enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Městské divadlo Mariánské Lázně

Friedrich Zickler

alias Divadlo N. V. Gogola, Kreuzbrunnenkino
historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)17.8.1868 | Zahajovací představení

Poté, co se obecní rada v Mariánských Lázních roku 1865 rozhodla postavit divadlo a projektem byl pověřen místní architekt Friedrich Zickler, byla zahájena stavba roku 1866 a dokončena po dvou letech. Zahajovací představení se konalo 17. srpna 1868.


(zobrazit)1904 | Renovace a rozšíření
Podle projektu architekta Alfréda Walchera z vídeňského ateliéru Fellner & Helmer.
(zobrazit)1976 | celková rekonstrukce
Podle projektu Dalibora Štyse. Zásadní změnou při ní prošly nástupní prostory. Byla zrušena trojice hlavních vchodů ve středu hlavní fasády a nahrazena vysokými okny, využity byly naopak vchody v sousedních osách a okrouhlých nárožích. Prostor vestibulu byl prohlouben a nově zřízena šatna. V hledišti byly zlepšeny výhledové podmínky a veškerá výzdoba restaurována.
(zobrazit)2008 | Renovace

Projektanty úprav byli architekti Dalibor Urbanec a Ivan Hložek z mariánskolázeňské kanceláře UNIART.


lidé

(zobrazit)Friedrich Zickler |hlavní architekt

Místní architekt a stavitel v Mariánských Lázních, kde realizoval řadu staveb, například divadlo, radnici, rozhlednu pavilón Lesního pramene.


(zobrazit)Alfred Walcher |architekt

Architekt , který se zaměřoval na rekonstrukce, restaurace, přestavby a rozšíření historických budov šlechty. Může být považován za představitele pozdního historismu, který díky svým konzervativním zadavatelům nerozvinul vlastní specifický styl.
Zdroj:


(zobrazit)Ivan Hložek |architekt
Současný architekt v Mariánských Lázních.

(zobrazit)Dalibor Urbanec |architekt
Současný architekt v Mariánských lázních.

historie

Postavit ve městě nové stálé divadlo na dnešní Třebízského ulici 1 (původně Waldquellstrasse, čp. 106) rozhodla obecní rada v Mariánských Lázních roku 1865. Projektem byl pověřen místní architekt Friedrich Zickler, stavba byla zahájena roku 1866 a dokončena po dvou letech. Zahajovací představení se konalo 17. srpna 1868. Základní prostorový rozvrh divadla se zachoval dodnes. Ústředním prostorem je hlediště podkovovitého půdorysu na kruhovém základu se dvěma balkóny, původně osazených lóžemi. Na prvním balkónu jich bylo třináct s rozšířenou středovou lóží, na druhém po šesti na každé straně se středním hlubším „amfiteátrem“. Kolem parteru i balkónů obíhala chodba, kopírující vnitřní podkovovitý půdorys. Před řadami parteru se nacházelo orchestřiště, scénu lemovaly na hloubkově sbíhavém půdorysu trojice kulisových rámů v šesti řadách.

Třemi čelními vchody v rizalitu hlavní fasády se vstupovalo do příčně disponovaného vestibulu, jehož strop podpíraly dvojice sloupů před každým pilířem přední i zadní stěny a jednoduché sloupy v rozích. K balkónům vedla lomená schodiště ve výstupcích uprostřed bočních fasád, další (točité) schodiště bylo uvnitř levého předního nároží. Zákulisí bylo minimální – jen dvě nevelké místnosti za jevištěm. K potřebám provozu byly proto nestandardním způsobem zřízeny skladovací prostory mezi bočními zdmi parteru a vnější chodbou.

Na rozdíl od jemné úpravy hlediště měl exteriér tvrdý klasicistně neorenesanční charakter. Z pětiosé hlavní fasády vystupoval tříosý rizalit, jehož bosované přízemí se otevíralo třemi půlkruhem klenutými čelními vchody. Na bočních stěnách rizalitu byly jejich slepé obdoby. V patře rámovaly jednotlivé čelní i boční osy třičtvrtěsloupy s volutovými hlavicemi, u střední osy zdvojené. Čelní stěna se otevírala vysokými půlkruhem klenutými okny, na bočních byly jejich slepé obdoby. Nad prvním patrem rizalitu ležela velká otevřená terasa s balustrovým zábradlím. Ostatní fasády včetně schodištních rizalitů byly vodorovně spárované, v mělkých pravoúhlých prohlubních byla vysoká půlkruhem klenutá okna nebo vchody k bočním schodištím. Nad prostorem hlediště se nacházela podélná půdní nástavba a stejně vysoká příčně orientovaná provazištní věž. Roku 1894 byla zřízena nová kotelna, na jejíž existenci ukazuje vysoký komín v koutě nad levým schodištěm, zachycený na snímku z doby kolem roku 1900. Snímek ukazuje také jinou novinku proti původnímu stavu: jednoosé přízemní přístavky, připojené k bokům vestibulu. O něco později byly zřejmě zřízeny nízké terasy před vchody k bočním schodištím.

