Městské divadlo
Budova stála na severní straně dnešního | |
ukaž na mapě |
významné události
lidé
historie
V horní části nynějšího Smetanova náměstí (bývalý koňský trh), kde se nyní nachází parkoviště, existovala v 16. století sýpka. V roce 1742 ji koupila obec a později sloužila jako solnice. V roce 1771 byla odprodána Správě bankovního důchodu, která se starala o obchod se solí. Poté, co si zřídila novou v roce 1815, nemohla tato budova najít využití, až ji v roce 1831 koupila obec zpět a používala ji opět jako kontribuční sýpku a po roce 1848 jako skladiště.
První ochotnický divadelní spolek v Německém Brodě, o němž jsme zpraveni, byl založen v roce 1836. Více informací se dochovalo o aktivitě ochotnického spolku, který pod vedením Karla Havlíčka Borovského uvedl 25. listopadu 1844 hru Epigram od A. Kotzebua v sále hlavní školy. To byla budova přestavěná z kostela sv. Barbory. Vedle toho se hrálo v hostinci Na holubníku.
V roce 1849 se ustavila Společnost pro pořádání her k dobročinnému účelu. Městská správa v roce 1851 nařídila, že musí ochotníci sál školy opustit. Ti si k obci podali žádost, aby jim byla přidělena budova solnice, která byla v té době majetkem obce. Ta tento návrh odsouhlasila a tak mohl spolek 24. 1. 1852 podat žádost o schválení rekonstrukce na podkrajský úřad. Budova byla adaptována na divadlo podle plánu stavitele Martina Urbana. Náklady přestavby byly 1281 zlatých a byla financována darem města ve výši 700 zlatých a zaplacením stavebního materiálu. Dalších 271 zlatých si ochotníci obstarali půjčkou. Přestavěné divadlo bylo slavnostně otevřeno 6. září 1853 hrou Valdek od V. K. Klicpery. Budova však byla úřadně schválena až v polovině října.
Jednalo se o patrovou budovu s vysokou sedlovou střechou s malými úzkými okny typickými pro sýpky. Exteriér budovy si ponechal svůj předchozí ráz a stavební práce se dotkly hlavně jejího interiéru. Její vzhled tak nevykazoval žádné znaky, které by ji umožňovaly identifikovat jako budovu určenou divadlu. Vedle divadla se zde konaly i další kulturní akce.
Rozměry hlediště byly 10 m na délku, 12 m na šířku a 5.5 m na výšku. Po jeho obvodě byla vedena ze tří stran dřevěný balkon podpíraný štíhlými sloupy. Na jeho poprsňi byly v jednotlivých polích původně vyvedeny znaky zemí Koruny české a některých měst. Kapacita sálu byla 386 míst, z čehož 100 byla místa ke stání. Mezi hledištěm a jevištním portálem o rozměrech 7.5 na 3.2 metrů bylo umístěno zapuštěné orchestřiště pro 12 hudebníků. Jeviště o rozměrech 12 m na šířku, 9 m hluboké a 6,4 metrů vysoké s provazištěm bylo vybaveno propadlem a černým horizontem.
Zároveň ochotníci formálně ustavili Spolek divadelních ochotníků německobrodských a vtiskli tak své aktivitě více organizovanou podobu. Protože nemohli půjčku na rekonstrukci splácet, věnovali budovu městu. V budově se pak odehrávaly i další kulturní akce, ačkoliv nesplňovala ani základní požární předpisy. Divadlo bylo největším sálem ve městě až do roku 1905, kdy byla postavena nová sokolovna.
Kvůli zvýšeným bezpečnostním ohledům po požáru Ringtheateru bylo výnosem c. k. Okresního hejtmanství 26. srpna 1885 zakázáno provozovat další představení a k odstranění vad bylo přikročeno s podporou obce mezi lety 1886 – 87 s celkovým nákladem 5592 zlatých, z nichž 3500 zlatých bylo hrazeno obcí. Stavitel J. Šupich vybudoval přístavek, který obsahoval oddělené schodiště na galerii. Výzdobu hlediště provedli malíři J. Jeřábek a A. Kohout. Následně byly provedeny další adaptační práce na jevišti za dalších 3500 zlatých. Bylo přistavěno provaziště s rotační soustavou kulis a zavírací způsob pokojových prospektů. Malíř Gustav Kubeš zhotovil nové dekorace včetně opony. Na ní byl zachycen pohled na město z Jihlavské ulice. 5. února 1887 bylo divadlo znovuotevřeno hrou Paličova dcera.
