Městské divadlo
Alexander Graf
alias Krajské krušnohorské divadlo v Teplicích, scéna Divadla pracujících Most (1949 — 51), Divadlo pracujících v Mostě (1948/49), Divadlo pracujících Most (1960- 1982), Krajské divadlo pracujících Most (1951- 1960)Most | |
ukaž na mapě |
významné události
lidé
Spolupracovník ateliéru Fellner a Helmer. U malých městských divadel, která stavěl v zemích monarchie, používal osvědčený renesančně-barokní formy, jak bylo v ateliéru Fellner a Helmer obvyklé. Také u jeho ostatních staveb prokázal malou radost z experimentů, kde budovy mají formu italské či německé renesance a jsou ozdobeny barokními motivy.
Zdroj: http://usti-aussig.net/autori/karta/jmeno/12-alexander-graf
Více divadelhistorie
Most byl v prvním desetiletí 20. století městem se zhruba 25 000 obyvateli většinou německé národnosti. Kulturní potřeby z části saturovalo ochotnické divadlo v hostinci U Modré hvězdy pro německé občany a v hostinci U Zeleného stromu pro českou populaci. Městská rada rozhodla o stavbě nového divadla již v roce 1902. Následujícího roku byl ustanoven divadelní spolek (Theaterverein), avšak v průběhu dalších let celá záležitost vyzněla do ztracena. Předmětem sporu bylo jak umístění nové budovy, tak i její velikost a povaha. Snahy byly obnoveny v roce 1909, kdy městské zastupitelstvo nejprve rozhodlo věnovat bezplatně staveniště. Svou činnost zahájil také divadelní výbor v čele se starostou, který byl složený ze zástupců města, divadelního spolku a spořitelny vedle členů městské stavební sekce.
21. dubna 1909 byla vypsána architektonická soutěž pro německé architekty z Rakouska, jež byla obeslána asi dvaceti návrhy. Její stavební program kladl důraz na levnější místa k sezení a větší počet míst ke stání bez velkého množství lóží a jednoduchý, avšak důstojný a vkusný vzhled. Porota označila jako nejlepší návrhy Rudolfa Truksy, Adolfa Schwarzera s Ottou Reinhardem a M. Krause, další dva návrhy doporučila k zakoupení a jeden na udělení čestného uznání. Zároveň se vyjádřila, že žádný z návrhů není vhodný pro realizaci. Na soutěži se také podíleli svými návrhy architekti K. H. Göttlich s J. Schmiedlem či Marcell Kammerer. Porota také doporučila obrátit se na nějakého divadelního odborníka, aby vypracoval nové plány, například na Maxe Littmanna. Závěry poroty se setkaly s odporem jak mezi účastníky soutěže, tak i mezi členy divadelního výboru. Výherci soutěže a také Alexander Graf byli vyzváni, aby přepracovali své projekty tak, aby se vypořádaly s připomínkami poroty. Po následných peripetiích byl nakonec v lednu 1910 přijat projekt Alexandra Grafa, do něhož byly patrně zapracovány i prvky z ostatních návrhů.
Detailní plány byly předloženy zastupitelstvu, které je schválilo v dubnu 1910. V květnu 1910 byla stavba zadána místním stavitelům Ferdinandu Wurmovi a Karlu Hinkemu, načež se začalo 30. května se slavnostním výkopem základů. Městem poskytnuté staveniště bylo předtím bažinatou loukou, a tak základy musely být zajištěny 300 betonovými piloty. 30. října 1910 byl povrch narovnán. Po pokrytí střechou se v roce 1911 pokračovalo s pracemi uvnitř. Celkové náklady činily 560 000 korun. Divadlo bylo slavnostně otevřeno 30. září 1911 nejdříve Beethovenovou předehrou Zasvěcení domu a poté hrou Karlsschüler od Heinricha Laubeho.
Zatímco předchozí Gráfův návrh divadla v Ústí nad Labem se nesl v novobarokním duchu, tato volně stojící budova byla postavena ve stylu klasicizující geometrické secese. Rozložení hmot celé budovy bylo rozprostřeno zhruba na půdorysu písmene H. Z hmoty hlavního průčelí vystupoval jeho tříosý střední rizalit, jež byl sevřen kanelovanými polosloupy, vrcholící secesním štítem s plastickým reliéfem, s městským znakem podpíraným dětskými figurami. V patře měl obdélná okna a v druhém patře oválná okna s bohatým štukovým orámováním. Vedle hlavního vchodu byly zde další vstupy po jeho stranách. Hmota střední části byla zakončena dlátkovou střechou s lucernou. Křídelní věže vstupního průčelí obsahovaly schodiště na galerii s dalšími vstupy. První patro bylo od přízemí odděleno mezipatrovou římsou. Hlavní vchod byl kryt terasou s půlkruhovým půdorysem podepřenou čtyřmi pilíři, v jejímž středu byl plasticky vyveden nápis „Stadttheater“, a s plastickými reliéfy na jeho parapetu. Za vstupem se nacházel vestibul, z něhož vedly tři vchody do ochozu kolem hlediště. Nad vestibulem, z něhož vedly schodiště na balkon, se v prvním patře nacházel foyer, z něhož byla přístupná terasa.