Divadlo bylo významně upraveno a rozšířeno roku 1904 podle projektu architekta Alfréda Walchera z vídeňského ateliéru Fellner & Helmer. Stavební práce byly zahájeny v únoru 1904 a pod vedením stavitele Ignáce Königa pokračovaly tak, že už 7. května téhož roku mohlo být divadlo znovu otevřeno. Prostor hlediště, boční schodiště a nosné zdi hlediště i původního zákulisí zůstaly zachovány. Z Walcherových plánů však vyplývá, že už v mezidobí zmizely (pokud byly vůbec zřízeny) skladištní prostory po stranách parteru, který se tím rozšířil. Vše, co dosud stálo, obklopily nové prostory. Nejradikálnější změny se týkaly čelní partie. Byl zrušen starý vestibul a zřízen nový, o něco hlubší. Byly rozšířeny průchody do přilehlých bočních prostor a v rozích zřízeny nové. Od nich pokračovaly další místnosti až k bočním schodištím. Podobná úprava se opakovala v prvním patře s foyerem. Za schodištními rizality směrem k zadnímu průčelí byla v okrouhlých nárožních partiích zřízena točitá schodiště. Nejasná je otázka lóží: na Walcherových plánech jsou zakresleny lóže po celém obvodu obou balkónů, v přízemí nikoliv. Naproti tomu na plánku sedadel z roku 1939 jsou v parteru se čtrnácti řadami sedadel po obou stranách trojice velkých lóží se čtyřmi, deseti a jedenácti sedadly. Na prvním balkónu je jedna střední lóže s jedenácti sedadly ve třech řadách za sebou a po stranách tři řady sedadel. Na druhém balkónu byla první řada rozdělená do sedmi pětic sedadel, druhá do pěti skupin se šesti sedadly v prostřední trojici a s pěti v obou krajních. V zúženém zadním úseku druhého balkónu jsou čtyři souvislé řady. Kdy k této úpravě došlo, není známo. Zaznamenává ji však i zaměření současného stavu, provedené před velkou rekonstrukcí z roku 1976.

Roku 1944 se divadlo upravovalo pro filmová představení (neslo název Kreuzbrunnenkino) a projekční kabina byla zřízena ve střední lóži prvního balkónu. V letech 1967–1968 bylo rekonstruováno jeviště podle projektu Scénografického ústavu z roku 1966 (vedoucí projektant Beneš). Navenek se rekonstrukce projevila výrazným zvýšením provazištní věže. Tehdy zřízená točna se v praxi neuplatnila a byla později zrušena. Roku 1976 proběhla celková rekonstrukce budovy podle projektu Dalibora Štyse. Zásadní změnou při ní prošly nástupní prostory. Byla zrušena trojice hlavních vchodů ve středu hlavní fasády a nahrazena vysokými okny, využity byly naopak vchody v sousedních osách a okrouhlých nárožích. Prostor vestibulu byl prohlouben a nově zřízena šatna. V hledišti byly zlepšeny výhledové podmínky a veškerá výzdoba restaurována. Roku 1987 byla opravena střešní krytina, 1992–1993 zřízen zvedací stůl k dopravě dekorací v novém přístavku k zadní fasádě. K jubileu divadla roku 2008 byla zvětšena elevace parteru a došlo k doplnění některých detailů štukatury v podhledu balkónů a bočních chodbách. Ve společenských místnostech byly zavěšeny nové lampy, stylově přizpůsobené dostavbě z roku 1904. Dále byla vyměněna vzduchotechnika a nově natřeny fasády. Projektanty úprav byli architekti Dalibor Urbanec a Ivan Hložek z mariánskolázeňské kanceláře UNIART.

 

