Polský dům
Stanislav Bandrowski
alias Dom PolskiPoděbradova č. 53 / čp. 1152, | |
ukaž na mapě |
významné události
lidé
historie
Zatímco český Národní dům a Německý dům vznikly v polovině devadesátých let 19. století jako výsledek vzájemného potýkání a nevraživosti při snaze postavit kulturní centrum Moravské Ostravy, polská menšina se domohla svého kulturního stánku až na přelomu 19. a 20. století. Stal se jím Polský dům podle návrhu krakovského architekta Stanislawa Bandrowkého. Výstavba objektu probíhala od roku 1899 do srpna 1900. Slavnostní otevření Polského domu se uskutečnilo ve dnech 8. a 9. září 1900, kdy krakovská kočovná herecká společnost Ludwika Czystogórského sehrála tři jednoaktovky.
Bandrowski se v projektu novostavby inspiroval tvorbou tehdejšího předního krakovského architekta Teodora Talowského, který ve své tvorbě spojoval pozdní historismus v kompozici i detailu s prvky nastupující secese. Zatímco Talowského tvorba se vyznačuje architektonicky kultivovaným výrazem, Bandrowský sázel především na bizarnost a vytváření variací ze vzájemně nepatřičných prvků. Tato vyloženě eklektická metoda znamenala exploataci vzorů, nikoli jejich tvůrčí transformaci.
Dům na půdorysu ve tvaru L s nárožní vstupní věží koncentroval kolem této diagonální osové kompozice a motivu věže, završeného kopulovitou střechou krytou dekorativní mříží. Budovu z režného cihelného zdiva oživuje kontrast cihel a omítaných, světle natíraných ploch, pojatých jako přehlídka štukatérských prvků historizujícího tvarosloví. V něm Bandrowský použil klasicizující i novoromanticky pojaté prvky říms, štítů, arkád, frontonů a čučků s vegetabilními detaily. Střídáním nejrůznějších forem se architekt snažil dosáhnout malebnosti celku – u okenních otvorů například kombinoval vodorovné překlady se segmentovým a půlkruhovým zaklenutím, aby se ani jeden z těchto prvků nestal dominantní a neovládl různorodost celku.
Hlavnímu východnímu průčelí do Poděbradovy ulice dodává na vážnosti mělký rizalit, zdůrazněný termálním oknem hlavního sálu. Čtvercový rizalit vymezují po stranách mohutné pilastry, nesoucí římsu s malým trojúhelníkovým štítem se sochařskou výzdobou. Po stranách na římsu dosedá dvojice mohutných koulí s plastikami polských orlů. Vztah velkého okna sálu, malého štítku, mohutných pilastrů a plastické výzdoby je založen na kakofonii, nikoli na harmonickém zvládnutí celku. Zvalbenou střechu nad touto částí domu zakončuje příznačně k jejímu významu v rámci celé stavby dekorativní mříž. Historickou i aktuální a především symbolickou roli Polského domu akcentovaly i takové prvky, jako v režném cihelném zdivu zakomponované části zdiva z právě bořených krakovských hradeb – což mělo ve zdejším prostředí odkazovat na dobové polské ambice nejen kulturní a národní, nýbrž i politické.
V jižním křídle Polského domu se nachází sál obdélného půdorysu o rozměrech 16 × 9,5 m. Mělké obdélné jeviště s rozměry 9 × 5,5 × 9 × 6 m sloužílo příležitostným divadelním a hudebním vystoupením. Z východní strany se sál otevírá rozměrným termálním oknem do Poděbradovy ulice. Ze západní strany se pojila k sálu restaurace a jídelna, ze severu pak malý sál přístupný přímo z vestibulu. Současný stav sálu a interiéru objektu však není autorovi znám, protože budova není delší dobu užívaná a přístupná.
Význam Polského domu zdaleka nedosahoval v oblasti divadla takového významu, jako další dvě národní střediska – český Národní dům, nyní Divadlo Jiřího Myrona, a Německý dům, zbořený po skončení 2. světové války.
Architekt Stanislaw Bandrowski působil nějakou dobu v Krakově. V Moravské Ostravě kromě Polského domu realizoval v téže době ještě budovu Sofiiných lázní pro stavebníka Dr. Waclawa Seidla, původem Poláka z Krakova, významně angažovaného i při vzniku Polského domu. Tato velmi bizarní a novoromanticky pojatá budova taktéž se secesními prvky stávala naproti Polskému domu a svým pojetím rozvíjela výraz protilehlého objektu. Sofiiny lázně byly zbořeny v rámci asanace v sedmdesátých letech 20. století a obdobný osud hrozil i budově Polského domu. Rekonstrukce a přístavba s ozvuky postmoderních forem představuje lokální recepci nového stylu, vznikající v období „přestavby“, realizovanou však až po roce 1989. Její význam je spíše v tom, že vedla k zachování daného objektu a že doložila možnost rehabilitace staveb z 19. a počátku 20. století. Objekt a tamní sál následně sloužil k pořádání zábav, plesů, prezentací, nikoli k divadelním účelům.
Prameny a literatura:
– Úřad městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, spisovna Stavebního úřadu, katastrální území Moravská Ostrava, složka čp. 1152
– Blažena Gracová, K počátkům Polského domu v Ostravě, in: Ostrava: Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města 10, Ostrava 1979, s. 294–311
– Jindřich Vybíral, Zrození velkoměsta: Architektura v obraze Moravské Ostravy 1890–1938, Ostrava 1997, s. 12–13
– Pavel Zatloukal, O Moravské Ostravě jako „rezervaci“ architektury pozdní secese a art déco, in: Ostrava: Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 18, Ostrava 1997, s. 165
– Pavel Zatloukal, Příběhy z dlouhého století: Architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku, Olomouc 2002, s. 459–467
– Jindřich Vybíral, Zrození velkoměsta: Architektura v obraze Moravské Ostravy 1890–1938, Brno – Ostrava 2003, s. 33–35
– JŠt [Jiří Štefanides], Divadelní budovy a sály, in: Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy I (A–M), Ostrava 2005, s. 191
– Martin Strakoš, Průvodce architekturou Ostravy, Ostrava 2009, s. 139
– http://ostrava.idnes.cz/secesni-klenot-ostravy-ceka-znovuzrozeni-polsky-dum-se-bude-opravovat-1n3-/ostrava-zpravy.aspx?c=A120127_1723499_ostrava-zpravy_jog
Tágy: Austria-Hungary, Belle Époque, Fin de siècle
Autor: Strakoš Martin
Strakoš Martin:
Divadlo loutek Ostrava, Komorní scéna Aréna, Národní dům (s Městským divadlem Prostějov), Městské divadlo Zlín, Moravské divadlo Olomouc, Městské divadlo Krnov, Divadlo Jiřího Myrona , Divadlo Antonína Dvořáka , Polský dům, Soutěž na návrh lidového divadla v Moravské Ostravě v roce 1921, Soutěž na návrh Hanáckého divadla v Olomouci v letech 1921-1922, Divadlo Petra Bezruče, Dům kultury města Ostravy, Německý dům, Divadlo v Domě katolických tovaryšů v OstravěDodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data