Hlediště představovalo kukátkový jevištní prostor s kapacitou 570 míst, z čehož bylo zhruba 200 míst ke stání v přízemí a druhé galerii. V prvním pořadí se nacházelo osm lóží se 40 křesly, umístěných výlučně na bočních stěnách. 230 křesel se nacházelo v parteru a 100 na balkóně. Střízlivá výzdoba hlediště byla provedena plošnými geometrickými motivy, které se opakovaly i na vysokém jevištním portálu. Celé divadlo bylo již elektrifikované. Plynulé spojení balkonu a galerie tvořilo dojem jednoty prostoru.
Divadlo bylo majetkem města, která na dohled nad divadlem ustavila komisi, složenou ze zástupců města, státních organizací a divadelníků. Komise vybírala ředitele divadla a dohlížela na chod divadla a dodržování smluv. Město k otevření divadla mělo také dodat divadelní dekorace. Součástí smlouvy byl i požadavek na zaměstnávání lidí pouze z německého etnika. Až do vzniku samostatné Československé republiky se v divadle nehrálo česky, poté však začala česká minorita uplatňovat nárok na scénu a vystupovaly zde hostující soubory až do roku 1938. Když byla říšským výnosem v létě 1944 uzavřena všechna divadla, prostor této budovy byl z části přeměněn na skladiště.
Po druhé světové válce bylo divadlo obnoveno a v roce 1948 přejmenováno na Divadlo pracujících v Mostě. Po období střídání hostujících souborů získalo divadlo v roce 1952 svůj stálý soubor. Od 60. let 20. století začalo celé město ustupovat povrchové těžbě hnědého uhlí a nová městská zástavba začala být budována o několik kilometrů vedle. Jak se postupně řídlo obyvatelstvo opouštěného města, slábla i návštěvnost a poslední představení, hra Liška a Hrozny autora Guilherma Figueireda, se zde odehrály v prosinci 1979. Budova byla odstřelena 22. října 1982. Bývalý soubor tohoto divadla hrál nejdříve v domě Máj od 19. ledna 1981 a poté se přestěhoval do nové budovy postavené podle návrhu architekta Ivo Klimeše v centru nového Mostu, která byla slavnostně otevřena v roce 1985.
Prameny a literatura:
LIBICH, Miloš. Mostecké divadelní století: Městské divadlo v Mostě 1911-2011. Most: Hněvín, 2011. 263 s. ISBN 978-80-86654-32-4.
JAVORIN, Alfred. Divadla a divadelní sály v českých krajích.: 1. díl, Divadla. Praha: Umění lidu, 1949, 318 Str. 130 -131.
HILMERA, Jiří. Česká divadelní architektura = Czech theatre architecture. 1. vyd. Praha: Divadelní ústav, 1999. 319 s. ISBN 80-7008-087-6. Str. 72 -74
Tágy: Secese
Autor: Jan Purkert
Jan Purkert:
Divadlo Drak, Divadlo Šumperk, Malé divadlo České Budějovice, Městské divadlo Děčín, Slovácké Divadlo, Stálá divadelní scéna Klatovy, Těšínské divadlo Český Těšín, Národní dům, Pelcovo divadlo Rychnov nad Kněžnou, Dům kultury Žďár nad Sázavou, Divadlo ve Valdštějnské zahradě, Přírodní divadlo Divoká Šárka, Palác Akropolis, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Bytové divadlo Vlasty Chramostové, Boučkovo loutkové divadlo v Jaroměři, Divadlo Lampion, Městské divadlo, Divadlo na Výstavišti, Záloženské divadlo v Chrudimi, Německé divadlo Plzeň, Divadlo Alhambra, Soutěž na Ústřední dům armády, Prozatímní divadlo , Studio dell arte / Solnice, Jiříkovo Divadlo, Městské divadlo Na Poště, Divadlo v hotelu Piast, Divadlo Brandýs nad Orlicí, Divadlo na Nivách, Divadlo v paláci Typos , Lidové divadlo , Kulturní dům DELTA Břeclav, Divadlo Karla Čapka Děčín, Pašijový dům, Městské divadlo, Městské divadlo v Nadsklepí, Divadelní Dvorana, Městské divadlo, Lidové divadlo, Městské divadlo Nový Bor, Jiráskovo divadlo, Městské divadlo, Městské divadlo, Divadlo v Kotcích, Kino Marx, Kulturní dům, Tylovo