enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Divadlo Bez zábradlí

Josef Zasche

alias kino Adria, Divadlo za branou, Laterna magika, kino Moskva
historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1925 | Otevření
Stavba budovy probíhala mezi lety 1922-25.
(zobrazit)1959 | Rekonstrukce
Sál rekonstruován pro potřeby Laterny magiky, podle projektu Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného.
(zobrazit)1972 | Divadlo Za branou s režisérem O. Krejčou
1965-1972 – působí zde Divadlo za branou režiséra Otomara Krejči
(zobrazit)1997 | Celková oprava
Celková rekonstrukce budovy proběhla mezi lety 1996-97.

lidé

(zobrazit)Josef Zasche |hlavní architekt

(1871 Jablonec nad Nisou – 1957 Schackensleben, Německo), přední architekt secese a moderny pocházel z německého prostředí, studoval průmyslovou školu v Liberci a poté architekturu na Vídeňské akademii u prof. Karla von Hasenauera. Po návratu do Čech projektoval v letech 1902-1903 starokatolický kostel Povýšení sv. kříže ve svém rodném městě, jednu z nejvýznamnějších secesních sakrálních staveb na našem území. V meziválečném období se stal jedním z mála architektů německé národnosti, který získal v Praze významné zakázky. V metropoli navrhoval řadu palácových budov i vil. V letech 1906-1908 se podílel na realizaci Paláce Vídeňské bankovní jednoty Na Příkopech, spolupracoval s architektem Pavlem Janákem na stavbě paláce pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurtà  – Palác Adria na Národní třídě (1922-1925), projektoval vily v Bubenči. Zasche byl respektován českou avantgardou, která protestovala proti jeho odsunu po druhé sv. válce, k němuž nakonec došlo.

Více divadel

(zobrazit)Zdeněk Pokorný |architekt
Architekt, spoluprojektant rekonstrukce z r. 1959

(zobrazit)Jiří Jiroudek |architekt
Architekt, spoluprojektant celkové rekonstrukce budovy z let 1996-97.

(zobrazit)Daniel Pokorný |architekt
Architekt, spoluprojektant celkové rekonstrukce budovy z let 1996-97.

(zobrazit)Marie Švobová |architekt
architektka, spoluprojektantka celkové rekonstrukce budovy z l. 1996-97.

(zobrazit)Pavel Janák |architekt

architekt, návrhář a teoretik je rovněž významným představitelem kubismu v Evropě. Prosazoval směrodatné koncepce v české architektuře - od secese inspirované O. Wagnerem a kubismu až k národnímu dekorativnímu stylu a k funkcionalismu.

 

Studoval na české technice u profesora Schulze, na německé u profesora Zítka a ve Vídni na Akademii u profesora Wag-nera. Pracoval v ateliéru u J. Kotěry, od ro­ku 1909 samostatný architekt. Zasloužil se o řešení otázek záchrany a konzervace staré Prahy.

Jako duch vládnoucí obsáhlým a hlubo­kým vzděláním a nakloněný teorii se záhy ocitl v čele druhé generace moderních ar­chitektů českých.

Byl iniciátorem kubistického hnutí v české architektuře a spolu s Gočárem dekorativního stylu. Byl činný v Díle, v SVU Mánes, ve Spolku architektů.

Z realizací: krematorium v Pardubicích, radnice v Moravské Ostravě, Libeňský most, adaptace Černínského paláce, osa­da na Babě atd.

Více divadel

(zobrazit)Jan Štursa |sochař

Český sochař, jeden ze zakladatelů českého moderního sochařství. Zpočátku byl ovlivněn secesním symbolismem- usiloval o poetické ztvárňování niterního světa člověka. Po r. 1908 se přiklonil ke smyslovému uchopení plného tvaru zralého ženského těla. Také byl ovlivněn kubismem. V podstatě neopouštěl základní východiska své zralé tvorby - hledání duchovního pojetí smyslového tvaru v bezprostředním kontaktu s viděnou realitou, které v poválečném období dospělo do polohy harmonické modelace. Významné místo v jeho tvorbě mají vedle portrétní tvorby především monumentální realizace.

Více divadel

Franta Anýž |interiérový architekt

historie

Divadlo zaujímá prostory někdejšího kina Adria (v padesátých letech zvaného Moskva) v podzemních etážích domu na rohu Jungmannovy ulice a Národní třídy (čp. 36/II). Palác Adria vznikl v letech 1922–1925 podle projektu Josefa Zascheho, autorem exteriéru je Pavel Janák. V prosinci 1958 byl sál kina přidělen Laterně magice, pro jejíž potřeby byl v první polovině roku 1959 rekonstruován podle projektu Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného; tehdy byla mimo jiné odstraněna původní dekorativní štukatura podobná té, kterou lze vidět nad rondelem před vstupem do divadla. Od roku 1965 zde hrálo Divadlo za branou režiséra Otomara Krejči, zrušené politickou mocí roku 1972. Po roce 1989 divadlo svou činnost obnovilo, ale znovu zaniklo koncem roku 1994. V letech 1996–1997 prošel objekt celkovou rekonstrukcí podle projektu Jiřího Jiroudka, Marie Švobové a Daniela Pokorného a následně sem z dosavadního působiště ve vysočanském Gongu přeneslo své hry Divadlo bez zábradlí Karla Heřmánka. Název souboru pak dal jméno i nově otevřené scéně.

Hlediště má kapacitu 320 míst. V jeho parteru velmi strmého sklonu je patnáct rovných řad, stěna za poslední řadou se otevírá dvěma širokými okny technických kabin. Po jejich stranách jsou oddělené úseky bočního balkónu se třemi stupňovitě řešenými řadami sedadel a vedle nich bezbariérově přístupné boční lóže. Balkónová ramena mezi nimi a scénou jsou vyhrazena osvětlovací technice. Balkón, lóže i technická ramena kryje hladký parapet z hnědě mořeného dřeva nad průběžným mosazným pásem, obdobné dřevěné deštění mají boční stěny parteru. Vzhled jevištního portálu je potlačen, jeviště s rovnou podlahou proniká do hlediště předscénou obloukového půdorysu, lemovanou po stranách v celé výšce prostoru štíhlými světlými panely. Stejně jako hlediště, i nástupní a společenské prostory vynikají střízlivě ušlechtilou elegancí.

Literatura:

- Baťková,  Růžena: Umělecké památky Prahy – Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady; Praha 1998, s. 201-202 (stať Rostislava Šváchy)

-Hilmera, Jiří: Stavební historie pražských kinosálů; in: Iluminace 10/1998, č. 2, s. 120-122.

 

Tágy: Art deco, divadelní sál, První republika, řadový dům, současnost

 

Autor: Jiří Hilmera

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

devětplusosm=