enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Centrum experimentálního divadla – Husa na provázku

Jiří Hakulín, Karel Hubáček, Jan Konečný

alias U stolu, Centrum experimentálního divadla
historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1708 | Barokní palác byl dostaven
Barokní Fanálský palác vznikl přestavbou v letech 1707-08, pravděpodobně podle projektu Ch.A.Oedtla.
(zobrazit)1968 | založení divadelního spolku
založení divadelního spolku
(zobrazit)80. léta 20. století | návrhy na novou divadelní stavbu
V průběhu 80. let vznikaly různé varianty návrhu budovy od architektů Václava Králíčka, Miroslava Masáka , ovšem konečná verze byla realizována Karlem Hubáčkem a Jiřím Hakulínem.
(zobrazit)1992 | otevření
Rekonstruovaná budova barokního paláce se pro veřejnost poprvé otevřela 11.ledna 1992  podle provedení architekta Jana Konečného.
(zobrazit)5.9.1993 | slavnostní otevření celého komplexu
Celý areál sestávající se z barokního paláce a Nové scény byl otevřen veřejnosti.
(zobrazit)1993 | architektonická soutěž Grand Prix
V roce 1993 získali autoři Divadla Husa na provázku první cenu v architektonické soutěži Grand Prix v kategorii novostavba.

lidé

Jiří Hakulín |hlavní architekt
Karel Hubáček |hlavní architekt
(zobrazit)Jan Konečný |hlavní architekt

Český současný architekt , který mj. pracoval jako scénograf v Národním divadle v Praze.

Literatura: Český biografický slovník XX. století. 2. K-P. Praha 1999; Výtvarní umělci Jihomoravského kraje. Brno 1985. - Katalog výstavy.

Více divadel

Miroslav Masák |architekt
Jan Šimek |malíř

historie

Divadlo zahájilo svou činnost v roce 1967 jako amatérský spolek profesionálních divadelníků, studentů uměleckých škol a jiných mladých tvůrců a nadšenců. Od roku 1968 působila skupina v prázdném prostoru tzv. Procházkovy síně v brněnském Domě umění. Od konce 60.let vznikaly první architektonické návrhy vlastní divadelní budovy, jež měla plně odpovídat a vyhovovat poetice a stylu „provázkovského hraní“, pracujícímu s variabilním prostorem a scénou. V roce 1983 vytvořili členové libereckého SIALu Miroslav Masák a Václav Králíček návrh divadelní novostavby, situované na Římské (Františkánské) náměstí; Karel Hubáček, další se spolupracujících architektů, umístil svůj projekt do zahrady kláštera minoritů, s prolukou do Orlí ulice. Ani jeden z plánů ovšem soudobá komunistická administrativa neschválila. Možnosti realizace se dočkal až návrh Václava Králíčka z roku 1985. Autor pracoval s představou rekonstrukce a dostavby stávajícího barokního paláce pánů z Fanalu (respektive Hausperských z Fanálu), přičemž hlavní důraz kladl na vznik volného, proměnlivého prostoru, jenž by dovoloval nejrůznorodější inscenační postupy a formy. Králíček projekt v následujících letech dále upravoval a přepracovával, a to i v době, kdy již vznikala hrubá stavba. Finální verzi projektu předložil v roce 1988, tentokrát však k  vzájemné shodě a porozumění mezi architektem a vedením divadla nedošlo. Na místo Králíčka nakonec nastoupili architekti Karel Hubáček a Jiří Hakulín. Rekonstrukce historické budovy paláce byla provedena podle architekta Jana Konečného.

Souběžně se vznikem novostavby, probíhala také rekonstrukce a adaptace Domu pánů z Fanalu, vstupního objektu celého divadelního areálu. Právě tato budova se pro veřejnost poprvé otevřela 11.ledna 1992 mnohahodinovou akcí nazvanou Otevření dveří, 17.ledna 1992 následovala premiérová inscenace Slavnosti růží Ištvána Örkenyho v upravených sklepních prostorách Fanalského paláce. Vlastnímu stěhování souboru do nového areálu předcházelo v květnu 1993 rozloučení s původním působištěm v Domě umění, pojaté jako inscenace-happening s názvem Posledních 24 hodin – bál vzpomínek. Slavnostní otevření komplexu proběhlo 5.září 1993. Odhalena byla exteriérová malba Milivoje Husáka Anděl a komediant, ve velkém sále nové budovy mohli diváci shlédnout obnovenou verzi hry Labyrint světa a Lusthauz srdce.

