Prozatímní divadlo
Ferdinand Fellner
alias InterimstheaterInterimstheater | |
ukaž na mapě |
významné události
lidé
historie
Požár městského divadla na Zelném trhu v Brně zničil 23. června 1870 divadelní budovu takovým způsobem, že z ní v zásadě zůstaly pouze obvodové zdi. Již předtím nějakou dobu chátrala a byla považována za nedostatečně vyhovující. Městská komise k řešení této otázky byla ustanovena již v roce 1863, avšak nedosáhla žádného hmatatelného výsledku. Na počátku roku 1870 byla také ustanovena další komise, která měla uskutečnit přípravné práce. Požár tak přinutil město jednat a nalézt rychle nějaké řešení. Vedle zajištění kulturního zážitku také vyvstal problém s početným souborem čítajícím kolem 120 osob, kteří přišli o obživu. Město zároveň nedisponovalo dostatečným finančním obnosem pro stavbu dostatečně reprezentativní budovy, a tak bylo rozhodnuto, že bude levněji vybudováno prozatímní divadlo na několik příštích let. Jako okamžité provizorium byla narychlo adaptována jízdárna v areálu bývalé jezuitské koleje, která byla otevřena 14. srpna 1870 pod názvem Noththeater in der Reitschule.
Protože město pod vedením Christiana d´Elvert nemělo ani dostatečné finanční rezervy k výstavbě prozatímní budovy a nemohlo si tak nákladný podnik dovolit, bylo rozhodnuto svěřit výstavbu divadla soukromému investorovi. Pro výběr vhodného projektu, jež se mezitím sešly, vytvořilo město divadelní komisi (Theater-Comité). Předmětem sporu se stalo umístění nové budovy, pro nějž byla navrhovány lokality jako Ratwitovo náměstí prostranství před Novou Bránou (zhruba v místech dnešního Malinovského náměstí) či Zelný trh. Nakonec dospěl proces rozhodování k první variantě. K architektonické soutěži nebylo přikročeno a zakázku získal Theodor von Offermann, toho času také člen této komise. Pro získání dostatečných financí založil obchodní společnost Konzorcium pro stavbu Prozatimního divadla (Consortium für Bau des Interimstheater) v čele se sebou samým a v součinnosti s několika svými přáteli. Podnik měl kolem 40 členů, z nichž každý vložil do podniku 2 500 zlatek pro předpokládaný celkový rozpočet 95 000. Město investovalo dalších 10 000. Ze známosti bylo vypracování plánu stavby nového divadla svěřeno Ferdinandu Fellnerovi mladšímu, budoucímu architektovi slavného atelieru Helmer a Fellner. Finální plány schválila městská rada na začátku srpna. Stavbou byla pověřena Vídeňská stavební společnost za účasti stavitele Josefa Arnolda. Celkové náklady stavby dosáhly 120 000 zlatek. Stavba rychle pokračovala a divadlo mohlo být otevřeno již na 1. ledna 1871 představením Mozartova Dona Giovanniho.
Divadlo se nacházelo ve východní části Ratvitova (dnešní Žerotínovo) náměstí s hlavním průčelím otočeným do parku na dnešním Moravském náměstí, kde později bude stát Německý dům. Bylo pojato ve stylu novorenesance a jeho vzorem bylo Treumannovo divadlo ve Vídni otevřené v roce 1860, postavené podle plánu F. Fellnera staršího, otce architekta. Celá stavba byla dřevěná se vstupním průčelím, jehož vystupující střední patrový rizalit byl členěn čtyřmi pilastry vysokého řádu a sevřen dvěma nevysokými věžemi s trojúhelníkovými štíty. Tři vchody v přízemí byly kryty úzkým balkonem na čtyřech konzolách, na který ústily půlkruhově zaklenuté prosklené dveře z foyer v prvním patře. Nad prvním patrem rizalitu ležela otevřená terasa s balustrovým zábradlím. Postranní věže čtvercového půdorysu byly artikulovány bosáží v přízemí, nikami se sochami v prvním a trojitými sdruženými okny v druhém patře a zakončenými trojúhelníkovými štíty se zubořezem. Za nimi ustupovaly vedlejší čtyřosé fasády, jež pohledově zakončoval další rizalit.
Za hlavním vchodem s třemi prosklenými dveřmi se nacházel vestibul podpíraný čtyřmi sloupy, ze kterého vedly čtyři oddělená schodiště na balkón s lóžemi ve dvou pořadích a galerii. Naproti středním dveřím byla umístěná kasa ve tvaru dřevěné budky. Po jejích obou stranách se nacházely vchody do chodby, ze které se dalšími třemi dveřmi vcházelo do parteru a kde se nacházely šatny.
