Divadelní prostor, zřízený na Pražském hradě pro slavnostní představení k poctě císaře Matyáše a jeho manželky 5. a 7. února 1617. V určení místa, kde se představení konalo, nepanuje jednota. Historické záznamy hovoří jednak o „Landstuben“ (Stará sněmovna), jednak se uvádí „grosser Saal“ (Vladislavský sál). Z dobové rytiny, která událost vyobrazila, vyplývají takové informace o rozměrech zřízené scény, které jednoznačně hovoří pro druhou eventualitu. Stará sněmovna by byla pro tak náročný podnik příliš malá.

Jde o nejstarší známé vyobrazení scény barokního typu z oblasti severně od Alp. Za jevištním portálem, tvořeným dvěma skalnatými pilíři a oblačným obloukem, zakrývala jeviště nejprve oblačná dekorace se vznášejícím se Merkurem, pak se objevila hluboká scéna lemovaná postranními kulisami (skály a stromy), zadní prospekt nesl vyobrazení raně barokní zahrady. Před kulisami seděla do hloubky po dvojicích seřazená skupina bájných i historických panovníků a panovnic, za nimi stály dvě čtveřice mytických a antických básníků. V oblačné dekoraci nad jevištěm se nejprve objevil Amor, v závěrečné scéně pak monogram panovnických manželů pod císařskou korunou a alegorická postava Slávy habsburského domu, doprovázející svůj chvalozpěv hrou na loutnu. Během tohoto výjevu sestoupili představitelé královských dvojic do parteru k baletu v ornamentálních seskupeních a básnící se seskupili na způsob čestné stráže po stranách jevištního portálu. Co se týče hlediště, můžeme podle analogií s obdobně řešenými inscenacemi oné doby usuzovat na jakési amfiteatrální řešení, umožňující z vyvýšených stupňů sledovat z nadhledu právě onu závěrečnou baletní produkci. Pro oslavovaný císařský pár byla nejspíše zřízena zvláštní lóže či tribuna ve středu amfiteátrového oblouku.

Jiří Hilmera

Novější literatura se oproti výše napsanému sjednotila v názoru, že dějištěm představení byla Stará sněmovna. Aktuální poznatky o představení shrnula ve dnech 4. a 5. února 2017 konference Phasma Dionysiacum Pragense 1617–2017; sborník z konference bude vydán při příležitosti novodobé rekonstrukce představení, která se bude konat 4. července 2017 na nádvoří Lichtensteinského paláce (HAMU) v Praze.

Jiří Bláha

Literatura:

– Petr Maťa, Kde se v roce 1617 konalo představení "Phasma Dionysiacum Pragense"?. Folia Historica Bohemica 20, 2003, s. 125–131

– Petr Maťa, "Phasma Dionysiacum Pragense" a počátky karnevalového kalendáře na císařském dvoře. Divadelní revue 15, 2004, č. 2, s. 45–55 (včetně pramenů a starší literatury). Dostupné online: http://host.divadlo.cz/art/clanek.asp?id=5333 (vyhledáno 8 ledna 2017)

– Marc Niubò, heslo Phasma Dionysiacum Pragense. In Alena Jakubcová a kol., Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století: Osobnosti a díla. Praha 2007, s. 456–458 (včetně pramenů a starší literatury). Dostupné online: http://host.divadlo.cz/art/clanek.asp?id=3603 (vyhledáno 8. ledna 2017)

Tágy: Baroko, Habsburská monarchie

Autor: Jiří Hilmera