve třicátých letech 19. století se v žateckých hostincích hrála celovečerní představení, jak například dokládá divadelní plakát z roku 1839.  Roku 1848 byl představiteli města vznesen návrh na vybudování městského divadla. Zpočátku se uvažovalo o adaptaci některých ze stávajících budov města – například o bývalé kapli sv. Kříže, kde se v té době nacházela městská strážnice. Nakonec bylo 26. dubna 1848 rozhodnuto, že město zakoupí dům čp. 27 v dnešní Dvořákově ulici, tehdejší Rösselgasse vedle hostince U bílého koníčka. V únoru stejného roku shromáždil prozatímní výbor na stavbu divadla 200 podílníků, kteří vytvořili podnikatelskou společnost s individuálním vkladem 20 zlatých. Další finance získal výbor  z různých podpůrných sbírek občanů města a okolí. 16. června 1848 představil okresní inženýrský adjunkt Schulz stavební plány, které byly po některých úpravách schváleny a divadelní radou přijaty. Vedení stavby se ujal žatecký stavitel Antonín Grimm.

Základní kámen byl slavnostně položen  8. července 1848.  Již 22. dubna 1849 byla budova se slávou  otevřena a konalo se první představení provedené skupinou žateckých německých ochotníků – kterési komedie Eugena Scribeho (pozdější zpráva hovoří o zcela neznámém titulu Hodnota ženy). Jiná zpráva pak říká, že v září 1850 zahájil hry „v nově postaveném a vkusně vybaveném žateckém divadle“ principál Joseph M. Kotzky. Kočovné divadelní společnosti zajížděly do Žatce pravidelně i nadále, ale také silná tradice ochotnického hraní trvala téměř až do současnosti. Původní název  Stadttheater byl  po roce 1945 převeden do české podoby Městské divadlo, kterou nese budova dodnes.

Budova divadla měla v době svého vzniku  podle dobových fotografií vysokou atiku prolomenou kruhovými otvory rámovanými pilastry s dórskými hlavicemi. Ta byla zřejmě v pozdější době při některé z oprav střechy snesena. Balkon a galerie v jevišti měly jinou podobu než dnes, nebyly tolik vysunuty do sálu. Menší rozměry mělo rovněž orchestřiště. Hlediště obsahovalo pravděpodobně pouze jednu tzv. „hejtmanskou“ lóži.

V roce 1871 dalo město zavést do divadla – hlediště i jeviště – plynové osvětlení. Proběhla rovněž  úprava  balkonů a galerií, jejichž dispozice  zůstala zachována do dnešní doby. Zmizela také hejtmanská lože, místo ní byly zřízeny lóže v proscéniu. V roce 1904 přestalo divadlo vyhovovat technickým a bezpečnostním požadavkům, bylo uzavřeno až do roku 1910, kdy vznikl nový plán na přestavbu a úpravy objektu. K divadlu ve východní části přibylo nové bezpečnostní schodiště až ke galerii a byla nainstalována železná ohnivzdorná opona. Šatny, které  do té doby v divadle chyběly byly doplněny  ve všech patrech budovy. Došlo také na opravu střechy. V roce 1911 bylo divadlo znovu slavnostně otevřeno.

Zásadní rekonstrukcí prošlo divadlo v období mezi lety 1960 až 1969, projektantem obnovy divadla byl kolektiv architektů z Krajského projektového střediska v Ústí nad Labem.  Dispozičně byl půdorys staré budovy divadla až na  malé úpravy zachován, přibyl pouze patrový přístavek šaten vybudovaný při východním průčelí. Interiéry byly upraveny v duchu dobového designu a podle možností tehdejších dodavatelů. Původní štuková výzdoba a celkové modrobílé ladění interiéru bylo potlačeno ve prospěch unifikace 60 let.  To se rovněž týkalo nábytku, dřevěných a kovových prvků výzdoby divadla. Upravena byla také hlavní fasáda objektu, původní rustikované přízemí nahradily štukové lisénové arkády se stlačenými oblouky. Vstup do divadla byl přenesen do nové přístavby, s největší pravděpodobností byla snesena i vysoká atika budovy. Při opravách divadla v roce 2003 byl hlavní fasádě opět  navrácen vzhled z počátku 20. století, hlavní vstup se navrátil do přízemí původní budovy.

