Lidové divadlo
alias Vojanovo divadlo ve Svitavách, Lidové divadlo Eduarda Vojana ve Svitavách, Závodní klub ROH VigonaM. Horákové 20 | |
ukaž na mapě |
významné události
historie
Svitavy byly jedním z center Hřebečska, německého jazykového ostrovu ve východních Čechách a Moravě.
Do Svitav zajížděly profesionální německé herecké soubory již v první polovině 19. století. Amatérské divadlo se v německy mluvících Svitavách začalo hrát v 80. letech 19. Století, značnou aktivitu vykazoval divadelní odbor Spolku německých pomocníků a dělníků (Deutscher Gehilfen- und Arbeiterverein) po roce 1892. Představení se pořádala především ve Willimkově restauraci, v zahradním salonku na Střelnici, postavené roku 1833, a později v sále hotelu Městský dvůr. Tělocvičný spolek si roku 1904 nechal postavit Jahnovu tělocvičnu – Jahnturnhalle, která byla následujícího roku také adaptována pro divadelní účely.
Další scénou byl sál v Dělnickém či Lidovém domě, který si nechala postavit v roce 1904 pro své kulturní i politické potřeby Svitavská sociální demokracie. V něm se vedle divadla konaly maškarní plesy, schůze. V roce 1915 byl sál upraven i pro promítání filmů. V roce 1919 byl rekonstruován, aby lépe vyhovoval divadelnímu provozu podle návrhu architekta Rischavého, který také řídil stavební práce. Tentýž rok byl také otevřen pod názvem Elysium. Souběžně zde byly promítány i filmy a vedle scény pro ochotníky fungovalo jako stagiona. Využíval ji v roce 1921 založený Německý divadelní spolek (Deutscher Theaterverein) a vedle něj do města zajížděly i profesionální německé soubory z Brna, Moravské Ostravy či Opavy či dokonce čas od času z Rakouska a Německa. Pro malá města, kde by se dostatečně dobře neuživil herecký soubor, se na počátku dvacátých let organizovala společnost Divadlo svazu moravských měst (Mährische Schauspielertruppe). V roce 1925 přešla nemovitost za částku 530 tisíc Kč v dražbě do majetku města a to nechalo sál opět upravit. Divadlo bylo znovuotevřeno 21. února 1925. Zařízení sloužilo jako víceúčelové kulturní centrum, do kterého zajížděly divadelní soubory. Následně bylo v roce 1927 nově vymalováno a vybaveno a rozšířeno orchestřiště.
Po druhé světové válce bylo kino přejmenováno na Stalingrad a stalo se majetkem města. Podobně jako v jiných městech po odsunu německých obyvatel po roce 1945, i zde vznikl 12. července 1945 divadelní soubor, který se v tomto případě nazýval Čapkova scéna a který se uvedl v říjnu téhož roku hrou Naši furianti od L. Stroupežnického. 27. června roku 1946 se sdružili i další ochotníci pod jeden soubor nazývaný Lidové divadlo, které zahájilo dne 3. října 1946 své veřejné působení představením hry Velbloud uchem jehly od Františka Langra. V roce 1947 byla spolku městem pronajata budova kina Stalingrad, kterou si ochotníci nejdříve museli svépomocí opravit.
Do divadla se vcházelo skrze patrový dům se sedlovou střechou, která nevykazovala tradiční znaky, které by dovolily identifikovat divadlo kromě nápisu. Hlavní fasáda byla asymetricky rytmizována čtyřmi lizénami, z nichž dvě střední svíraly hlavní vchod. K hmotě hlavní budovy přiléhala ze zadu převýšená hmota provaziště a za ní prostor hlediště. Z pravé strany byla k frontě fasády připojena nízká přístavba. Chodba z hlavního vchodu z tehdejší ulice Rudé armády (dnes M. Horákové) vedla do širokého ochozu na jedné boční straně hlediště. Tam se nacházely šatny a pokladna. Hlediště s elevací o rozměrech 16 na 13 metrů mělo celkovou kapacitu 620 sedadel. Sál s elevací a orchestřištěm byl obehnán ze tří stran galerií. Jeviště o rozměrech 11 na 9 metrů bylo vybaveno 4 propadly a provazištěm s 8 tahy.
