enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Divadlo Hybernia

Carlo Lurago

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)17. století | Stavba
Divadlo Hybernia vzniklo přestavbou bývalé celnice, dříve raně barokního kostela Neposkvrněného početí Panny Marie. Historie této budovy sahá zpět až do roku 1629, kdy císař Ferdinand II. povolal do Prahy ze španělského Nizozemí (Lovaně) irské františkány (hyberny) a povolil jim výstavbu konventu s kostelem. Františkáni započali s výstavbou kostela až po vybudování konventu v roce 1653. Kostel byl dokončen v roce 1659. Za autora návrhu bývá považován italský architekt Carlo Lurago.
(zobrazit)12.12.1789 | otevření
12.12.1789 byl slavnostně zahájen provoz prvního Hybernského divadla, kde svou kariéru začal Václav Thám. Největší rozmach zažívalo Vlastenské divadlo do roku 1792 pod vedením Václava Mihule. Po nástupu Františka I. se však změnila politická situace a divadla začala pociťovat opět tlak cenzury.
(zobrazit)1802 | uzavření

(zobrazit)00. léta 19. století | Rekonstrukce

V roce 1803 se realizovala přestavba konventu i kostela za účasti Josefa Zobela, Georga Fischera a Jana Filipa Joendla. Kostel byl empirově přestavěn v letech 1808 -1811 na celnici a získal dnešní průčelí částečně ovlivněné tzv. Gentzovou mincovnou v Berlíně. Patří mezi nejvýznamnější projevy pražského empiru.


(zobrazit)20. století | Rekonstrukce

V roce 1938 byl kostel upraven podle návrhu Josefa Karla Říhy na výstavní síň, k dokončení prací došlo až po válce v roce 1949. Jako výstavní síň sloužil dům až do roku 1991, kdy byl pro neúnosně zchátralý stav uzavřen.


(zobrazit)23.11.2006 | Otevření

K divadelním účelům byla budova přizpůsobena rekonstrukcí realizované podle projektu architekta Michaela Klanga v letech 2005 – 2006. Kolaudace stavby proběhla 27. září 2006 a 23. listopadu zde měl premiéru muzikál Golem od autorů Karla Svobody (hudba), Zdeňka Zelenky (námět a scénář), Filipa Renče (režie) a Šimona Cabana (scénografie).


lidé

(zobrazit)Jiří Fischer |architekt

Je považován za zakladatelskou osobnost v průběhu vývoje české architektury, za představitele vrcholného klasicismu.  V Praze navrhl roku 1808 gotizující přestavbu místodržitelského letohrádku, v letech 1808-1811 empírovou přestavbu kláštera Hybernů na Celnici, v letech 1816-1824 kostely sv. Kříže a sv. Gotharda.

Zdroj:  Vlček, Pavel a kol. : Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, str. 175 , Praha 2004.

Více divadel

Jan Filip Joendl |architekt
(zobrazit)Josef Karel Říha |architekt

Po absolvování školy architektury na ČVUT pracoval v ateliéru Jana Kotěry, od roku 1923 samostatný projektant. Po krátkém puristickém období realizuje ve funkcionalistickém stylu nákladné kancelářské budovy a vedle nich skromnější obytné celky. Věnoval se rovněž regulačním plánům (Strakonice, Mukačevo).

