enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Divadlo na Orlí

Alena Režná, Milan Rak, Pavel Rada, Alexander Skalický

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)2003 | architektonická soutěž
1. října 2003 vyhlásila Janáčkova akademie múzických umění v Brně veřejnou anonymní architektonickou soutěž na zpracování návrhu řešení stavby. Po skončení soutěžní lhůty dne 19. prosince 2003 bylo vyhlašovateli doručeno celkem 49 soutěžních návrhů.
(zobrazit)2010 | stavba

Autoři projektu: Milan Rak, Alena Režná (ARCHTEAM), Pavel Rada (RadaArchitekti)

Spolupráce: Irena Burková, Ondřej Gaudl, Mirko Lev

Projekt: 2003-2009

Realizace: 2010-2012


(zobrazit)24.10.2012 | otevření
Slavnostní otevření premiéra: Dean Pitchford, Tom Snow a Walter Bobbie, FOOTLOOSE/TANEC NENÍ ZLOČIN, muzikál v podání studentů Ateliéru muzikálového herectví, režie: Jana Janěková.

lidé

Alena Režná |hlavní architekt
Milan Rak |hlavní architekt
Pavel Rada |hlavní architekt
Alexander Skalický |hlavní architekt

historie

Brněnská Janáčkova akademie múzických umění usilovala již delší dobu o vlastní výukovou divadelní scénu pro své hudební obory – muzikál a operu. Projekt vybudování Hudebně-dramatické laboratoře započal získáním provizorně zastavěné proluky na Orlí ulici od Moravské galerie, která zde měla restaurátorské dílny. Proluka v historickém centru města vznikla vybombardováním činžovního domu za druhé světové války. 1. října 2003 vyhlásila Janáčkova akademie múzických umění v Brně podle podmínek regulačního plánu městské památkové rezervace veřejnou anonymní architektonickou soutěž na zpracování návrhu řešení stavby. Po skončení soutěžní lhůty dne 19. prosince 2003 bylo vyhlašovateli doručeno celkem 49 soutěžních návrhů. V lednu 2004 udělila porota 1. cenu návrhu autorů Ing. arch. Pavel Rada, Brno, Ing. arch. Milan Rak Ph.D. a Ing. arch. Alexander Skalický. Investorem se stala Janáčkova akademie múzických umění v Brně a stavba byla financována z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Stavbu realizovali v letech 2010-2012 brněnští architekti Milan Rak, Alena Režná (ARCHTEAM) a Pavel Rada (RadaArchitekti). Architekti již za svůj projekt obdrželi v roce 2007 mezinárodní ocenění International Architecture Award od Muzea architektury a designu v Chicagu, za realizaci byli oceněni 1. místem v kategorii Stavby občanské vybavenosti v soutěži Stavba Jihomoravského kraje 2012 a v roce 2013 cenou Grand Prix Obce architektů v kategorii novostavba.

Záměrem investora bylo navrhnout moderní funkční divadlo přístupné veřejnosti a zároveň pracoviště pro studenty a pedagogy JAMU. Tento program společně s ohledem na místo – hustě zastavěné historické centrum města – ovlivnil celkový koncept stavby. Objekt je rozdělen do dvou hmot: uliční část přístupná veřejnosti je nižší, vychází z měřítka ulice, v níž se objevují především patrové domy s horizontálně řešenými fasádami a sedlovými střechami. Architekti se zde snažili opticky navázat na starší zástavbu. Druhá vyšší hmota s divadelním sálem a výukovými prostory je navržena jako „přírodní blok“, který má časem porůst zelení. V současnosti se od divadla vyděluje nejen svou vyšší hmotou, ale i sytější barevností, navozující pocit moderní školní budovy, jejímž cílem je především kreativita.