V roce 1902 stavitel Smrt přistavěl dvě šatny na místě přiléhajícím k přístavku se schodištěm, které předtím zabírala budova sousední sladovny, která byla předtím zbourána, a 6 loží v hledišti za celkovou částku 3 267 korun. V roce 1904 bylo do budovy zavedeno plynové osvětlení, které bylo v roce 1922 vyměněno za elektrické.
Ve 20. letech 20. století již byla silně vnímána nedostatečnost této budovy. Členové spolku v roce 1924 založili Fond na stavbu divadla, do kterého byl ukládán výtěžek z prodeje lístků na divadelní představení. V roce 1926 bylo divadlo a jeho inventář renovován za celkovou částku 60 000 Kč. V roce 1928 se město rozhodlo, že nechá vybudovat nové divadlo na místě dosavadního a přikoupilo pro tento účel i dva blízké domy. Kvůli průtahům však nedošlo k realizaci a veškeré plány s konečnou platností zhatila 2. svět. válka. V roce 1939 ještě proběhly v divadle opravné práce včetně opravy zatékající střechy, generální opravy hlediště, instalace moderního elektrického osvětlení a nová výmalba podle návrhu ing. Kranze za částku 25 tisíc Kč. Valná schůze spolku jednala ještě v únoru 1949 o rekonstrukci budovy, ale již na podzim roku 1950 městský národní výbor nechal divadlo zavřít. Chátrající budova divadla byla zbourána v roce 1951. Ochotnický spolek byl nuceně začleněn pod závodní klub národního podniku Rico Havlíčkův Brod.
Prameny a literatura:
JAVORIN, Alfred. Divadla a divadelní sály v českých krajích : 1. díl, Divadla. Praha: Umění lidu, 1949. Str. 58 -59
NĚMEC, Jiří: Ochotnické divadlo v Havlíčkově Brodě. Diplomní práce. 1992
HORÁK, Petr. Proměny Havlíčkova náměstí v Havlíčkově Brodě. In Havlíčkobrodsko 25, 2011, s. 7 -59. ISBN 978-80-87302-08-8.
TAJOVSKÝ, Miloš. Havlíčkův Brod: fragmenty z historie. První vydání. Havlíčkův Brod: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2015. 239 stran. ISBN 978-80-903451-6-4.
AMBROŽ, Engelbert a BLECHA, Dominik. Úplný adresář, dějiny a památnosti královského města Německého Brodu. V Německém Brodě: E. Ambrož, 1892. 194 s., [15] l. obr. příl., [2] složené l. obr. příl. Str. 129 – 131.
Autor: Jan Purkert
Jan Purkert:
Divadlo Drak, Divadlo Šumperk, Malé divadlo České Budějovice, Městské divadlo Děčín, Slovácké Divadlo, Stálá divadelní scéna Klatovy, Těšínské divadlo Český Těšín, Národní dům, Pelcovo divadlo Rychnov nad Kněžnou, Dům kultury Žďár nad Sázavou, Divadlo ve Valdštějnské zahradě, Přírodní divadlo Divoká Šárka, Palác Akropolis, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Bytové divadlo Vlasty Chramostové, Boučkovo loutkové divadlo v Jaroměři, Divadlo Lampion, Městské divadlo, Divadlo na Výstavišti, Záloženské divadlo v Chrudimi, Německé divadlo Plzeň, Divadlo Alhambra, Soutěž na Ústřední dům armády, Prozatímní divadlo , Studio dell arte / Solnice, Jiříkovo Divadlo, Městské divadlo Na Poště, Divadlo v hotelu Piast, Divadlo Brandýs nad Orlicí, Divadlo na Nivách, Divadlo v paláci Typos , Lidové divadlo , Kulturní dům DELTA Břeclav, Divadlo Karla Čapka Děčín, Pašijový dům, Městské divadlo, Městské divadlo v Nadsklepí, Divadelní Dvorana, Městské divadlo, Lidové divadlo, Městské divadlo Nový Bor, Jiráskovo divadlo, Městské divadlo, Městské divadlo, Divadlo v Kotcích, Kino Marx, Kulturní dům, Tylovo divadlo, Divadlo Z, Dělnický dům, Soukenické divadlo, Divadlo Krakonoš, HaDivadlo, Německý dům, Kabinet múz, Loutkove divadlo Radost, Besední dům, Divadlo