Více divadel

Michael Klang |architekt

historie

Divadlo Hybernia vzniklo přestavbou bývalé celnice, dříve raně barokního kostela Neposkvrněného početí Panny Marie. Historie této budovy sahá zpět až do roku 1629, kdy císař Ferdinand II. povolal do Prahy ze španělského Nizozemí (Lovaně) irské františkány (hyberny) a povolil jim výstavbu konventu s kostelem. Františkáni započali s výstavbou kostela až po vybudování konventu v roce 1653. Kostel byl dokončen v roce 1659. Za autora návrhu bývá považován italský architekt Carlo Lurago. Stavba patří k jeho raným dílům a v rámci české raně barokní tvorby se zde objevilo poprvé bezvěžové průčelí, navazující na italské vzory. Kostel patřil mezi nejvýznamnější chrámy raně barokní Prahy. Jeho architektonické kvality podtrhovala i exponovaná urbanistická poloha na nároží proti Prašné bráně. Později (1672) došlo k doplnění věže. Po zrušení konventu v roce 1785 byly stavby převedeny pod vojenskou  správu a uvažovalo se o využití kostela jako posádkového chrámu. Vojskem nevyužitý areál koupil v dražbě roku 1793 Jan František, hrabě Sweerts-Sporck, majitel sousedního domu, a v roce 1794 požádal o povolení výstavby portiku před kostelem. Tato úprava se měla stát začátkem uvažované velké přestavby na divadlo, které se prozatímně až do Sweerts-Sporckovy smrti (1802) hrálo od roku 1789 v refektáři. V roce 1803 získala konvent s kostelem bankální společnost, která realizovala přestavbu konventu i kostela za účasti Josefa Zobela, Georga Fischera a Jana Filipa Joendla. Kostel byl empirově přestavěn v letech 1808 -1811 na celnici a získal dnešní průčelí částečně ovlivněné tzv. Gentzovou mincovnou v Berlíně. Patří mezi nejvýznamnější projevy pražského empiru.

Kostel vychází z podélné dispozice. Loď tvořily tři pole zakrytá valenou klenbou s lunetovými výsečemi. Každému z polí, vzájemně oddělených pasy, odpovídala boční kaple zaklenutá příčnou valenou klenbou. Presbyterium se proti lodi mírně zužovalo a bylo zaklenuto dvěma poli nižší valené klenby s párem lunetových výsečí. Členění bočních stěn lodi odpovídalo klenbě, každému pásu příslušel pilastr, který nesl profilovanou průběžnou římsu.

V roce 1938 byl kostel upraven (zrušena klasicistní patra) podle návrhu Josefa Karla Říhy (1893-1970) na výstavní síň, k dokončení prací došlo až po válce v roce 1949. Jako výstavní síň sloužil dům až do roku 1991, kdy byl pro neúnosně zchátralý stav uzavřen.

V roce 1992 ministerstvo kultury založilo loterii Česká lotynka, jejíž výnos měl přispívat do rozpočtu kultury. Ministerstvo pro rozjetí této akce zastavilo proti úvěru u Komerční banky dvě budovy – dům U černé Matky boží v Celetné ulici a dům U Hybernů. Lotynka zkrachovala a stát musel obě památky zpětně vykoupit. Následně pronajal stát dům u Hybernů společnosti Musical. Původní projekt na přestavbu památky pro muzikálové divadlo se tvářil k objektu vstřícně se snahou zachovat i původní dřevěné krovy. Později však požádal investor o změnu stavebního povolení, aby mohl realizovat muzikálové jeviště standardních rozměrů. Z těchto důvodů pak došlo k demolici značné části jinak památkově chráněného interiéru kostela. Rekonstrukce přinesla výměnu historického krovu za kovovou konstrukci a snesení dvou klenebních polí za triumfálním obloukem. Když investor začal mít finanční problémy, stala se novým nájemcem budovy společnost Hybernia.

