Divadlo postavil bránický architekt a stavitel Vašek Šindelář pro místní ochotníky v letech 1924–1925, první představení se konalo 1. srpna 1925. Významné zásahy do budovy znamenala například v letech 1966–1967 dočasná úprava interiéru pro provoz kina, během níž bylo například zrušeno orchestřiště a zřízena promítací kabina za balkónem, nebo v letech 1993–1994 prohloubení prostoru pod jevištěm a přilehlým skladem se záměrem zřídit zde divadelní klub. V téže době byly vyměněny podlahové krytiny, do portálu byla zavěšena nová sametová opona a křesla dostala nové čalounění. Roku 1998 byl upraven suterén podle projektu Vorla a zřízena zde zkušebna, šatna, odpočívárna, dílna pro technickou údržbu a hygienické příslušenství.

Budova je součástí východní fronty Branické ulice (č. 63/411), do níž se obrací šestiosým průčelím. V ustupujících krajních osách jsou vchody do chodeb podél hlediště, vnější osy střední čtveřice rámují kanelované lizény, uprostřed vystupuje portikus s dvěma hlavními vchody. Jeho kanelované polosloupy nesou rozměrný trojúhelný fronton se jménem divadla ve vlysu a dvojicí divadelních masek. Průčelí završuje štít s figurální kompozicí Rudolfa Březy, provedenou ve vysokém reliéfu. V jejím středu stojí před lipovým kmínkem žena s dlouhými copy, držící v levici vavřínovou snítku, po jejích bocích jsou dvě postavy v pokleku: vlevo žena s knihou a za ní chlapec s vlajícím praporkem, vpravo muž, předávající chlapci kladivo a chystající se nasadit si masku.

Za příčně disponovaným vestibulem je hlediště obdélníkového půdorysu. Jeho parter o devatenácti řadách je mírně svažitý, v jeho zadní části nesou dva masivní toskánské sloupy ze zelenavého umělého mramoru balkón se dvěma řadami křesel. Z balkónu vystupuje dvojice lóžových ramen na zalamovaných půdorysech, v dnešní úpravě jsou i tam čtyři krátké řady pevných křesel. Prostor kryje stlačená klenba. Boční stěny jsou rozděleny do šesti polí kanelovanými pilastry, jimž odpovídají profilované klenební pasy. Zadní stěnu za balkónem člení trojitá slepá arkáda na toskánských polosloupech, jejímuž rytmu se širokým středním polem odpovídají podélné pasy na klenbě. Černý jevištní portál (původně rámovaný kanelovanými pilastry) nese v horním oblouku zlacený reliéf komické masky, textového svitku a lipových a vavřínových ratolestí. Před ostěními jsou na černých soklech umístěny bílé akty ženy a muže (autor nezjištěn). Interiér hlediště je vymalován bělavě krémovou barvou, kanelury pilastrů, výplně klenebních pasů, polosloupy i cvikly slepé arkády za balkónem jsou temně červené, pole klenby černá.

------------------

Současným provozovatelem divadla v Braníku je spolek United Arts & Co. z.s., který je zároveň provozovatelem divadelní skupiny Losers Cirque Company.Divadlo BRAVO!, bývalé BRAnické diVadlO, nese podtitul “Divadlo nového cirkusu a pantomimy.” (prosinec 2022)

Literatura, prameny :

- Stavební archiv městské části Praha 4.

- Javorin, Alfred: Divadla a divadelní sály v českých krajích, Praha 1949; I. díl, s. 257-258.

Tágy: řadový dům, První republika, Novoklasicismus

Autor: Jiří Hilmera