Dialog, Bezbariérové divadlo BARKA, Buranteatr, Klub Starý pivovar, Závodní klub, Divadlo Konvikt, Divadlo 29, Měšťanská beseda, Divadlo Čas, ROX/NOD, Goja Music Hall, La Fabrika, Multikulturní centrum Fabrika, Loutkové divadlo, Hoffmannovo divadlo, Malá Scéna , Městské divadlo, Divadlo v Lidovém Domě, Dům kultury, Kulturní Dům Karlov, Divadlo Boleradice, Dům kultury Metropol, Kulturní epicentrum Bazilika, Klicperův dům, Kulturní dům TRISIA, Divadlo Čtyřlístek, Národní dům, Kulturní dům Petra Bezruče, Multifunkční centrum, Studio Beseda, Městské divadlo, Diod - divadlo otevřených dvěří, Bouda, Klub Dividýlka - Hejtmanský Dvůr, Divadlo Miroslava Horníčka, Národní dům, Zámecké divadlo v Měšicích, České divadlo na Malé Straně v Kajetánském domě, Nové české divadlo v Růžové ulici, Divadlo Polárka, Divadlo Počernice, Reduta, Divadlo v nové radnici, Comoedien-Haus, Divadlo Orfeus, Zámecké divadlo v Duchcově, Městské divadlo, Zámecké divadlo ve Velkých Hošticích, Kulturní dům Akord, Městský Dům Kultury, Comoedien-Haus, Zámecké divadlo v Teplicích, Zámecké divadlo v Třebíči, Zámecké divadlo Holešov, Zámecké divadlo v Jezeří, Zámecké divadlo v Náchodě, Městské kino Jas, Plzeň Jižní předměstí, Kulturní Centrum Zahrada, Lesní divadlo, Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí, Klub Cirkus, Zámecké divadlo v Jaroměřici nad Rokytnou, Zámecké divadlo v Jindřichově Hradci, Zámecké divadlo ve Slezských Rudolticích, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Thunovské divadlo, Divadelní studio Marta, Zámecké divadlo v Bystřice pod Hostýnem, Zámecké divadlo v Roudnici, Zámecké divadlo v Žamberku, Zámecké divadlo, Divadlo Kampa, Divadlo Mana, KC Semilasso, Malá scéna, Divadlo Pluto, Divadlo pod lampou, Kulturní dům Peklo, Divadlo Na Kopečku, Divadlo EXIL, Divadlo Gong, Divadlo J. K. Tyl, Kabaretní divadélko Labuť, Divadlo Dobeška, MeetFactory, Divadlo Refektář, Divadlo U Valšů, Kulturní dům Střelnice, Kladenské divadélko, Kulturní středisko Lovoš, Divadlo rozmanitostí, Divadlo Karla Hackera, Kulturní dům Crystal, Labyrint Divadla Drak, Loutkové divadlo Srdíčko, Přerovský Kašpárek, Aréna Na hradbách, Divadlo v radnici, Kabaret Lucerna, Divadlo Tramtarie Olomouc, Scéna loutkového divadla, Kulturní dům Na Rybníčku, Kulturní Centrum, Kulturní centrum, Dům kultury, Kulturní dům, Kulturní centrum Kaskáda v Bílině, Divadlo bez Hranic, Městské kulturní zařízení, Národní dům, Dům Kultury Poklad, Malostranská beseda, Německý dům, Hotel Friml, Lidový dům, Dům kultury, Malá scéna, Dům Kultury, Královské městské národní divadlo, Loutkové divadlo, Divadlo v Růžodole, Dělnický dům, Malé divadlo (staré), Národní dům, Divadlo v Ústavu Choromyslných, Městské divadlo, Hornický dům, Lidový dům, Letní divadlo Budilovo, Divadelní sál, Městský dům, Městské divadlo, Národní dům, Besední dům, Lidový dům, Colloseum, Divadlo Deklarace, Městské divadlo, Národní Dům, Divadlo feriálních osad, Městské divadlo, Tylovo divadlo, Divadelní sál radnice, Divadlo dětí, Katolický dům, Spolkový dům, Záloženský dům, Městské divadlo, Husův sbor, Záloženský dům, Městské divadlo, Divadelní svět loutek, Sokolský dům, Měšťanská beseda, Divadlo v sokolovně, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Elysium, Dělnický dům, Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni, Katolický dům, Royal Theatre and ClubDodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data