enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Žižkovské divadlo Járy Cimrmana

Jindřich Motejl

alias Žižkovské divadlo (1976- 1989), Žižkovské divadlo T. G. Masaryka (po 1989- 1996), Masarykova síň od 1919
historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1919 | Adaptace školní kaple na kulturní sál
Roku 1919 rozhodl poradní orgán městského zastupitelstva pro věci kulturní o zrušení kaple a adaptaci objektu k „lidovýchovným“ účelům. Vypracováním plánu rekonstrukce byl pověřen architekt Jindřich Motejl.
(zobrazit)1924 | Úprava jeviště
V roce 1924 bylo za dozoru stavitele J. Herinka rozšířeno jeviště, postaven jevištní portál, skladiště a divadelní šatna.
(zobrazit)1927 | Úprava a rozšíření interiéru
Bohumil Chvojka projektoval úpravy.

(zobrazit)1960 | Uzavření divadla

V roce 1960 bylo divadlo pro nevyhovující jevištní vybavení a zastaralé bezpečnostní zařízení uzavřeno.


(zobrazit)1977 | Otevření divadla po rekonstrukci

(zobrazit)1995 | Rekonstrukce
Zrekonstruováno jeviště a přistavěna předscéna.

lidé

(zobrazit)Jindřich Motejl |hlavní architekt
Stavitel, vrchní městský inženýr na Žižkově, řídil 1919 úpravu sálu z dosavadní školní kaple.

(zobrazit)Josef Herink |architekt
Stavitel, řídil úpravu sálu 1924.  

Bohumil Chvojka |architekt

historie

Dům, kde dnes hraje Žižkovské divadlo Járy Cimrmana (Štítného 5, čp. 520/III), prošel složitým vývojem co do prostorového řešení, funkce i pojmenování. Vznikl roku 1875, v jeho přízemí byl hostinec s velkou taneční síni ve dvorním křídle, nazývaný nejdříve U rytíře Dalimila, později U Jana Lucemburského. V první polovině osmdesátých let 19. století byl hostinec zrušen a taneční síň adaptována na kapli zasvěcenou P. Marii jako jediný sakrální prostor na Žižkově té doby. Poté, co byl v letech 1899–1903 postaven kostel sv. Prokopa, bylo v domě, zvýšeném o jedno patro, umístěno gymnázium a pak obchodní škola. Kaple dál sloužila jako školní, až roku 1919 byla zrušena a určena k adaptaci pro kulturní účely. Podle plánů žižkovského městského inženýra Jindřicha Motejla tak vznikla Masarykova síň, využívaná také k divadelním představením. Roku 1924 bylo pod vedením stavitele Josefa Herinka rozšířeno jeviště a zřízen jevištní portál, v roce 1927 architekt Bohumil Chvojka nahradil dosavadní galerie prostorným balkónem, nově upravil jevištní portál a k divadlu přidal vestibul se šatnami, místnost pro rekvizity a hlediště vybavil 336 sedadly. Přibylo nové osvětlovací zařízení.

V roce 1960 bylo divadlo pro nevyhovující jevištní vybavení a zastaralé bezpečnostní zařízení uzavřeno. Po rekonstrukci byla scéna uvedena do provozu v sezóně 1976–1977 pod názvem Žižkovské divadlo. Při další rekonstrukci roku 1986 byla kapacita hlediště snížena na 230 míst, roku 1995 bylo zrekonstruováno jeviště a přistavěna předscéna, přístupná po schůdcích na obou stranách i z hlediště. Po roce 1989 bylo Žižkovské divadlo přejmenováno na Žižkovské divadlo T. G. Masaryka. Od sezóny 1996–1997 nese celý objekt název Masarykův dům, zatímco divadlo samo hraje jako Žižkovské divadlo Járy Cimrmana.

Divadlo je umístěno v třípatrovém řadovém domě s novobarokní fasádou, rozdělenou do šesti os, otevřených sdruženými okny a v přízemí třemi domovními vchody v lichých osách. Přízemí člení ploché lizény, okna v patrech rámují pilastry s kompozitními hlavicemi. Na základní světle okrové ploše jsou sokl a lizény v přízemí středně šedé, pilastry v patrech světle zelené. Vchod do divadla je dvoukřídlými dveřmi v páté ose, zasazenými do mělkého, půlkruhem završeného výklenku. Za předsíní s pokladnou je vstup do foyeru, krytého šesti poli stlačené klenby, spočívající na bosovaných pilířích a pilastrech. V čelní stěně foyeru jsou vstupy do sálu o kapacitě 230 diváků. V mírně svažitém parteru je deset rovných řad, na čelním balkónu čtyři řady. Hlavní technická kabina se nachází vlevo za poslední řadou parteru, další za balkónem. Stěny sálu jsou hladké, plný balkónový parapet nese v pravidelných odstupech rozdělené drobné štukové rozety, stěny za balkónem i po jeho stranách člení prosté pilastry.

 

Literatura, prameny:

- Stavební archiv úřadu městské části Praha 3

- Javorin, Alfred: Divadla a divadelní sály v českých krajích, Praha 1949; I. díl, s. 240.

- www.zdjc.cz

 

 

 

Tágy: Novobaroko, Spolkový dům, Rakousko-Uhersko, Purismus

 

Autor: Jiří Hilmera

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

šestmínusdva=