enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Jiříkovo Divadlo

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1861 | POČÁTKY DIVADELNICTVÍ
Spolek divadelních ochotníků v Poděbradech byl z iniciativy Václava Hráského založen v roce 1861. Ochotníci pro svá představení využívali prostory bývalé kaple na poděbradském zámku. V letech 1879-1883 ochotníci hráli v sále hostince „U zeleného stromu“.
(zobrazit)18.12.1881 | otevření
Na počátku osmdesátých let se obec rozhodla poskytnout část opuštěných kasáren s přilehlým pozemkem ochotnickému spolku k výstavbě stálého divadla. Zprvu prostý vnitřní sál byl roku 1886 rozšířen o osm lóží. Autorem celé výzdoby byl pražský malíř Gustav Kubeš.
(zobrazit)1886 | rekonstrukce
Divadlo bylo přestavěno nákladem 1.400 zlatých.
(zobrazit)90. léta 19. století | rekonstrukce
Roku 1890 znovu upraveno (dřevěná podlaha vyměněna za betonovou a pod-pěrné sloupy za železné). Roku 1893 přistavěna byla místnost pro dekorace. Roku 1896 vystavěny nové šatny nákladem 1.315 zlatých.
(zobrazit)00. léta 20. století | rekonstrukce
Roku 1901 byl odstraněn přístavek do ulice, hlediště rozšířeno a zřízena nová galerie. Roku 1909 podniknuta byla další pronikavá úprava vnitřku budovy.
(zobrazit)1920 | rekonstrukce
V roce 1920 byl založen Sbor pro postavení Jiříkova divadla, který si za cíl vytyčil obstarání financí pro stavbu nového moderního stánku Thalie. Neboť se peníze pro tento účel scházely velmi pomalu, rozhodl se v polovině dvacátých let spolek ochotníků prozatím přistoupit alespoň k modernizaci stávajícího divadla, provedené podle plánů Oldřicha Kerharta, a bylzaveden vodovod.
(zobrazit)22.2.1937 | Požár
Požár, který Jiříkovo divadlo zachvátil nad ránem dne 22. února 1937, budovu zcela zničil přes zásah početných hasičů. Tato událost urychlila pozvolné přípravy na novostavbu moderního divadla.

lidé

historie

V roce 1861 byl v Poděbradech z iniciativy Václava Hráského založen Spolek divadelních ochotníků. Divadelníci pro svá představení využívali prostory bývalé kaple na poděbradském zámku, kterou jim propůjčil baron Sina. Jednalo se o nízkou klenutou místnost s jedním vchodem a 3 okny s malým jevištěm zabírajícím asi jednu třetinu místnosti.  V místnosti byly také herecké šatny pro dámy ve výklenku okna a pro pány v bývalé sakristii.  Malíř vídeňské opery J. Kautský pro ně namaloval některé dekorace a také oponu, která zobrazovala krále Jiřího s žezlem a korunou na pozadí Labe a poděbradského zámku.  Poslední představení zde odehráli 24. 8. 1879. V letech 1879-1883 ochotníci hráli v sále hostince „U zeleného stromu“, kde byli nuceni stavět jeviště pro každé představení, neboť tento sál byl využíván také pro další společenské účely.

 

Ochotníci se tak pro nepříznivé podmínky rozhodli, že si vybudují svou vlastní budovu. Při řešení tohoto záměru  jim vyšlo vstříc město. Městský výbor na svém zasedání 9. 6. 1881 rozhodl, že poskytne zadarmo ochotnickému spolku k výstavbě stálého divadla část opuštěných jezdeckých kasáren s přilehlým pozemkem, která se nedávno uvolnila s odchodem posádky dragounů.  Město zůstalo majitelem parcely, ale ochotníci ji mohli bezplatně využívat po dobu, kdy bude sloužit divadelním aktivitám. Město také věnovalo na stavbu divadla materiál z bouraných částí kasáren, který byly vybudovány z předchozí budovy špýcharu, postaveného na začátku 19. století. Spolek měl vybudovat svůj stánek na vlastní náklady.  Roku 1881 se ustanovil komitét pro zbudování divadla, do kterého město určilo své dva zástupce.  Přestavba započala  1. 7. 1881 vybouráváním interiérů budovy.  Práce pokračovaly do listopadu a nové divadlo bylo slavnostně otevřeno hrou Dcery pana Zajíčka 18. 12. 1881.  

 

Budova divadla představovala přízemní nárožní stavení se stupňovitými štíty v novobarokním duchu. Měla tříosé průčelí obrácené do dnešní Divadelní ulice, které bylo členěno lizénami a pravidelnými plastickými rámy.  Vzhledem spíše připomínala větší selské stavení. Jednoduchý sál obehnaný galerií na úzkých konzolách s 9 řadami sedadel byl završen neckovou klenbou a osvětlovalo jej 9 lamp. Jeho kapacita byla 180 sedadel a 200 míst na stání.  Jeviště osvětlovalo 26 lamp.