K divadelním účelům byla budova přizpůsobena až po rekonstrukci realizované podle projektu (2004) architekta Michaela Klanga v letech 2005 – 2006. Rozdělením prostorů na hledištní a jevištní část kopíroval architekt původní sakrální funkce – loď a presbyterium. Nově autor realizoval vertikální členění stavby. Přízemí objektu pod hledištěm tvoří vestibul, který je kromě hlavního vstupu z ulice Na Příkopech přístupný i z ulice Hybernské. Přízemí jevištní části je věnováno personálnímu vstupu zaměstnanců, skladu a prostoru pro orchestr. Přízemí hledištní části obsahuje hlavní vstup do divadla, vstupní prostor s pokladnou, foyer se schodišti do suterénu a kavárnu. V suterénu byly umístěny vzhledem k počtu sedadel mírně poddimenzované šatny a sociální zařízení. V krajních lodích hledištní části jsou v přízemí symetricky (1. a 3. loď) vestavěna čtyři polokruhová schodiště. Další úroveň tvoří jeviště s poměrně prudce stoupajícím hledištěm v hlavní lodi. Architekt vzhledem ke komerčnímu určení budovy maximálně využil prostor lodi pro sedadla diváků. Téměř čtvercové jeviště v bývalém presbyteriu obsahuje dvě digitálně řízené točny a dvě ručně řízená propadla. Za jevištěm je umístěn velký výtah pro dekorace. Po obou bočních stranách jeviště pak osobní výtahy k šatnám herců ad. technickému zázemí divadla.

V prvním patře nad vestibulem je umístěno před vstupem do horní poloviny hlediště foyer s barovým pultem. Další patro divadla tvoří balkon s pěti řadami sedadel a samostatným bufetem s barem. V nejvyšším podlaží jsou umístěny šatny, obslužné zázemí jeviště a technický provoz divadla, v podstřešním prostoru byla realizována část provozu vzduchotechniky. Nad jevištěm realizoval architekt v podkroví provaziště a rošt pro umístění bodových tahů. V prostoru podkroví nad portálem do ulice Na Příkopech je vybudována kavárna s terasou. Při adaptaci objektu došlo k objevení původní kaple sv. Patrika s nástěnnými malbami.

Architekt Klang, specializující se na interiéry pro komerční využití, ve své vestavbě divadla vychází často z postmoderních citací a odkazů jak na antické stavby (výrazná barevnost stěn – fialová, olivová, červená, žlutá a architektonických prvků- zlatá), tak na sakrální původ objektu (mohutné zlaté bary ve tvaru profilovaných říms, hlavičky okřídlených andílků na zábradlích apod.). Vrcholem takto pojaté rekonstrukce se měla stát červená fasáda objektu se zlatými dórskými sloupy u vstupu. K tomuto záměru naštěstí nedošlo a objekt získal pískovcovou omítku, stejně jako původní empirová stavba.

Jednou z nevýhod změny původně sakrálního objektu na divadlo je nedostatek bočních a skladovacích prostor pro kulisy kolem jeviště.

Kolaudace stavby proběhla 27. září 2006 a 23. listopadu zde měl premiéru muzikál Golem od autorů Karla Svobody (hudba), Zdeňka Zelenky (námět a scénář), Filipa Renče (režie) a Šimona Cabana (scénografie).

 

Archiválie :

-Stavební archiv MÚ Praha 1

Literatura:

- Baťková, Růžena a kol., Umělecké památky Prahy. Nové Město - Vyšehrad, Academia Praha 1998, s. 189 – 191.

- Biegel, Richard, Rekonstrukce kostela Neposkvrněného početí Panny Marie (tzv. paláce U Hybernů) na muzikálové divadlo, Věstník Klubu Za starou Prahu 3/2000.

- Biegel, Richard, Rekonstrukce bývalého kostela Neposkvrněného početí Panny Marie (tzv. paláce U Hybernů) na muzikálové divadlo, Věstník Klubu Za starou Prahu 1-2/2001.

- Biegel, Richard, Dům U Hybernů divadlem, Věstník Klubu Za starou Prahu 3/2006.

- Stavba XIII, 2006, č. 6, s. 58.

- http://www.zastarouprahu.cz/kauzy/hyberni/divadlo.htm

 

Tágy: Baroko, Empír, Postmoderní architektura, Rakouské císařství, volně stojící budova

 

Autor: Markéta Svobodová

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

šestplustři=