 

Současný stav:

Objekt divadla postavený na obdélném protáhlém půdoryse stojí jako řadový dům obrácený svým čtyřosým, dvouetážovým hlavním průčelím na sever. Pouze na této fasádě se zachovala původní detailní úprava. Hlavní vstup je veden dvěma vertikálními převýšenými půlkruhově zaklenutými portály ve středních osách fasády, půlkruhem klenutá jsou i okna v ostatních osách. Nad plochým  soklem modeluje  fasádu přízemí nepravá bosáž . V patře jsou členící pilastry vesměs zdvojené, nesoucí akantové hlavice. Okna zde mají profilovanou půlkruhovou archivoltu s klenákem, zdobeným akantovým listem a perlovcem. Vpadlé okenní parapety vyplňuje balustráda, ve cviklech leží vavřínové věnečky se stužkami. Vlys korunního kladí nese jméno divadla, římsu s podpírají volutové konzoly. Nad vnitřní dvojicí os leží trojúhelný štít s oválným otvorem ve středu a rostlinnými akrotériemi na vrcholu i nárožích.

Vnitřní dispozice divadla je dána omezenými rozměry úzké uliční parcely. Obdélný vestibul s hlavním vstupem obklopují za vnějšími osami průčelí trojnásobně protisměrně lomená  schodiště s původním zábradlím, spojující všechny úrovně hlediště. Hlediště má obdélný půdorys s půlkruhovým závěrem, lóže v proscéniu s mírně konvexními  parapety  a amfiteatrálně uspořádané balkony, přičemž tvar půdorysu prvního balkonu je konvex/konkávně zvlněný. Po stranách parteru a na balkoně byly pravděpodobně původně čtyři otevřené lóže. Balkon a galerii nesou litinové sloupky. Z původní výzdoby hlediště se zachovala mohutná profilovaná římsa obíhající vzdutou jevištní klenbu, maskarony hlavic sloupků nesoucích balkony a galerii a profilované obložení parapetů balkonů a lóží. Hledištní sedadla pocházejí ze šedesátých let 20. století, stejně tak obložení stěn světlou dýhou, které se kromě hlediště objevuje i v přiléhajících prostorách.  Hlediště osvětluje centrální kruhový lustr provedený v duchu doby poslední rekonstrukce. Za jevištěm pokračuje budova podélnou dispoziční částí, která plní úlohu dílen, šaten a zázemí divadla.    

Malovaná opona vytvořená a věnovaná divadlu v roce 1948 k třicátému výročí vzniku Československé republiky s dobově příznačným holdem „osvoboditelské  Rudé armádě“ je dílem Oskara Brázdy. Tapisérii pod názvem „Žatecké divadlo“ ve vstupním vestibulu  vytvořil  výtvarník Lubomír Fárka v roce 2003.

 

Prameny a literatura:

- Archiv stavebního úřadu MěÚ Žatec, stavební dokumentace Městského divadla, č.p.27.

- Deutscher Bühnenalmanach; Berlin 1851 s. 259-260.

- Saazer Anzeiger, Žatec, ročníky 1918-1921.

- Javorin, Alfred: Divadla a divadelní sály v českých krajích, Praha 1949, díl I.- Divadla, s.315-316.

- Kulturní měsíčník Žatecka, Žatec, ročníky 1977,1999.

- Venclík, Jaroslav: Rozhrnutá opona minulosti, Žatec 1999, s.1-39.

- Hilmera, Jiří,: Česká divadelní architektura; Praha 1999, s. 21.

- Kuprová, Jana: Žatecké divadlo v prvních letech po vzniku ČSR, Sborník okresního archivu v Lounech 10/2001, s. 229-264.

- Ebelová, Ivana & Holodňák, Petr ed.: Žatec, Praha 2004, s.286,321-323,347,409,464.

 

 

Tágy: Klasicismus, řadový dům, Rakouské císařství

 

Autor: Ludmila Hůrková

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

čtyřiplussedm=