 

Zprvu prostý vnitřní sál, jehož strohý vzhled si původně vynutil nedostatek financí na straně ochotníků, byl roku 1886 rozšířen o osm lóží nákladem 1 400 zlatých. Autorem výzdoby byl pražský malíř Gustav Kubeš, který vyzdobil stěny sálu a namaloval také novou oponu. Strop ozdobil symbolickými malovanými postavami se jmény českých dramatiků a nová opona předváděla panovnický pár krále Jiřího z Poděbrad s manželkou Kunhutou na pozadí obrazu zdejšího zámku s řekou Labem. Roku 1890 znovu upraveno, když byla dřevěná podlaha vyměněna za betonovou a podpěrné sloupy za železné. Roku 1893 přistavěna byla místnost pro dekorace. Roku 1896 vystavěny nové šatny nákladem 1.315 zlatých.

 

Roku 1901 byl odstraněn přístavek do ulice, hlediště rozšířeno a zřízena nová galerie. Došlo i k rozšíření zákulisí divadla, včetně hereckých šaten, skladiště kulis a dalších provozních prostor. Nebývalý rozkvět divadelního života přineslo založení poděbradských lázní v roce 1908. Divadelní představení, ale také koncerty nebo různé akademie se staly vítaným a rozptýlením lázeňských návštěvníků. Roku 1909 podniknuta byla další pronikavá úprava vnitřku budovy.

 

Do konce první světové války sloužilo divadlo i dalším kulturním akcím, avšak poté jej divadelníci využívali pouze pro své značné aktivity.  S rozkvětem kulturního  života však relativně malá budova přestávala stačit, neboť se potýkala s významnými omezeními, jako bylo malé jeviště či nereprezentativní vzhled.  K řešení této situace byl v roce 1920 založen Sbor pro postavení Jiříkova divadla s cílem shromáždit dostatečné množství finančních zdrojů pro stavbu nové divadelní budovy.  Ta se měla nacházet v sousedství lázeňského parku.

 

Protože získávání financí byla věc dlouhodobého úsilí, avšak špatný stav budovy vyžadoval opravy okamžité, přistoupil spolek nejprve k modernizaci divadla. Ta byla provedena v roce 1925 podle návrhu stavitele Oldřicha Kerharta.  Do divadla byl zaveden vodovod, instalováno nové elektrické vedení a nová sedadla.  Hlediště bylo nově vymalováno a upraveny lóže i balkón. Jeviště bylo modernizováno a získalo novou oponu.  Práce byly provedeny za spolkové finance kombinované s půjčkou 60 000 Kč od místního peněžního ústavu a 40 000 od Sboru pro postavení divadla. Celkové náklady dosáhly sumy 123.509 korun.

 

Přípravy na postavení nového divadla pokračovaly a byly urychleny požárem, který naprosto zničil budovu Jiříkova divadla 22. února 1937, z něhož se zachovaly pouze ohořelé zbytky vnějších zdí. Požár se patrně vznítil od kamen v kulisárně. Nové divadlo postavené firmmou Freiwald & Böhm   bylo otevřeno v roce 1942 v prostorách poděbradského zámku.

 

 

Prameny a literatura:

 

ZLÁMANÝ, Svatopluk, ed. Nový průvodce městem Lázně Poděbrady a okolím. Lázně Poděbrady: Svatopluk Zlámaný, 1934. 95 s.

 

ŠMILAUEROVÁ, Eva. Poděbrady v proměnách staletí. Vyd. 2. V Praze: Scriptorium, 2009- . sv. ISBN 978-80-87271-16-2.

 

Jiříkovo divadlo v Poděbradech zničené požárem. Poděbradské noviny: týdenník pro zájmy kulturní, politické a hospodářské. Poděbrady: Ladislav Volenec, 1915-1969. XXIII, 1937, č. 9 (26.2.), s. 1.

 

BAŠTA, LEOPOLD. K požáru Jiříkova divadla. Poděbradské noviny: týdenník pro zájmy kulturní, politické a hospodářské. Poděbrady: Ladislav Volenec, 1915-1969. XXIII, 1937, č. 10 (5.3.), s. 1-2.

 

ZADINA, Milan. K historii shořelého Jiříkova divadla. Lázně Poděbrady: lázeňský zpravodaj: listina lázeňských hostí. Lázně Poděbrady: Uhličité lázně a zřídla, akc. společnost, 1924-1950. XIV, 1937, č. 3 (1.3.), s. 2-4.

 

JAVORIN, Alfred. Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha 1949; I. díl. str. 177 – 178

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

devětmínustři=