enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Kulturní dům Peklo

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1907 | otevření

historie

Kulturní dům Peklo je komplex tří staveb:  převýšené hmoty Fischerovy vily z roku 1886 na pravé straně vstupní fronty, bývalého Dělnického domu postaveného mezi lety   1894 – 1906 a spojovacího  vstupního křídla uprostřed postaveného mezi lety 1937 až 1939.

 

Vznik tohoto kulturního centra je spojen s dělnickým hnutím a jeho kulturními aktivitami.  V roce 1894 zakoupil objekty a pozemky v tzv. Pekle, kde stával stejnojmenný hostinec, místní Spolek pro zbudování Dělnického spolkového domu. Nejprve nechal provést menší přístavby a sál podle návrhu stavitele Eduarda Kroha. Následně v roce 1902 byla podle plánů Václava Paška vztyčena takzvaná Veranda, což bylo orchestřiště orientované do zahrady.

 

V roce 1905 spolky odkoupily sousední Fischerovu vilu postavenou v roce 1886. Nechaly jí mezi lety 1905 až 1907přestavět pro své účely.  K ní byla na místě restaurace v letech 1905–1907 postavena novorenesanční budova dělnického spolkového domu Peklo podle plánů architekta E. Kroha staviteli Aloisem Hůlou a Janem  Austerem.  Sídlo spolků, redakce dělnických novin a restaurace s velkým sálem byla slavnostně otevřena 18. prosince 1906.

 

Do Pobřežní ulice se otevírá hlavní jednopodlažní vstupní průčelí členěné rytmem oken s půlkruhovými záklenky a bosovaných pilastrů. Baly posazena na úzký sokl a završena bohatě profilovanou římsou s nízkou atikou. Po svých strachách byla osazena většími štíty, které kryly valbové střechy a jedním nižším ve svém středu. Po své pravé straně k ní přiléhal portál hlavního vstupu v podobném tvarování jako sousední okna. Na něj směrem doprava dále navazoval zeď zahrady.  Budova je zasazena do svahu, takže první patro sálu je v úrovni terénu Pobřežní ulice.  Vysoký sál s neckovou klenbou měl  rovnou podlahu a byl bez balkónů.  Jeho interiér byl rytmizován lizénami a vysokými okny. V zadní části bylo jeviště v lizénovém rámci, který byl také využíván pro divadelní představení ochotníků.

 

V roce 1906 spolek přikoupil i Fišerovu vilu z roku 1886 a nechal ji spojit pomocí verandy s původním spolkovým domem.  Mezi lety 1937 až 1939 na jejím místě pak nechali spolky vystavět funkcionalistický spojovací trakt obou dosavadních staveb  podle projektu architekta Karla Krůty z Plzně.

 

Po komunistickém převratu byl komplex převeden do majetku Revolučního odborového hnutí. V roce 2001 byl areál kvůli havarijnímu stavu uzavřen. Poté co jej odkoupilo město, nechalo jej rekonstruovat a v části areálu sídlí od roku 2005 muzeum generála Pattona tzv. Patton Memorial Pilsen – muzeum otevřené u příležitosti 60. výročí osvobození města Plzně Americkou armádou a ukončení 2. světové války v roce 1945.

 

 

 

Prameny a literatura:

 

KRIEGER, Miloslav. Plzeňský poutník, aneb, Plzní ze všech stran. 2., rev. a dopl. vyd. Praha: Baset, 2008. 187 s. ISBN 978-80-7340-121-4. Str.129 – 130.

 

DOMANICKÝ, Petr a JEDLIČKOVÁ, Jaroslava. Plzeň v době secese: architektura a urbanismus, malířství, sochařství a umělecké řemeslo v architektuře v letech 1896-1910. Vyd. 1. Plzeň: Nava, 2005. 143 s. ISBN 80-7211-184-1.

 

PIK, Luděk. Dějiny dělnického spolkového domu Peklo v Plzni: 1894-1924. V Plzni: tiskem a nákladem vlastního závodu, 1924. 82 stran.

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

šestmínustři=