Nad vestibulem se v prvním patře nacházel foyer. Hlediště pro 1600 diváků bylo tvořeno parterem s 23 lóžemi a jedenácti řadami křesel, prvním pořadím s 23 a druhým s 16 lóžemi, první se 40 a druhou galerií s 90 křesly. V parteru a galeriích byla dále místa na stání. Hlediště bylo ozdobeno honosným plynovým lustrem. Lóže byly vytapetovány tmavě červenou barvou, ve zbytku hlediště převládala bílá. Blízko portálového zrcadla v prvním pořadí se nacházela místodržitelova lože, zvýrazněná větší ornamentalitou. Dobový tisk charakterizoval prostor jako reprezentativní. Po obou stranách jeviště se nacházely šatny a v zadní části za jevištěm sklad rekvizit.
Poslední představení se v budově konalo 5. dubna 1882 a pak bylo divadlo strženo. V divadelní historii německé komunity sehrálo úlohu reprezentativní scény, která se přesunula do honosnější a reprezentativnější scény postavené podle projektu ateliéru Helmer a Fellner v novorenesančním stylu.
Prameny a literatura:
RILLE, Albert. Aus dem Bühnenleben Deutsch - Oesterreichs: Oesterreichs: die Geschichte des Brünner Stadttheaters (1734-1884). Brünn: W. Burkart, 1885. Dostupné z:
http://archive.org/details/diegeschichtedes00rilluoft s.168-169.
JAVORIN, Alfred. Divadla a divadelní sály v českých krajích.: 1. díl, Divadla. Praha: Umění lidu, 1949, 318 s. 14 – 15.
HILMERA, Jiří. Česká divadelní architektura: Czech theatre architecture. 1. vyd. Praha: Divadelní ústav, 1999, 319 s. ISBN 80-700-8087-6. s. 28.
DOČKALOVÁ, Monika. Adolf Franckel a německé divadlo v Brně v letech 1866–1875 [online]. Brno, 2010 [cit. 2016-01-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Margita Havlíčková Dostupné z: http://is.muni.cz/th/217712/ff_b/
DIENES, Gerhard M. et al Fellner & Helmer: Die Architekten der Illusion : Theaterbau und Bühnenbild in Europa : anlässlich des Jubiläums "100 Jahre Grazer. Graz: Stadtmuseum, 1999. ISBN 39-007-6421-2. Str. 142.
DUFKOVÁ, Eugenie et al. Putování múzy Thálie: sto let stálého českého divadla v Brně 1884-1984. [Díl 1.]. Brno: St. divadlo, 1984. 228 s., [12] s. barev. fot.
BONDI, Gustav. Geschichte des Brünner deutschen Theaters 1600-1925. Brünn: Verlag des Deutschen Theatervereines, 1924. 226 s.
Mährischer Correspondent, 1. 1. 1871. Dostupné z: http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:cc7bef00-e2e1-11e3-bbd5-5ef3fc9bb22f#periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:37421210-e553-11e3-a012-005056825209
Autor: Jan Purkert
Jan Purkert:
Divadlo Drak, Divadlo Šumperk, Malé divadlo České Budějovice, Městské divadlo Děčín, Slovácké Divadlo, Stálá divadelní scéna Klatovy, Těšínské divadlo Český Těšín, Národní dům, Pelcovo divadlo Rychnov nad Kněžnou, Dům kultury Žďár nad Sázavou, Divadlo ve Valdštějnské zahradě, Přírodní divadlo Divoká Šárka, Palác Akropolis, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Bytové divadlo Vlasty Chramostové, Boučkovo loutkové divadlo v Jaroměři, Divadlo Lampion, Městské divadlo, Divadlo na Výstavišti, Záloženské divadlo v Chrudimi, Německé divadlo Plzeň, Divadlo Alhambra, Soutěž na Ústřední dům armády, Prozatímní divadlo , Studio dell arte / Solnice, Jiříkovo Divadlo, Městské divadlo Na Poště, Divadlo v hotelu Piast, Divadlo Brandýs nad Orlicí, Divadlo na Nivách, Divadlo v paláci Typos , Lidové divadlo , Kulturní dům DELTA Břeclav, Divadlo Karla Čapka Děčín, Pašijový dům, Městské divadlo, Městské divadlo v Nadsklepí, Divadelní Dvorana, Městské divadlo, Lidové divadlo, Městské divadlo Nový Bor, Jiráskovo divadlo, Městské divadlo, Městské divadlo, Divadlo v Kotcích, Kino Marx, Kulturní