Původní název divadelního spolku v roce založení (1968) zněl Husa na provázku. O rok později však muselo být jméno pozměněno na Divadlo na provázku. Pod touto hlavičkou vystupovalo až do roku 1990, kdy byl název prodloužen na Divadlo Husa na provázku. Od roku 1992 je ke jménu připojována zkratka CED, tedy Centrum experimentálního divadla, kulturní instituce zajišťující provoz alternativních brněnských scén (Divadlo Husa na provázku, HaDivadlo a Divadlo U stolu).

Dům Divadla Husa na provázku je nárožní stavba, vyplňující jihovýchodní roh blokové zástavby pod petrským návrším. Čelní stranou směřuje objekt do prostoru Zelného trhu, boční jižní fasáda se otevírá do Petrské ulice, ze strany severní přiléhá k fasádě sousedního domu.

Areál divadla tvoří tři samostatné, slohově odlišné části. Půdorysně vytváří komplex kosodélník, jež se směrem k zadní straně trychtýřovitě rozšiřuje. Průčelní stavbou je Dům Hausperských z Fanálu, k němu ze západní strany přisedá venkovní, neboli Alžbětinská scéna, přecházející do Nové scény.

Barokní Fanálský palác vznikl přestavbou v letech 1707-08, pravděpodobně podle projektu Ch.A.Oedtla. Vystavěn byl na obdélné dispozici. Průčelí objektu je řešeno jako tříosé v přízemí a čtyřosé v patrové části. Přízemí dominuje středově situovaný vchod, ve vnějších osách jsou pravoúhlá okny. Ostění portálu, vyrůstající z kuželovitých patek, uzavírá stlačený záklenek, s drobným vrcholovým volutovým klenákem. Po stranách jej svírají kose natočené polopilíře, stojící na vysokých soklech. Ukončeny jsou jednoduchou toskánskou hlavicí. Na kladí, nesoucí alianční erb (Feliciána Julia Hausperského z Fanálu a jeho manželky), dosedá rozeklaná balkónová podesta.

První a druhé patro spojují čtyři vysoké pilastry zakončené iónskou hlavicí s festonem a býčí hlavou. Střední část prvního patra prolamuje dvojice vstupů na balkón. Stejně jako postranní okna, i ony vrcholí v trojúhelných frontonech zdobených vegetabilním ornamentem a středovým maskaronem. Jednoduchá pravoúhlá okna druhého patra obepíná profilovaná šambrána. Střed atiky nad korunní římsou akcentuje mohutná štuková lastura s dvěmi palmetami po stranách.

Dvoupatrová boční fasáda, směřující do Petrské ulice, se v přízemní části otevírá dvojicí pravoúhlých oken a jedním vstupem do restauračního zařízení. Východní nároží zdůrazňuje vysoký iónský pilastr s festonem a býčí hlavou, západní nároží armuje pásová bosáž. První i druhé patro je čtyřosé. Okna prvního patra vrcholí v segmentových suprafenestrách pokrytých palmetovým dekorem s centrálním maskaronem. Stejných formálních prvků bylo užito také u nárožního okna druhého patra, zbývající okenní otvory jsou jednoduché, bez dekorací. Objekt kryje mansardová střecha.

Divadelní sál byl ve Fanálském paláci založen v suterénu; vznikl propojením původních středověkých sklepení. Sál zaujímá podélnou dispozici, uzavřen je valenou klenbou. V půli přetíná prostor mohutný klenební pas, vymezující přibližně část jevištní a hledištní. K jevišti, v podobě dřevěné laťové podlahy, přímo dosedá první řada hlediště (tato první řada je tvořena jednoduchými mobilními sedátky). Nad ní se stupňovitě zvedají dřevěné podesty, osazené pohyblivými, volně postavenými sedadly. Hlediště pojme zhruba 70 diváků. Ve zbývajících suterénních prostorách byla zřízena šatna, hygienické zařízení a Galerie katakomby – obdélná síň, chodbou přímo spojená s vlastním divadelním sálem.

První a druhé patro paláce slouží jako administrativní a provozní zázemí divadla.

Na Dům pánů z Fanalu přímo navazuje venkovní Alžbětinská scéna. Otevřený středový prostor scény obklopují ze tří stran dvoupatrové pavlače, čtvrtou stranu tvoří (či uzavírá) fasáda přiléhajícího objektu Nové scény. Atriová scéna slouží k exteriérovým divadelním představením konaným od června do září. Krytého pavlačového hlediště může využít až 250 diváků. V případě potřeby je nekrytá plocha zastřešena mobilní nepromokavou plachtou.

Třetí z objektů Divadla Husa na provázku, tzv. Nová scéna, byla vystavěna na obdélném půdoryse, s diagonálně „seříznutou“ jižní stranou a konvexně prohnutou stranou východní a západní. Z krátké, diagonálně natočené jihovýchodní  fasády, vystupuje mělký rizalit, prolomený rozměrným šestidílným oknem. Boční osu fasády prosvětluje vertikální pás úzkých, do trojic členěných okenních otvorů. V mírném oblouku vedenou jižní fasádu, otevírající se přímo do Petrské ulice, člení čtyři velké pravoúhlé okenní plochy.