Po převratu v roce 1949 bylo divadlo organizačně vřazeno pod ZK ROH n. P. Vigona. Rekonstrukce budovy proběhla mezi podzimem 1953 a jarem 1955. Divadlo bylo znovuotevřeno Fidlovačkou od J. K. Tyla. V 80. letech 20 století se již budova nacházela v havarijním stavu a byla odsouhlasena její demolice, ke které však nakonec nedošlo. Posledním představením zde uvedeným byla hra Paní mincmistrová v roce 1989. Městští zastupitelé rozhodli v roce 1995 o prodeji chátrajícího objektu soukromníkovi, který by byl ochoten investovat potřebné finance do opravy střechy, divadelní techniky, sedadel a protipožární bezpečnosti. Do budovy se tak měla vrátit kultura, ale místo toho se z budovy stal sklad ovoce a zeleniny a dále chátral, přičemž se zde vystřídalo několik majitelů. V novém tisíciletí zde poté vznikla restaurace.
Zdroje a literatura:
JAVORIN, Alfred. Divadla a divadelní sály v českých krajích : 1. díl, Divadla. Praha: Umění lidu, 1949. Str. 282 - 283
SOCHOROVSKÁ, Valeria. Listy z deníku Lidového divadla ve Svitavách. 1. vyd. Praha: Práce, 1961. 87, [3] s. Život v klubech; Sv. 85.
FIKEJZ, Radoslav a VELEŠÍK, Vladimír. Kronika města Svitavy. Svitavy: Město Svitavy, 2006. 396 s. ISBN 80-239-7488-2. Str. 288
KAREŠ, Jiří: Divadelní život ve Svitavách od roku 1945. In: Vlastivědný sborník okresu Svitavy. Svitavy: Okresní muzeum dělnického hnutí, 1981-1989. ISSN 0862-4690. Roč. 1982–1983.
HAVLÍČKOVÁ, Margita, PRACNÁ, Sylva a ŠTEFANIDES, Jiří. Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku = Deutschsprachiges Theater in Mähren und Schlesien. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011-2014. 3 svazky. VZ Morava. Divadlo; sv. 4-6. Odborná publikace. ISBN 978-80-244-2891-8. Díl. 3, Str. 197 – 213.
Autor: Jan Purkert
Jan Purkert:
Divadlo Drak, Divadlo Šumperk, Malé divadlo České Budějovice, Městské divadlo Děčín, Slovácké Divadlo, Stálá divadelní scéna Klatovy, Těšínské divadlo Český Těšín, Národní dům, Pelcovo divadlo Rychnov nad Kněžnou, Dům kultury Žďár nad Sázavou, Divadlo ve Valdštějnské zahradě, Přírodní divadlo Divoká Šárka, Palác Akropolis, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Bytové divadlo Vlasty Chramostové, Boučkovo loutkové divadlo v Jaroměři, Divadlo Lampion, Městské divadlo, Divadlo na Výstavišti, Záloženské divadlo v Chrudimi, Německé divadlo Plzeň, Divadlo Alhambra, Soutěž na Ústřední dům armády, Prozatímní divadlo , Studio dell arte / Solnice, Jiříkovo Divadlo, Městské divadlo Na Poště, Divadlo v hotelu Piast, Divadlo Brandýs nad Orlicí, Divadlo na Nivách, Divadlo v paláci Typos , Lidové divadlo , Kulturní dům DELTA Břeclav, Divadlo Karla Čapka Děčín, Pašijový dům, Městské divadlo, Městské divadlo v Nadsklepí, Divadelní Dvorana, Městské divadlo, Lidové divadlo, Městské divadlo Nový Bor, Jiráskovo divadlo, Městské divadlo, Městské divadlo, Divadlo v Kotcích, Kino Marx, Kulturní dům, Tylovo divadlo, Divadlo Z, Dělnický dům, Soukenické divadlo, Divadlo Krakonoš, HaDivadlo, Německý dům, Kabinet múz, Loutkove divadlo Radost, Besední dům, Divadlo Dialog, Bezbariérové divadlo BARKA, Buranteatr, Klub Starý pivovar, Závodní klub, Divadlo Konvikt, Divadlo 29, Měšťanská beseda, Divadlo Čas, ROX/NOD, Goja Music Hall, La Fabrika, Multikulturní