divadlo, Divadlo Z, Dělnický dům, Soukenické divadlo, Divadlo Krakonoš, HaDivadlo, Německý dům, Kabinet múz, Loutkove divadlo Radost, Besední dům, Divadlo Dialog, Bezbariérové divadlo BARKA, Buranteatr, Klub Starý pivovar, Závodní klub, Divadlo Konvikt, Divadlo 29, Měšťanská beseda, Divadlo Čas, ROX/NOD, Goja Music Hall, La Fabrika, Multikulturní centrum Fabrika, Loutkové divadlo, Hoffmannovo divadlo, Malá Scéna , Městské divadlo, Divadlo v Lidovém Domě, Dům kultury, Kulturní Dům Karlov, Divadlo Boleradice, Dům kultury Metropol, Kulturní epicentrum Bazilika, Klicperův dům, Kulturní dům TRISIA, Divadlo Čtyřlístek, Národní dům, Kulturní dům Petra Bezruče, Multifunkční centrum, Studio Beseda, Městské divadlo, Diod - divadlo otevřených dvěří, Bouda, Klub Dividýlka - Hejtmanský Dvůr, Divadlo Miroslava Horníčka, Národní dům, Zámecké divadlo v Měšicích, České divadlo na Malé Straně v Kajetánském domě, Nové české divadlo v Růžové ulici, Divadlo Polárka, Divadlo Počernice, Reduta, Divadlo v nové radnici, Comoedien-Haus, Divadlo Orfeus, Zámecké divadlo v Duchcově, Městské divadlo, Zámecké divadlo ve Velkých Hošticích, Kulturní dům Akord, Městský Dům Kultury, Comoedien-Haus, Zámecké divadlo v Teplicích, Zámecké divadlo v Třebíči, Zámecké divadlo Holešov, Zámecké divadlo v Jezeří, Zámecké divadlo v Náchodě, Městské kino Jas, Plzeň Jižní předměstí, Kulturní Centrum Zahrada, Lesní divadlo, Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí, Klub Cirkus, Zámecké divadlo v Jaroměřici nad Rokytnou, Zámecké divadlo v Jindřichově Hradci, Zámecké divadlo ve Slezských Rudolticích, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Thunovské divadlo, Divadelní studio Marta, Zámecké divadlo v Bystřice pod Hostýnem, Zámecké divadlo v Roudnici, Zámecké divadlo v Žamberku, Zámecké divadlo, Divadlo Kampa, Divadlo Mana, KC Semilasso, Malá scéna, Divadlo Pluto, Divadlo pod lampou, Kulturní dům Peklo, Divadlo Na Kopečku, Divadlo EXIL, Divadlo Gong, Divadlo J. K. Tyl, Kabaretní divadélko Labuť, Divadlo Dobeška, MeetFactory, Divadlo Refektář, Divadlo U Valšů, Kulturní dům Střelnice, Kladenské divadélko, Kulturní středisko Lovoš, Divadlo rozmanitostí, Divadlo Karla Hackera, Kulturní dům Crystal, Labyrint Divadla Drak, Loutkové divadlo Srdíčko, Přerovský Kašpárek, Aréna Na hradbách, Divadlo v radnici, Kabaret Lucerna, Divadlo Tramtarie Olomouc, Scéna loutkového divadla, Kulturní dům Na Rybníčku, Kulturní Centrum, Kulturní centrum, Dům kultury, Kulturní dům, Kulturní centrum Kaskáda v Bílině, Divadlo bez Hranic, Městské kulturní zařízení, Národní dům, Dům Kultury Poklad, Malostranská beseda, Německý dům, Hotel Friml, Lidový dům, Dům kultury, Malá scéna, Dům Kultury, Královské městské národní divadlo, Loutkové divadlo, Divadlo v Růžodole, Dělnický dům, Malé divadlo (staré), Národní dům, Divadlo v Ústavu Choromyslných, Městské divadlo, Hornický dům, Lidový dům, Letní divadlo Budilovo, Divadelní sál, Městský dům, Městské divadlo, Národní dům, Besední dům, Lidový dům, Colloseum, Divadlo Deklarace, Městské divadlo, Národní Dům, Divadlo feriálních osad, Městské divadlo, Tylovo divadlo, Divadelní sál radnice, Divadlo dětí, Katolický dům, Spolkový dům, Záloženský dům, Městské divadlo, Husův sbor, Záloženský dům, Městské divadlo, Divadelní svět loutek, Sokolský dům, Měšťanská beseda, Divadlo v sokolovně, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Elysium, Dělnický dům, Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni, Katolický dům, Royal Theatre and ClubDodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data