Fasádu zadní strany Nové scény prolamuje široký vjezd a vertikální pás čtvercových oken. Před hmotu objektu předstupuje rizalit. Objekt uzavírá rovná střecha, nad niž se zvadá podélná patrová nástavba se sedlovou střechou. Mezi nástavbou a okrajem jižní fasády vznikla výsečová terasa.

Do interiérové (přízemní) části scény se vstupuje z atria dvojicí postranních vchodů, případně středovou posuvnou prosklenou stěnou. Volný prostor foyeru přerušují pouze čtyři kovové nosné sloupy, drátěná šatní konstrukce a boční schodiště, přiznaná na vnějším plášti budovy obloukovitým vydutím fasády. Schodiště ústí přímo do divadelního sálu založeného na půdoryse obdélníka. Dřevěná palubková podlaha spojuje plochu jeviště a hlediště. Pevná hranice mezi nimi neexistuje, oba prostory se vzájemně prolínají, kontakt mezi herci a diváky se tak stává bližší a těsnější. Veškeré použité konstrukce jsou odnímatelné a přenosné, pro každé představení se staví jiná, původní scéna (naplňuje se tak  „provázkovská“ idea o volnosti a variabilitě prostoru a scény. Hlediště se buduje podle potřeby a typu hry pro 300-400 diváků. Sestává ze stupňovitých podest a mobilních sedátek. Přirozené světlo proniká do místnosti skrze rozměrnou prosklenou plochu východního schodišťového tubusu. V případě potřeby zatemňují sál závěsy.

Z prvního patra pokračuje schodiště dále na kovové galerie, umístěné po stranách a v závěru divadelní místnosti. Využívány jsou jako balkónová místa k sezení, východní boční galerie zároveň slouží jako spojovací komunikační prvek mezi scénou a zázemím divadla.

Z jižní strany přiléhají k divadelnímu sálu místnosti provozní - herecké šatny, koupelny, sauna. Ve třetím patře se nachází zkušebna, na niž navazuje rozlehlé venkovní terasa, otevírající se do Petrské ulice.

V roce 1993 získali autoři Divadla Husa na provázku první cenu v architektonické soutěži Grand Prix v kategorii novostavba.


Použité prameny a literatura:


-Fotografická dokumentace, Fotoarchiv Muzea města Brna

-Palác Hausperků z Fanálu. Vyměřování historické architektury v okrese Brno město, 1967 (uloženo v NPÚ ú.o.p. v Brně)

- Projektový úkol na stavbu: 1. Tech.podlaží, IS a příprava stavby. „Divadlo na provázku“ – Brno. Datum III./85 (uloženo v NPÚ ú.o.p. v Brně)

- Projektový úkol na stavbu: 2. Budova scény. „Divadlo na provázku“ – Brno. Datum III./85 (uloženo v NPÚ ú.o.p. v Brně)

- Projektový úkol na stavbu: 3. Vnitřní práce, zařízení a venkovní úpravy. „Divadlo na provázku“ – Brno. Datum III./85 (uloženo v NPÚ ú.o.p. v Brně)

- Vlček M. & Turza K.: Rekonstrukce paláce Hausperků z Fanalu. Projektový úkol, 1986 (uloženo v NPÚ ú.o.p. v Brně)

 - Oslzlý Petr: Divadlo v pohybu (IV) – Brno 1993, Brno 1993

 - Švácha, Rostislav: Provázek na tahu, in:Architekt 22, 1993, s.1,3.

- Cena v kategorii novostavba. Divadlo Husa na provázku, Brno, in: Architekt 1/2, 1994, s.4. -- Stavba roku 1994.

- Samek, Bohumil: Umělecké památky Moravy a Slezska, 1.svazek A/I,  Praha 1994, s. 142.

- Kratochvíl, Petr & Halík, Pavel: Česká architektura (Czech Architecture) 1989-1999, Praha 1999, s.32-33.

- Oslzlý, Petr a kol.: Divadlo Husa na provázku 1968/7/ - 1998 ( kniha v pohybu I…), Brno 1999

- Kleinerová, Světlana: Novostavby a přestavby divadelních scén v České republice, 1989-1999. Diplomová práce, Katedra teorie a dějin výtvarných umění, Univerzita Palackého Olomouc, 1998 – 2000 , s. 30-36 (uloženo na Katedře dějin umění Palackého univerzity Olomouc).

 

Tágy: Baroko, Komunistické Československo, současnost

 

Autor: Kateřina Kohoutkova - Gabrhelíková

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

osmmínustři=