2.       Jaká je situace na poli divadelní architektury ve vaší zemi?

Ksenia Piątkowska

Wyział Architektury, Politechnika Gdańska, Gdaňsk

ad 1.    Na naší fakultě se každý student po dokončení čtvrtého semestru postupně zaměřuje na jednotlivé druhy budov. To znamená, že každý student ví, jak navrhnout divadlo nebo jak navrhnout přístav či jiný industriální objekt. Všichni, kteří ukončí naši fakultu, by tedy měli mít přibližně stejné znalosti o budovách a technologiích budov. Divadelní budovy jsou jednou z částí těchto znalostí.

ad 2.    V Polsku je velké množství soukromých nebo polosoukromých divadel a také samozřejmě mnoho oficiální stálých divadel. Ale jako všude i tady jsou problémem peníze. Finanční podpora se hledá nejen v Evropské unii, ale také u soukromých investorů, a to může být problém. Proto v Polsku vznikají dokonce velmi malá divadla o několika členech, která jsou provozována v soukromých bytech. Především mezi mladými lidmi jsou velmi populární. Zdá se mi, že je u nás situace velmi podobná jako ve Slovinsku. A stejně jako Slovinci máme i my divadlo velmi rádi, rádi se smějeme a rádi pláčeme…

Péter Klobusovszki

Budapesti Műszaki és Gazdaságtudományi Egyetem/BME, Budapešť

ad 1.    Na budapešťské fakultě jsou jednotlivé ústavy rozdělené podle funkcí, to znamená, že tam existuje i Ústav navrhování veřejných budov, kde se studenti věnují kulturním i dalším veřejným stavbám. Toto rozdělení je ale pozůstatkem komunistického systému, který chtěl vychovat inženýry specializované jen na kulturní stavby, inženýry průmyslových staveb, inženýry navrhující obytné budovy. Mně se ten systém moc dobrý nezdá, protože architektura by neměla být takto dělena. Když je někdo dobrý architekt, umí vyprojektovat jak kulturní, tak třeba industriální stavbu. Přední není otázka funkce, ale otázka kvality architektury.

ad 2.    Myslím si, že není příliš dobrá, protože projekty tohoto typu jsou vždy politickým rozhodnutím. Dvě hlavní maďarské politické strany jsou ve stálém konfliktu. Jestliže jedna z nich rozhodne, že se postaví třeba nové divadlo, druhá řekne, že to nepodpoří. A maďarská architektonická veřejnost nemá příliš silné postavení, takže také nemůže nic prosadit. Je to trochu bezvýchodná situace.

Jiří Suchomel

Fakulta umění a architektury, Technická univerzita Liberec

ad 1.    Na liberecké fakultě architektury principielně žádný takový specializovaný předmět neexistuje, nemáme takto typologicky strukturovanou výuku. Ale nabízíme studentům široké spektrum úkolů, které pochopitelně zahrnuje i stavby tohoto druhu. Studenti si tedy mohou vybrat z několika možností semestrálních témat. Nabídka je trochu strukturovaná podle ročníků, takže projekty takového typu jako je divadlo nebo velká veřejná budova přicházeli dříve na řadu v pátém ročníku, dnes je to první ročník navazujícího magisterského studia. Kromě toho jsou taková zadání pochopitelně vypisována jako témata diplomových prací.

          Myslím si, že na všech školách architektury se divadlo zdá být už jakýsi definovaný problém. Všude vládnou v podstatě jakási historicky osvědčená schémata, mezi nimiž je tím hlavním kukátkové divadlo. Všichni vědí, že kukátkové divadlo je spolehlivé a zcela jistě funguje. Tento workshop má ale příležitost dostat se k jádru věci. Jednak proto, že je tady taková spousta mladých mozků, a pak i proto, že jsou tady přítomni lidé, kteří se divadlu nevěnují jako architekti, ale jako aktivní divadelníci. Je tu možnost pokusit se objevit jiné než právě ty tradiční možnosti zacházení s divadelním prostorem i vztahem divadla jako kulturní instituce k městu. Místo, které je pro workshop vybráno, je v tomto směru ideální, protože je v centru města a má celou řadu vztahů k okolí – některé jsou více definované, jiné jsou velmi volné. Domovní blok, kam má být nové divadlo situováno, je sám o sobě velmi zajímavé prostředí.