enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Costanza e Fortezza

Giuseppe Galli da Bibiena

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)X.8.1723 | otevření

lidé

historie

V srpnu 1723 přijel císař Karel VI. do Prahy, aby se tu dal korunovat na českého krále. Návštěva byla spojena s řadou okázalých slavností, mezi nimiž zaujalo významné místo velkolepé představení opery „Costanza e Fortezza“, kterou k té příležitosti složil rakouský skladatel Johann Joseph Fux a pro jejíž provedení vybudoval za Jelením příkopem v těsné blízkosti hradní jízdárny velké otevřené divadlo Giuseppe Galli-Bibiena. Celá stavba zaujímala plochu přibližně 40×120 metrů, světlost scénického portálu činila téměř 20 metrů, celková hloubka jeviště téměř 70 metrů. Na rozdíl od interiérových divadel, kde se už od druhé poloviny 17. století běžně uplatňoval systém lóžově-pořaďový, vrátil se Bibiena v projektu hradčanského divadla až ke vzorům z přelomu 16. a 17. století. Hledišti dal tvar rozlehlého, na lyrovém půdorysu založeného amfiteátru, korunovaného sloupovou galerií nad nejvyšší řadou. Parter zůstal převážně volný pro stojící či promenující diváky, císařský pár měl svá křesla pod baldachýnem na vyvýšeném pódiu v ose parteru.

Také řešení jeviště mělo své specifické zvláštnosti. Výprava využila prakticky neomezených prostorových podmínek na volném prostranství a zároveň podřídila svou techniku daným možnostem scény pod širým nebem. Zcela přirozeně odpadlo k různým efektům jinak hojně využívané provaziště. Konstrukce oblíbených létacích strojů byla proto vyloučena. Do děje zasahující božstva se vynořovala z propadla v říčním toku, znázorněném suchými prostředky, anebo se objevovala v dekoraci vyjíždějící z hloubky scény a rozevírající se do podoby jakéhosi trojdílného oltáře. Pozadí scény nebylo možno uzavřít klasickými zavěšenými prospekty, ale uplatnila se tu do hloubky členěná soustava rozměrných stojek, které bočním posunem buď zakryly předchozí scenérii anebo naopak otevřely nový pohled na předtím skrytě vyměněnou dekoraci. Také boční kulisy se měnily atypickým a odjinud neznámým způsobem, a to postupným odklápěním na postranních závěsech jako listy v knize. Štědrých prostorových možností se však využilo i pro samu půdorysnou dispozici scény a dimenzování jejích dekorací. Hrací plocha tu neměla charakteristický lichoběžníkový půdorys barokních scén, jímž se zesiloval hloubkový perspektivní efekt. Hradčanské jeviště mělo protáhle obdélníkový půdorys. S jeho neměnnou šířkou se směrem do hloubky zjevně nezmenšovala ani výška kulis, takže i velké sborové scény v pozadí se odehrávaly v dekoracích přirozené velikosti. Konečně i jevištní „portál“ tvořily pouze dvě boční věže pod bizarními báněmi, nesoucí otevřené lóže pro dva oddělené trubačské sbory, které se působivým „stereofonním“ způsobem uplatnily v polyfonně koncipované předehře a patrně i v hymnickém závěru opery.

Literatura:

- Jiří Hilmera, Costanza e Fortezza: Několik poznatků k scénografii barokního divadla, Divadlo 9, 1958,  č. 4, s. 258266

- Jiří Hilmera, Costanza e Fortezza, Giuseppe Galli-Bibiena und das Barocktheater in Böhmen, Maske und Kothurn 10, 1964, s. 396–407

- Jiří Hilmera, Perspektivní scéna 17. a 18. století v Čechách, Praha 1965, s. 38–42

- Jiří Hilmera, Česká divadelní architektura, Praha 1999, s. 10–14; obr. 1–2

- Jana Spáčilová – Štěpán Vácha, New Insights into the Performance of Fux᾽s Opera Costanza e Fortezza in Prague in 1723, Music in Art: International Journal of Music Iconography 34, 2009, č. 1–2, s. 44–72

– Štěpán Vácha, Pražské divadlo pro operu Costanza e Fortezza (1723) v kontextu evropské divadelní architektury 17.–18. století, Divadelní revue 20, 2009, č. 1, s. 13–31 [online: http://host.divadlo.cz/revue/pdf/2009_1/013-017_Vacha.pdf]

– Štěpán Vácha a kol., Karel VI. & Alžběta Kristýna: Česká korunovace 1723, Praha–Litomyšl 2009, zejm. s. 133–172 a 441–449

– Štěpán Vácha, Pražské divadlo pro operu Costanza e Fortezza roku 1723: Rekonstrukce prostoru, typologie stavby a její inspirační zdroje, in Jiří Bláha – Pavel Slavko (eds.), The World of Baroque Theatre: A Compilation of Essays from the Český Krumlov Conferences 2007, 2008 and 2009 / Svět barokního divadla: Sborník přednášek z konferencí v Českém Krumlově 2007, 2008 a 2009, Český Krumlov 2010, s. 171–178 [anglická verze: týž, The Theatre Built for the Opera Costanza e Fortezza in Prague in 1723: Reconstruction of Its Space, Typology of the Structure and its Inspirational Sources, tamtéž, s. 179–186]

 

Tágy: Baroko, Habsburská monarchie

 

Autor: Jiří Hilmera

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

šestpluspět=