Popis současného stavu

Exteriér je pojat ve stylu převážně geometrické secese. Hlavní fasáda je dvouetážová, pětiosá s připojenými okrouhlými pavilóny na nárožích. Střední tříosý rizalit svírají čtyřboké převýšené pylony, původně nesoucí dekorativní vázy. Pod římsou nesou stěny pylonů plochou štukaturu ve tvaru čabrak. Přízemí rizalitu se otevírá třemi vysokými okny, která při rekonstrukci ve druhé polovině sedmdesátých let nahradila původní vchody. Okna rámují polosloupy a u pylonů čtvrtsloupy z pěti navrstvených válcovitých bos, nesoucí před francouzskými okny foyeru falešný balkón se secesně dekorativním mřížovým zábradlím. Tato okna rámují pilastry s volutovými konzolami na místě hlavic. Nad okenními nadpražími vystupuje mezi pylony výrazná vyklenutá římsa, nesoucí uprostřed segmentový štítek s plochým reliéfem stylizované lyry. Každá z os po stranách středního rizalitu má v přízemí pravoúhlý vchod a v patře v mělké pravoúhlé prohlubni půlkruhem klenuté okno s čabrakovou výplní parapetu. Plochu přízemí člení vodorovné pásy se střídajícím se bílým a okrovým zbarvením. Tato úprava se opakuje i na bočních fasádách. Plocha patra je vodorovně spárovaná. Nárožní oblé pavilony se v přízemí otevírají širšími pravoúhlými vchody, zřízenými při rekonstrukci sedmdesátých let, s dveřmi imitujícími dekorativní tvary dveří z úpravy roku 1904. V patře je pětice úzkých francouzských oken se zábradlími, oddělených hladkými pilíři s hřebenovitě formovanými římsami na místě hlavic.

Boční fasády vzhledem ke klesajícímu terénu postupně odkrývají suterén a jsou rozděleny do pěti úseků. Uprostřed dominuje čelo původních schodištních rizalitů pod trojúhelným štítem se zaklenutými okny. Stejná okna mají i vnější úseky pod nízkou atikou s mírně vyklenutým štítkem uprostřed. Mezilehlé sudé úseky fasád se v patře otevírají čtveřicemi úzkých francouzských oken s meziokenními pilíři. Atiku nad nimi a nad zadními nárožními pavilóny člení nízké lizény a ploché volutové konzoly. V přízemí bočních fasád jsou pravoúhlá okna různé velikosti a v jednotlivých úsecích různě rozložená. Okrouhlé nárožní pavilony zadní fasády mají jen tři prostá pravoúhlá okna ve sloupci nad sebou. Plocha mezi nimi je symetricky rozdělena do tří úseků. Krajní úseky mají ve třech etážích menší zaklenutá okna, pod nimi jsou vchody do suterénu a k zákulisí. Střední široký a o něco převýšený úsek má v nejvyšší etáži dvě větší zaklenutá okna. Dolní polovinu zakrývá přístavek, obsahující zvedací stůl, zřízený v letech 1992–1993. S několikametrovým odstupem od horních okrajů fasád vystupují nad úroveň budovy dvě tělesa. Nad hledištním prostorem sedlovou střechou krytá půdní nástavba, jejíž čelo s pěticí půlobloukem klenutých oken završuje trojúhelný štít. Nad jevištěm situovaná provazištní věž patří v nižší partii ještě původní stavbě. Její novodobý horní kubus je holý, jen na čelní a zadní straně se pod horní římsou táhne pás třinácti čtvercových oken.

Bočními vchody v průčelí se po sedmistupňových schodištích sestupuje do foyeru a odtud po dalším několikastupňovém schodišti v ose budovy pod klenutým průchodem do šatny. Za prvním balkónem se táhne přes celou šířku budovy sled společenských místností. Jejich výtvarný charakter určuje velice plochá štukatura, vytvářející širokými pásy nebo řidčeji jemnějšími linkami na stěnách i stropě geometrické obrazce secesního charakteru. Podobnou úpravu má i vestibul. Stylu interiéru se přizpůsobila i novodobá svítidla, dveře jsou replikami původních, zčásti zničených. Hlediště si zachovalo své původní prostorové proporce na půdorysu široké podkovy s vnitřním nosným systémem ocelových sloupů v izolačním obložení. Původní je i jevištní portál, jehož překlad podpíraný volutovými konzolami nese uprostřed kartuš s reliéfem tragické masky. Na vnitřních stranách portálového ostění jsou štukaturou provedeny dva zavěšené svazky hudebních nástrojů a dvě masky. Původní vzhled má i úprava parapetů na obou balkónech. V reliéfním provedení se na nich střídají růžice v kruhových rámech s reliéfy hlav v rokajovém a rozvilinovém obdélném rámování. Strop pokrývá jemná štukatura. Na dvojitý kruhový rám kolem mříže nad lustrem dosedají jemnými spirálami narýsované akroterie. Tenké paprsky rozdělují kruhovou plochu stropu na osm výsečí, do jejichž plochy jsou zasazeny růžice v kruhových rámech. V barevnosti kombinuje celý interiér bílou, modrou a zlatou barvu. Parter má výraznou elevaci, oba balkóny mají amfiteatrální uspořádání bez lóží. V zadní stěně druhého balkónu jsou okna technických kabin. Překryté orchestřiště slouží jako předscéna.

 

Tágy: Novobaroko, reprezentativní budova, volně stojící budova

 

Autor: Jiří Hilmera

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

devětplustři=