Divadelní točna zůstane v Českém Krumlově až do roku 2016
Na zasedání výboru pro světové dědictví UNESCO, které se na konci června konalo v Seville, bylo schváleno, že otáčivé hlediště může v českokrumlovském zámeckém parku zůstat až do roku 2016. V posledních týdnech se mluvilo o tom, že bude muset být odstraněno ještě do konce tohoto roku. Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, provozovatel točny, dokonce zorganizovalo petici za její zachování. Vyslovilo se pro něj přes 107 tisíc lidí.
Úvahy o nutnosti odstranění točny se objevily už v roce 1992, kdy byl Český Krumlov zařazen na seznam světového dědictví UNESCO. Ze zámeckého parku měla zmizet do konce roku 1999, avšak ministerstvo kultury tuto lhůtu stále prodlužovalo. 24. června 20099 však iDNES.cz zveřejnilo zprávu, že památkáři chtějí využít úřednické vlády premiéra Fischera a točnu zrušit. Každoroční prodlužování smlouvy o provozu hlediště mezi Národním památkovým ústavem a Jihočeským divadlem přitom dosud bylo v podstatě jistou každoroční formalitou.
Zastánci setrvání točny v zámeckém parku v Českém Krumlově zdůrazňují nejen to, že se jedná o světový technický unikát, ale poukazují i na to, že točna, zřízená v roce 1958, je už nesmazatelnou součástí třísetleté historie zámeckého parku. Objevily se dokonce i návrhy na prohlášení točny za kulturní technickou památku.
U zrodu otáčivého hlediště v Českém Krumlově stál původem lotyšský divadelník Joan Brems (1907-1995). Ten se v roce 1945 usadil v Českých Budějovicích a stal se scénografem tamějšího Jihočeského divadla. Jeho cílem se stalo nejen navrhování scénických výprav, nýbrž usiloval o vytvoření nového divadelního prostoru. Brems využil příležitosti plenérového Jihočeského divadelního festivalu v Českém Krumlově a na jeho třetím ročníku v roce 1958 instaloval menší formu točny. 60 diváků z hlediště poháněného lidskou silou sledovalo inscenaci hry Lofter aneb Ztracená tvář Günthera Weisenborna. Už o rok později však byla zbudována strmě stoupající kovová tribuna pro 450 diváků umístěná na elektricky ovládané točně. V roce 1960 se pak hlediště opět rozrostlo, a to na 550 míst. V následujících letech byla zdokonalena také scénická, zejména světelná technika. V roce 1994 byla zprovozněna nová točna pro 644 diváků, umožňující oboustranně plynulý pohyb.
Záměrem Joana Bremse bylo “jako na širokém plátně rozvíjet děj kolem hlediště postaveného před letohrádkem Bellarie na otáčející se amfiteatrální konstrukci“. Už nedlouho po vzniku točny se však také začalo pociťovat, že neměnné prostředí zámeckého parku je pro řadu inscenací různého typu trochu stereotypní a jeho stálé součásti svazující. Nicméně diváky jsou zdejší představení velmi oblíbené: za 50 let existence hlediště zde bylo uvedeno 2810 představení a v loňské sezóně ho navštívilo 55 tisíc diváků.
Zkušební točna v roce 1958
Ruční pohon otáčivého hlediště v roce 1959
Joan Brems. model otáčivého hlediště, varianta z počátku 60. let