dům, Tylovo divadlo, Divadlo Z, Dělnický dům, Soukenické divadlo, Divadlo Krakonoš, HaDivadlo, Německý dům, Kabinet múz, Loutkove divadlo Radost, Besední dům, Divadlo Dialog, Bezbariérové divadlo BARKA, Buranteatr, Klub Starý pivovar, Závodní klub, Divadlo Konvikt, Divadlo 29, Měšťanská beseda, Divadlo Čas, ROX/NOD, Goja Music Hall, La Fabrika, Multikulturní centrum Fabrika, Loutkové divadlo, Hoffmannovo divadlo, Malá Scéna , Městské divadlo, Divadlo v Lidovém Domě, Dům kultury, Kulturní Dům Karlov, Divadlo Boleradice, Dům kultury Metropol, Kulturní epicentrum Bazilika, Klicperův dům, Kulturní dům TRISIA, Divadlo Čtyřlístek, Národní dům, Kulturní dům Petra Bezruče, Multifunkční centrum, Studio Beseda, Městské divadlo, Diod - divadlo otevřených dvěří, Bouda, Klub Dividýlka - Hejtmanský Dvůr, Divadlo Miroslava Horníčka, Národní dům, Zámecké divadlo v Měšicích, České divadlo na Malé Straně v Kajetánském domě, Nové české divadlo v Růžové ulici, Divadlo Polárka, Divadlo Počernice, Reduta, Divadlo v nové radnici, Comoedien-Haus, Divadlo Orfeus, Zámecké divadlo v Duchcově, Městské divadlo, Zámecké divadlo ve Velkých Hošticích, Kulturní dům Akord, Městský Dům Kultury, Comoedien-Haus, Zámecké divadlo v Teplicích, Zámecké divadlo v Třebíči, Zámecké divadlo Holešov, Zámecké divadlo v Jezeří, Zámecké divadlo v Náchodě, Městské kino Jas, Plzeň Jižní předměstí, Kulturní Centrum Zahrada, Lesní divadlo, Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí, Klub Cirkus, Zámecké divadlo v Jaroměřici nad Rokytnou, Zámecké divadlo v Jindřichově Hradci, Zámecké divadlo ve Slezských Rudolticích, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Thunovské divadlo, Divadelní studio Marta, Zámecké divadlo v Bystřice pod Hostýnem, Zámecké divadlo v Roudnici, Zámecké divadlo v Žamberku, Zámecké divadlo, Divadlo Kampa, Divadlo Mana, KC Semilasso, Malá scéna, Divadlo Pluto, Divadlo pod lampou, Kulturní dům Peklo, Divadlo Na Kopečku, Divadlo EXIL, Divadlo Gong, Divadlo J. K. Tyl, Kabaretní divadélko Labuť, Divadlo Dobeška, MeetFactory, Divadlo Refektář, Divadlo U Valšů, Kulturní dům Střelnice, Kladenské divadélko, Kulturní středisko Lovoš, Divadlo rozmanitostí, Divadlo Karla Hackera, Kulturní dům Crystal, Labyrint Divadla Drak, Loutkové divadlo Srdíčko, Přerovský Kašpárek, Aréna Na hradbách, Divadlo v radnici, Kabaret Lucerna, Divadlo Tramtarie Olomouc, Scéna loutkového divadla, Kulturní dům Na Rybníčku, Kulturní Centrum, Kulturní centrum, Dům kultury, Kulturní dům, Kulturní centrum Kaskáda v Bílině, Divadlo bez Hranic, Městské kulturní zařízení, Národní dům, Dům Kultury Poklad, Malostranská beseda, Německý dům, Hotel Friml, Lidový dům, Dům kultury, Malá scéna, Dům Kultury, Královské městské národní divadlo, Loutkové divadlo, Divadlo v Růžodole, Dělnický dům, Malé divadlo (staré), Národní dům, Divadlo v Ústavu Choromyslných, Městské divadlo, Hornický dům, Lidový dům, Letní divadlo Budilovo, Divadelní sál, Městský dům, Městské divadlo, Národní dům, Besední dům, Lidový dům, Colloseum, Divadlo Deklarace, Městské divadlo, Národní Dům, Divadlo feriálních osad, Městské divadlo, Tylovo divadlo, Divadelní sál radnice, Divadlo dětí, Katolický dům, Spolkový dům, Záloženský dům, Městské divadlo, Husův sbor, Záloženský dům, Městské divadlo, Divadelní svět loutek, Sokolský dům, Měšťanská beseda, Divadlo v sokolovně, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Elysium, Dělnický dům, Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni, Katolický dům, Royal Theatre and ClubDodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data