Pro nosnou konstrukci objektu projektanti zvolili ocelobetonový skelet. Jedná se o speciální konstrukci, tvořenou ocelovými prvky s betonovým jádrem a výztuží, která je předpřipravena v továrně a na stavbě smontovaná jako stavebnice. Tato technologie byla zvolena především kvůli lehkosti a rozměrové úspornosti. Suterén je řešen jako železobetonová „bílá vana“. Svítidla, žaluzie, dveře, divadelní technologie, vytápění a vzduchotechnika jsou řízeny centrálně elektronicky. Všechny místnosti v budově mají akustické obklady stěn. Budova je navržena v energeticky úsporném režimu. Obdélná dispozice objektu je přehledná, v přízemí funkčně rozdělena na tři části: vstup do divadla, kavárnu a vchod školy se zázemím divadla.

Pro fasádu a průčelí objektu architekti použili zavěšené velkoformátové panely. Uliční fasádu tvoří bílé panely z grafického betonu s použitím bílého cementu, kladené horizontálně. Celkové horizontální členění vstupní části podpořilo i vložení pásového okna propojujícího divadelní foyer s ulicí. Průčelí oživuje název divadla a v horní části graficky znázorněná klaviatura odkazující k hudební funkci objektu. Tato nižší bílá část je otevřena do Orlí ulice a plní především komunikativní funkci. Parter je navržen jako venkovní vestibul, umožňující vstup do jednotlivých provozních prostor: divadla, kavárny, školy. Z kavárny je možný sestup do vinárny, kterou tvoří zrestaurované barokní sklepní prostory. Vestibul rozšiřuje ulici a stavbu odlehčuje svými průhledy a prosklenými stěnami, zároveň vytváří nástupní prostor do divadla, slouží k setkávání lidí před i po představení nebo jako krytá letní kavárna. Divadlo je přístupné z dvoupodlažního foyer, orientovaného do Orlí ulice.

Stěžejní prostory se nachází ve vyšší ustupující části budovy, která bude v budoucnu porostlá zelení. Fasádu tvoří betonové panely s černým probarvením oživené barevnými plechovými panely v odstínech interiérů. Barevné interiéry kontrastují s asketickým černobílým exteriérem – autoři projektu se snažili barevným rozlišením jednotlivých prostor odlišit funkce a usnadnit komunikaci v komplexu. Divák tak vchází do červeného foyer, prostřední hlavní trakt (divadelní sál, zkušebny, kavárna) je černý a šedý, zadní trakt (zázemí budovy, šatny) vymezuje okrová.

Divadelní sál přístupný po schodišti (nebo výtahem) z druhého patra foyer (šatny jsou na úrovni prvního patra) je variabilní black box, navržený jako víceúčelový prostor s jevištěm, orchestřištěm a provazištěm. Umožňuje sestavit jak klasické kukátkové divadlo, tak jiné prostorové řešení, měnící vzájemný poměr jeviště a hlediště. Této variabilitě jsou přizpůsobeny i technologie. Celková plocha sálu je 21 x 12 m, výška 6, 5 m, kapacita asi 150 osob v závislosti na uspořádání. Elevace hlediště je navržena z lehkých maloformátových jevištních stolů – praktikáblů, s možností stavby v různých výškách. Základní plocha jeviště je 12 x 6 m, hrací plocha 80 x 6 m, plocha orchestřiště je 24m2 s možností zvětšení na 48 m2. Kromě využití školními aktivitami lze jednotlivé prostory divadla pronajmout i ke komerčním účelům. Nad divadelním sálem se nachází další tři patra, v každém z nich je zkušebna a příslušné místnosti důležité pro chod hudební školy i divadla (šatny, korepetitor, dílny, krejčovna, kanceláře). V suterénu projektanti umístili nahrávací studio realizované jako betonový blok pružně uložený ve dvou podlažích budovy. Studio má akusticky příznivý půdorys a některé akustické vlastnosti jsou variabilní.

 

 

Zdroj: http://divadlonaorli.jamu.cz/

http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=3691

http://stavbaweb.dumabyt.cz/Stavby-a-projekty/Nove-Divadlo-na-Orli-v-Brne.html

http://cs.wikipedia.org/wiki/Divadlo_na_Orl%C3%AD

 

 

Autor: Markéta Svobodová

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

devětpluspět=