enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Divadlo v Řeznické

Antonín Žižka

alias Klub podniku služeb mládeže
historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1937 | Stavba

Divadlo v Řeznické ulici se nachází v miniaturním sklepním prostoru funkcionalistického nájemního domu podle projektu Antonína Žižky z let 1936–1937.


(zobrazit)70. léta 20. století | Rekonstrukce

Roku 1975 proběhla adaptace suterénu objektu na Klub podniku služeb mládeže. Vzhledem k přílišnému hluku byl klub roku 1979 uzavřen a začala jeho rekonstrukce, která měla prostor odhlučnit. Protože ani po rekonstrukci nebyl prostor dostatečně odhlučněn, stal se z hudebního klubu divadelní Vysokoškolský klub v Řeznické.


(zobrazit)1980 | otevření

Divadlo v pravém slova smyslu se v Řeznické začalo hrát až v roce 1980. Původní dramaturgie byla zvláště v prvních sezónách otevřená nejrůznějším aktivitám, neexistoval stálý repertoár. Během vývoje přešlo divadlo k postupné profesionalizaci, ale stále je bez vlastního souboru.


lidé

Antonín Žižka |hlavní architekt

historie

Divadlo v Řeznické ulici se nachází v miniaturním sklepním prostoru funkcionalistického nájemního domu, vystavěném na místě pozdně empírového pavlačového domu se známou restaurací V Chaloupce. Dnešní objekt nechali podle architektonického projektu Antonína Žižky z let 1936–1937 vybudovat manželé Urešovi. V domě se nacházel penzion a hotel Chaloupka s restaurací v přízemí a vinárnou v suterénu. Dům stojí na třítraktové dispozici, přední trakt suterénu sloužil původně jako taneční sál. Za pražského povstání byly v domě ubytovány partyzánské jednotky, později lidé vracející se z koncentračních táborů. V roce 1948 sem stát umístil domov mládeže a později vysokoškolské koleje pro ženaté studenty. V roce 1959 byl dům převeden na Karlovu Univerzitu, která jej vlastnila až do roku 1993, kdy Městský soud v Praze navrátil majetek zpět původním majitelům.

Od počátku šedesátých let 20. století se v suterénu domu postupně etabloval mládežnický klub, který se v sedmdesátých letech profesionalizoval na klub hudební. Nejslavnější kapelou vystupující v Řeznické byla Jazz Celula Laca Decziho.

Roku 1975 proběhla adaptace suterénu objektu na Klub podniku služeb mládeže. Sál se nacházel v uličním traktu, pódium na opačné straně než je dnes. Od roku 1977 přešel klub pod Správu účelových zařízení Socialistického svazu mládeže (SSM), kde zůstal až do zrušení SSM v roce 1990. Vzhledem k přílišnému hluku byl klub roku 1979 uzavřen a začala jeho rekonstrukce, která měla prostor odhlučnit; navrhl ji Z. Tichý. Protože ani po rekonstrukci nebyl prostor dostatečně odhlučněn, stal se z hudebního klubu divadelní Vysokoškolský klub v Řeznické. V té době došlo i k drobným úpravám provozních prostor, např. k přesunutí kanceláře z prostoru dnešního baru do přízemí u vstupu. V zadním traktu vzniklo zázemí divadla – šatny, občerstvení, sociální zařízení.

Divadlo v pravém slova smyslu se v Řeznické začalo hrát až v roce 1980. Původní dramaturgie byla zvláště v prvních sezónách otevřená nejrůznějším aktivitám, neexistoval stálý repertoár. V počátcích zde vystupovaly například tehdy ještě neznámé soubory Pražské pětky, scénu hojně využívali pro své projekty posluchači Divadelní fakulty Akademie múzických umění (DAMU) a prostor byl otevřen různým amatérským skupinám. Během vývoje přešlo divadlo k postupné profesionalizaci, ale stále je bez vlastního souboru. Dnes dává Řeznická prostor především hercům velkých divadel, kteří touží po těsnějším kontaktu s divákem. V poslední době opouští koprodukce s agenturami a stává se sama jediným producentem svých představení.

V letech 1990–1993 se na krátkou dobu stal zřizovatelem klubu Obecní dům v Praze, poté byl majetek vrácen majitelům, kteří zde divadlo zachovali dodnes. Od roku 1994 se zřizovatelem divadla stala Městská část Praha 1. Koncem roku 2007 příspěvková organizace Divadlo v Řeznické zanikla a od následujícího roku existuje divadlo jako obecně prospěšná společnost.

Divadlo v Řeznické je suterénní komorní studiová scéna s hledištěm pouze pro 72–81 diváků. Místo elevace jsou v sále instalovány stupně. Rozměry jeviště vymezeného jedním traktem domu jsou 5 × 7 m, přímo k jevišti a hledišti přiléhá foyer, do kterého se vstupuje po schodech z přízemí domu. Součástí prostoru je i divadelní bar. Celková kapacita divadla pro nejrůznější společenské akce je cca 100 osob. Kromě tohoto hlavního prostoru využívá divadlo zkušebnu, nacházející v protilehlém domě.

Divadlo nabízí své prostory pro tiskové konference, prezentace firem a jejích produktů, společenská setkávání s klienty, večírky pro zaměstnance, kulturní večery firem, křty knižních a hudebních vydavatelství, castingy a konkurzy, zkoušky, umělecké dílny ad.

Prameny a literatura:

–  Úřad městské části Praha 1, archiv Odboru výstavby, spis domu čp. 662

–  Almanach Divadla v Řeznické 1981–2001, Praha 2001

–  www.reznicka.cz

 

Tágy: První republika, Funkcionalismus, suterénní divadlo

 

Autor: Markéta Svobodová

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

osmplusšest=