centrum Fabrika, Loutkové divadlo, Hoffmannovo divadlo, Malá Scéna , Městské divadlo, Divadlo v Lidovém Domě, Dům kultury, Kulturní Dům Karlov, Divadlo Boleradice, Dům kultury Metropol, Kulturní epicentrum Bazilika, Klicperův dům, Kulturní dům TRISIA, Divadlo Čtyřlístek, Národní dům, Kulturní dům Petra Bezruče, Multifunkční centrum, Studio Beseda, Městské divadlo, Diod - divadlo otevřených dvěří, Bouda, Klub Dividýlka - Hejtmanský Dvůr, Divadlo Miroslava Horníčka, Národní dům, Zámecké divadlo v Měšicích, České divadlo na Malé Straně v Kajetánském domě, Nové české divadlo v Růžové ulici, Divadlo Polárka, Divadlo Počernice, Reduta, Divadlo v nové radnici, Comoedien-Haus, Divadlo Orfeus, Zámecké divadlo v Duchcově, Městské divadlo, Zámecké divadlo ve Velkých Hošticích, Kulturní dům Akord, Městský Dům Kultury, Comoedien-Haus, Zámecké divadlo v Teplicích, Zámecké divadlo v Třebíči, Zámecké divadlo Holešov, Zámecké divadlo v Jezeří, Zámecké divadlo v Náchodě, Městské kino Jas, Plzeň Jižní předměstí, Kulturní Centrum Zahrada, Lesní divadlo, Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí, Klub Cirkus, Zámecké divadlo v Jaroměřici nad Rokytnou, Zámecké divadlo v Jindřichově Hradci, Zámecké divadlo ve Slezských Rudolticích, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Thunovské divadlo, Divadelní studio Marta, Zámecké divadlo v Bystřice pod Hostýnem, Zámecké divadlo v Roudnici, Zámecké divadlo v Žamberku, Zámecké divadlo, Divadlo Kampa, Divadlo Mana, KC Semilasso, Malá scéna, Divadlo Pluto, Divadlo pod lampou, Kulturní dům Peklo, Divadlo Na Kopečku, Divadlo EXIL, Divadlo Gong, Divadlo J. K. Tyl, Kabaretní divadélko Labuť, Divadlo Dobeška, MeetFactory, Divadlo Refektář, Divadlo U Valšů, Kulturní dům Střelnice, Kladenské divadélko, Kulturní středisko Lovoš, Divadlo rozmanitostí, Divadlo Karla Hackera, Kulturní dům Crystal, Labyrint Divadla Drak, Loutkové divadlo Srdíčko, Přerovský Kašpárek, Aréna Na hradbách, Divadlo v radnici, Kabaret Lucerna, Divadlo Tramtarie Olomouc, Scéna loutkového divadla, Kulturní dům Na Rybníčku, Kulturní Centrum, Kulturní centrum, Dům kultury, Kulturní dům, Kulturní centrum Kaskáda v Bílině, Divadlo bez Hranic, Městské kulturní zařízení, Národní dům, Dům Kultury Poklad, Malostranská beseda, Německý dům, Hotel Friml, Lidový dům, Dům kultury, Malá scéna, Dům Kultury, Královské městské národní divadlo, Loutkové divadlo, Divadlo v Růžodole, Dělnický dům, Malé divadlo (staré), Národní dům, Divadlo v Ústavu Choromyslných, Městské divadlo, Hornický dům, Lidový dům, Letní divadlo Budilovo, Divadelní sál, Městský dům, Městské divadlo, Národní dům, Besední dům, Lidový dům, Colloseum, Divadlo Deklarace, Městské divadlo, Národní Dům, Divadlo feriálních osad, Městské divadlo, Tylovo divadlo, Divadelní sál radnice, Divadlo dětí, Katolický dům, Spolkový dům, Záloženský dům, Městské divadlo, Husův sbor, Záloženský dům, Městské divadlo, Divadelní svět loutek, Sokolský dům, Měšťanská beseda, Divadlo v sokolovně, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Elysium, Dělnický dům, Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni, Katolický dům, Royal Theatre and ClubDodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data